darování bytu

Dotaz ze dne 24. 4. 2020 13:06.

Otázka

dobrý den,mám dotaz ohledně darování bytu (je v družstvu, ale odkoupen do OV).Mí rodiče darovali sestře RD po babičce, ale nevyřešili mě. Vlastní byt a když jsme se bavili, tak mi řekli, že by měl být můj, ale nechtějí nic řešit, odpověď na moji otázku zda sepíšeme nějakou závěť byla (ty už chceš, abychom umřeli). Ale závěť mi přijde na nic, dá se kdykoliv změnit bez mé přítomnosti, tak že se zbytečně vyhodí peníze za nejistotu. Pak je tu smlouva, ale musí v ní být pouze max. 3/4 majetku, což je více, tak by to též nemuselo být platné. Přepsat byt na mě nechtějí, protože prý jsou v družstvu a musela bych chodit na schůze atd., což si myslím, že není pravda, dočetla jsem se, že jde pouze přepsat byt na mě a jejich práva v družstvu by zůstala. Lze i uvést na katastru nějaké opatření-břemeno přece. Poraďte mi prosím co je pro mě největší jistota. Se setrou nemáme dobré vztahy a myslím, že by se nezřekla bytu v můj prospěch, neuvědomuje si, že již má barák a já nic. Děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den,

Vaši rodiče mohou své vlastnictví "vyřešit" ještě během svého života - ostatně mnoho seniorů tak činí, aby měli kontrolu nad tím, kdo s jejich majetkem bude později hospodařit. Nicméně stejně tak mají plné právo nikomu byt nedarovat (neprodat atd.), nesepsat závěť a věci nechat, tak jak jsou. Toto rozhodnutí by mělo být jen a pouze na daných osobách.

Vzhledem k tomu, jak se o bytu vyjadřujete ve svém dotaze, přiznám se, že si nejsem na 100% jistá, zda je v družstevním nebo "osobním" vlastnictví, rozepíšu se tedy krátce o obou variantách.

Pokud je byt ve vlastnictví Vašich rodičů a chtěli by ho darovat Vám (nebo komukoliv jinému), je to možné darovací smlouvou (doporučujeme vždy u notáře). K ní je totiž možné připojit i tzv. zřízení věcného břemene doživotního užívání, které se stejně jako změna vlastníka zapisuje do katastru nemovitostí. Nevím, jak to myslíte, že jsou rodiče zároveň v družstvu. Dům s byty, které jsou ve vlastnictví jednotlivců, spravuje společenství vlastníků jednotek. Na schůze shromáždění SVJ pak opravdu dochází vlastníci bytů, zde se hlasuje o důležitých společných otázkách.

Pokud by situace byla taková, že byt je družstevní, i tak jej mohou rodiče převádět (vždy je třeba ještě ověřit ve stanovách konkrétního bytového družstva za jakých podmínek je to možné). V tomto případě se nepřevádí vlastnictví bytu (není třeba tedy činit zápis do katastru nemovitostí), ale členská práva a povinnosti v bytovém družstvu (a tudíž je třeba změny hlásit právě konkrétnímu bytovému družstvu).

Co se týká dědění - Vy asi víte, že je možné sepsat závěť. Ta by ale měla respektovat tzv. nepominutelné dědice. Potomci zůstavitele musí totiž vždy získat určitou část svého zákonného podílu (jinak je v té části závěť neplatná). Zletilý dědic musí dostat alespoň tolik, kolik činí 1/4 jeho zákonného dědického podílu.

Pokud není žádné pořízení pro případ smrti, dědí se tzv. ze zákona. Pokud mají byt, o který Vám jde, Vaši rodiče ve společném jmění manželů, pak by v případě smrti jednoho z nich nejdříve došlo k vypořádání SJM a až podíl (1/2 bytu a ostatního společného majetku) zemřelého rodiče by "šel" do dědictví. V první dědické skupině dědí manžel a potomci, každý stejným dílem: výsledkem by pak tedy mělo být, že přeživší rodič má 4/6 a Vy i sestra každá 1/6 bytu, resp. pozůstalosti.

Když se nyní vrátím k dědění ze závěti: Pokud by byla sepsaná závěť, která by Vaši sestru vynechala, měla by na základě ustanovení o nepominutelném dědici nárok na 1/4 z 1/6 bytu, resp. pozůstalosti.

Zákonný podíl nemusí být nutně částí bytu. Zůstavitel může v hodnotě zákonného podílu určit dědici jiný majetek nebo se tak mohou dohodnout dědici sami v dědickém řízení (jeden dostane byt, druhý úspory na účtu).

Nový občanský zákoník obsahuje i ujednání o tzv. započtení na povinný díl. Jedná se o situaci, kdy zůstavitel daroval ještě za života jednomu z nepominutelných dědiců majetek a v rámci dědění pak může dojít k tzv. započtení (jednoduše řečeno, obdarovaný dědic dostane z dědictví méně, právě proto, že za života zůstavitele už něco dostal). Občanský zákoník stanoví lhůtu 3 roky, ale zůstavitel může svým prohlášením přikázat, aby se započtení provedlo za delší dobu. Nepřihlíží se k tzv. běžným darům, nicméně nemovitost je jistě jasný příklad, kdy by započtení na povinný díl šlo využít. Tento institut je upraven v § 1658 a násl. občanského zákoníku (z. č. 89/2012 Sb.)

Chcete poradit, co je pro Vás největší jistota. Pokud tou jistotou má být fakt, že byt Vašich rodičů bude Váš, jde o darování bytu nebo převod členských práv a povinností. Na druhou stranu, největší jistotou pro seniory je dožít ve svém a nestrachovat se o střechu nad hlavou.

S pozdravem

Markéta Vávrová

Občanská poradna Společnou cestou