družka a byt ve vlastnictví druha

Dotaz ze dne 25. 8. 2017 11:50.

Otázka

dobrý den,

prosím o posouzení následujícího dotazu - druh koupil do osobního vlastnictví za svoje finance v r.2002 byt - družka již v té době rok u něj bydlela, má v tomto bytě trvalé bydliště - na matrice prý úředně legalizovali vztah druh-družka (mě je bohužel tento institut neznámý, ten zápis jsem neviděla a nevím, co to po právní stránce obnáší)

otázka zní, co by měli udělat pro to, aby družka mohla užívat byt i v případě, že by se s druhem něco stalo náklady na domácnost hradí společně, druh nemá žádné příbuzné, o sňatku neuvažují

problém je v tom, že jsou již starší a co se týká majetkových věcí opatrnější, takže nevím, jestli by oba souhlasili např. se zápisem věcného břemene zachování bydlení družky

ideální by bylo, kdyby uvedený zápis na matrice sám o sobě zajišťoval právo družky užívat byt

Odpověď

Dobrý den,

bohužel ani nám není jasné, co je myšleno úřední legalizací vztahu druh-družka na matrice. Nejsme si vědomi, že by něco takového bylo možné (tedy kromě uzavření manželství). Registrované partnerství zákon připouští pouze u osob stejného pohlaví.

Budu tedy situaci posuzovat tak, že tito dva naplňují prvky, které se obvykle pro vztah druh-družka berou jako určující - tj. dlouhodobě bydlí společně a pečují o společnou domácnost a uhrazují společně náklady na živobytí. Také předpokládám, že nemají společné děti.

Otázka tedy zní, jak si pro případ úmrtí druha, který je vlastníkem bytu, zajistit možnost v tomto bytu setrvat. V takovém případě by došlo na dědické řízení, ve kterém by se určovalo, kdo byt zdědí. Pokud druh nezanechá závěť nebo jiné pořízení pro případ smrti, bude se dědit podle zákonné posloupnosti. Pokud druh nemá potomky, kteří by dědili, pak v druhé třídě dědiců může dědit družka spolu se zůstavitelovými rodiči (rovným dílem, pokud by nedošlo k dohodě mezi dědici). V takovém případě by družce právo bydlet v bytě vyplývalo ze spoluvlastnictví bytu, nicméně by se i tak patrně musela nějakým způsobem vyrovnat se svými spoluvlastníky. Pokud druh rodiče nemá, pravděpodobně by zdědila celý byt družka.

Neuvádíte, pokud by druh přeci jen souhlasil s tím, aby na družku přešlo vlastnictví bytu - v takovém případě se nabízí možnost odkázat byt v závěti, event. již nyní přepsat na družku podíl na nemovitosti, či zřídit jí věcné břemeno bydlení. V takových případech by ale možná bylo vhodné i myslet na případ, kdy by se dvojice rozešla - vlastnictví (dar) již nelze dost dobře vzít zpět (nikoli pouze z důvodu rozchodu), věcné břemeno pouze v případě, že by to bylo ve smlouvě o zřízení věcného břemena s dostatečnou určitostí sjednáno.

Určitou variantou je sjednat družce nájem bytu na dobu neurčitou, byť za nízké nájemné (které by ale samozřejmě muselo být druhem zdaněno). V takovém případě by nájemní vztah trval i po smrti vlastníka bytu bez ohledu na to, kdo by se stal jeho novým vlastníkem. Ten by však mohl uplatnit event. výpovědní důvod (např. potřeba bytu pro sebe či své příbuzné) a také požadovat určení nájemného na v místě obvyklou úroveň.

S pozdravem

Eva Samešová, Občanská poradna Společnou cestou