pracovní smlouva na dobu určitou a nemocenská

Dotaz ze dne 16. 8. 2011 19:54.

Otázka

dobrý den chtěla bych se prosím vás zeptat mám smlouvu na doubu určitou na 5 měsíců a pokud v této době kdy jsem zaměstnaná půjdu na nemocenskou (třeba z důvodu že otěhotním)zůstává stále můj zaměstnavatel tento? nebo ta pracovní smlouva skončí dnem kdy skončit měla podle uzavření a já v době nemocenské přejdu na ÚP moc děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den,

v případě pracovního poměru na dobu určitou nedochází k prodloužení pracovního poměru z důvodu nemoci (k tomu dochází jen u některých výpovědních důvodů). Ke stanovenému dni Váš pracovní poměr sice skončí (pokud Vám zaměstnavatel nebude ochoten smlouvu prodloužit), ale to neznamená, že se ukončí výplata nemocenské. Nespadáte-li do některé ze skupin pojištěnců se zvláštním režimem (např. zaměstnanci pobírající důchod), můžete i po skončení pracovního poměru pokračovat v čerpání nemocenské (jsou-li k tomu zdravotní důvody) a to až do vyčerpání tzv. podpůrčí doby (do 380. dne dočasné pracovní neschopnosti, nemáte-li již část vyčerpanou v důsledku předchozí pracovní neschopnosti). Povinnosti zaměstnavatele na úseku nemocenského pojištění v této situaci plní poslední zaměstnavatel.

Úřad práce Vás nemůže zaregistrovat v době, kdy jste zdravotně nezpůsobilá k výkonu práce, takže se půjdete zaevidovat až po skončení dočasné pracovní neschopnosti.

V zájmu úplnosti informací Vás musím upozornit, že nemocenská z výše uvedeným režimem je dávkou ze systému nemocenského pojištění, která se v současnosti vyplácí až od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti. V běžném jazyce se totiž pod slovo "nemocenská" schová i náhrada mzdy, kterou Vám zaměstnavatel vyplácí od 4. do 21. dne dočasné pracovní neschopnosti (1. až 3. den neplatí nikdo). Náhrada mzdy má jiný režim než nemocenská (byť tento typ náhrady je počítán podobným způsobem) a jedním ze zásadních rozdílu je skutečnost, že tato náhrada náleží za zameškané směny (nemocenská náleží za kalendářní dny). Po skončení pracovního poměru již nemá zaměstnanec co zameškat, takže mu náhrada mzdy po skončení pracovního poměru nenáleží.

***

Vezměme si příklad:

Zaměstnanec onemocní 25. srpna a 31. srpna skončí pracovní poměr (uplynutím doby, na kterou byl sjednán). Za 25. až 27. srpna (1. až 3. den) zaměstnanec neobdrží žádné finanční prostředky. V období 28. až 31. srpna (4. až 7. den) mu zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za zameškané směny. Od 1. do 14. září (8. až 21. den) zaměstnanec neobdrží žádné finanční prostředky. Od 15. září mu začne být vypláceno nemocenské.

***

Z tohoto důvodu je v případě vzniku pracovní neschopnosti v ochranné době (7 dnů od skončení pracovního poměru) doporučováno nejprve provést registraci na úřadu práce a teprve poté si nechat vystavit neschopenku. V opačném pořadí provést registraci nelze. Dočasná pracovní neschopnost je totiž důvodem pro nezaregistrování uchazeče, ale nikoliv již důvodem k jeho vyřazení z registru, takže pokud má uchazeč nárok na podporu v nezaměstnanosti, může ji v případě výše uvedeného postupu pobírat po dobu prvních 21. dnů dočasné pracovní neschopnosti.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším