Výše mateřská při výpovědní lhůtě

Dotaz ze dne 26. 3. 2011 14:56.

Otázka

Dobrý den, Jsem v současné chvíli ve zkušební lhůtě v novém zaměstnání - po 1. měsíci ZL, v předchozím zaměstnání jsem byla rok. V tuto chvíli jsme v 2 měsíci těhotenství a potřebovala bych odejít na rizikové těhotenství. Když nastoupím na nemocenskou, zaměstnavatel mě může okamžitě propustit! Budu pak dostávat nějaké dávky a pokud ano, jaké výše? Mám se pak zapsat na ÚP? A jak se tato situace dotkne výše mé podpory v mateřství? Dostanu nějakou - nejsem si jistá, jestli budu až do porodu vedená na nemocenské nebo na ÚP?

Odpověď

Dobrý den,

v první fázi je třeba upozornit, že není pravda, že by Vás zaměstnavatel mohl propustit ihned po Vašem nástupu na nemocenskou. Podle současné právní úpravy je u dočasné pracovní neschopnosti situace taková, že první tři dny neproplácí nikdo, 4. až 21. den proplácí zaměstnavatel specifickým způsobem počítané náhrady za zameškané směny a teprve od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti se začíná vyplácet nemocenská ze systému nemocenského pojištění. Zaměstnavateli je proto zakázáno, aby s Vámi rozvázal pracovní poměr ve zkušební době během prvních 21 dnů dočasné pracovní neschopnosti, jelikož by Vás tím připravil o hmotné zajištění za první tři týdny nemoci.

Nastoupíte-li během zkušební doby do pracovní neschopnosti, zaměstnavatel pravděpodobně počká zmiňovaných 21 dnů a poté s Vámi ukončí pracovní poměr ve zkušební době (zkušební doba se prodlužuje o dobu nemoci, takže si zaměstnanec nepomůže časováním nástupu "na poslední chvíli). Skutečnost, že s Vámi byl rozvázán pracovní poměr, však neznamená, že byste ztratila možnost pokračovat v čerpání nemocenské. Podstatné je, že jste do dočasné pracovní neschopnosti šla v době, kdy jste byla kryta nemocenským pojištěním (před skončením pracovního poměru, či v ochrané lhůtě 7 dnů od jeho skončení). Následné ukončení zaměstnání, ze kterého Vám běželo nemocenské pojištění již nemá význam (nespadáte-li do některé z kategorií pojištěnců se zvláštním režimem - osoby pobírající starobní důchod či invalidní důchod III. stupně).

Mohu-li předpokládat, že ze zdravotního hlediska budou trvat důvody pracovní neschopnosti, nic by nemělo bránit tomu, abyste bez ohledu na skončení pracovního poměru až do porodu (a zpravidla ještě šest týdnů po něm) čerpala nemocenskou (vycházím zde z předpokladu, že jste v posledních 380 dnech neměla delší pracovní neschopnosti).

Tolik ve stručnosti k nemocenské. Snad ještě neuškodí dodat, že dokud bude trvat Vaše pracovní neschopnost, úřad práce Vás nemůže zaregistrovat.

Ohledně peněžité pomoci v mateřství nemáme dostatek informací, aby bylo možné posoudit, zda na ni budete mít nárok. Pro přiznání peněžité pomoci je nezbytné splnit dvě základní podmínky:

1) v posledních dvou letech máte alespoň 270 dnů účasti na nemocenském pojištění,

2) jste účastna nemocenského pojištění, či alespoň v ochranné lhůtě po jeho skončení.

Obě tyto podmínky musí být splněny současně, přičemž se zkoumají ke dni nástupu na peněžitou pomoc v mateřství (dále jen "PPM"). Den nástupu na PPM si lze zvolit mezi počátkem osmého a šestého týdne před očekávaným termínem porodu.

K první podmínce je vhodné uvést, že je možné započítat i předchozí účast na pojištění, nebo-li není nutné těchto 270 získat v jednom zaměstnání. I když v novém zaměstnání budete třeba jen dva měsíce, můžete první podmínku s rezervou splňovat, pokud jste před nástupem do tohoto zaměstnání pracovala dostatečně dlouho jinde (pod slovem pracovat zde samozřejmě rozumíme zaměstnání či SVČ, které Vám založilo účast na nemocenském pojištění).

U druhé podmínky nebývá problém s tím, kdy trvala účast na pojištění, jelikož se zde pojištění v zásadě překrývá s pracovním poměrem (neřeším zde tzv. zaměstnání malého rozsahu), ale zvláštní zastavení si žádá problematika ochranné lhůty.

Jde o to, že "normální" ochranná lhůta je v nemocenském pojištění 7 kalendářních dnů od skončení pojištění (jinými slovy - např. na nemocenskou lze nastoupit nejen během zaměstnání, ale i v sedmi dnech od jeho skončení).

U PPM může být situace poněkud odlišná. Je-li zaměstnankyně v době skončení pojištění (zaměstnání) těhotná, počítá se jí ochranná lhůta tak dlouhá, jak trvalo toto poslední zaměstnání, maximálně však 180 dnů.

Zákon zde dále umožňuje sčítání ochranných lhůt. Zmiňujete, že jste v současném zaměstnání jeden měsíc, ale jste již v druhém měsíci těhotenství. Nelze proto vyloučit, že jste předchozí zaměstnání ukončila v době, kdy jste již byla těhotná (pokud zaměstnání v zásadě bezprostředně navazovala). V takovéto situaci se vezme ochranná lhůta z tohoto předchozího zaměstnání a odečte se z ní doba mezi skončením předchozího a nástupem do současného zaměstnání. Oproti "normální" ochranné lhůtě tento zbytek nástupem do nového zaměstnání "nezmizí", ale "schová se" pro případ, že byste ho po skončení nového zaměstnání potřebovala.

Nejlépe si to ukážeme na příkladu:

Předpokládejme, že před nástupem do nového zaměstnání jste více jak rok pracovala, takže Vám lze vzhledem k těhotenství přiznat pro účely PPM ochrannou lhůtu v maximální možné délce 180 dnů. Následně jste byla 10 dnů nezaměstnaná, takže z ochranné lhůty odečteme deset dní a zůstane nám 170 dnů. Poté jste již nastoupila do nového zaměstnání, ve kterém došlo k rozvázání pracovního poměru po 62 dnech. Toto nové zaměstnání by Vám proto samo o sobě mohlo založit ochrannou lhůta jen 62 dnů, ale zákon nám zde umožňuje využít "schovaných" 170 dnů z předchozího zaměstnání, takže i z takto krátkého zaměstnání nakonec poběží ochranná lhůta 180 dnů.

Počítáte-li s tím, že v době nástupu na PPM nebudete již zaměstnaná (což se může vzhledem ke zkušební době stát velmi snadno a je otázkou zda budete fakticky či zdravotně schopná najít si nové zaměstnání), je třeba pečlivě odpočítat ochranou lhůtu. Nevyjde-li Vám den nástupu do ochranné lhůty, nebude Vám možné PPM přiznat.

Splníte-li všechny podmínky a bude Vám přiznána PPM, nemusíte mít obavu, že by Vás předchozí pracovní neschopnost poškodila - k tomuto období se při výpočtu "průměru" nebude přihlížet.

Po porodu můžete mít na základě osobní, řádné a celodenní péče o nejmladší dítě v rodině nárok na rodičovský příspěvek. Ten se přiznává nejprve ve variantě do čtyř let věku dítěte (to od 1.1.2011 znamená 7 600 Kč do 9 měsíců věku dítěte a poté 3 800 Kč do čtyř let věku dítěte), ale na základě doložení stanovených skutečností a řádného a včasného podání příslušného formuláře si lze zvolit variantu čerpání do tří let věku dítěte (do tří let věku 7 600 Kč měsíčně) či do dvou let věku dítěte (do dvou let věku 11 400 Kč měsíčně). Pro volbu varianty do tří let věu dítěte musí osoba pobírající rodičovský příspěvek doložit vznik nároku na PPM, či alespoň na nemocenskou v souvislosti s porodem (ani u PPM ani u nemocenské není podstatná výše dávky). Pro volbu varianty do dvou let věku dítěte pak již musí jít o PPM a to minimálně v částce 380 Kč na kalendářní den. V některých případech se situace řeší tak, že se varianta rodičovského příspěvku zvolí přes otce, ale to by již bylo na další výklad (stručně řečeno - otec musí na základě dohody s matkou čerpat alespoň chvíli PPM).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším