Dluhy otce

Dotaz ze dne 15. 3. 2014 17:03.

Otázka

Dobrý den,

jsem rozvedená a mám 2 dospělé děti. Můj bývalý manžel, otec dětí, má dluhy z podnikání, které jsou daleko vyšší, než majetek, který ještě má, ale o který brzo přijde, protože má několik exekucí a nemá práci. Synovi, který ještě studuje VŠ, dluží také na výživném cca 70 000.- kč. V případě, že dlužník nezaplatí za života svoje dluhy, budou dluhy muset doplatit děti? Nebo co mají udělat, aby tomu tak nebylo? Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

nyní za života otce jeho synové nijak neručí za otcovy dluhy, pokud se k tomu nezavázali (např. ručením, přistoupením k závazku jako další dlužník apod.)

Pokud však otec zemře, jeho majetek a dluhy se stanou předmětem pozůstalosti, která připadne dědicům. Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti anebo ze zákona. Otec tak může se svým majetkem i se závazky naložit podle své vůle, avšak platí, že nepominutelným dědicům (ve vašem případě dětem) musí zůstat povinný díl a dále také platí, že dědici ručí nejen majetkem nabytým z dědictví, ale také svým vlastním majetkem za zůstavitelovy dluhy, a to v poměru zděděného podílu k celkovému dědictví. Jde o novinku, který přinesl nový Občanský zákoník od 1.1.2014. Tento Občanský zákoník však dává dědicům několik možností, jak se předluženému dědictví vyhnout nebo alespoň neručit za zůstavitelovy dluhy ve vyšší míře, než byla hodnota zděděného majetku.

Předně mohou případní dědici ještě za života zůstavitele uzavřít s ním smlouvu o zřeknutí se dědického práva, a to buď pro sebe nebo i své potomky. Smlouva vyžaduje formu veřejné listiny (sepsání u notáře). Je předpoklad, že tato smlouva bude využívána zejména v situacích, kdy budoucí dědic získal od zůstavitele ještě za jeho života darem majetek, a proto již nemá zájem (nebo se jedná o podmínku darování) účastnit se dědění pozůstalosti, kde by mohli ostatní dědici požadovat započítání daru na jeho dědický podíl. Tuto smlouvu uvádím jako možnost vyhnout se předluženému dědictví a řízení o něm, i když následující možnosti jsou poměrně praktičtější. Jde o odmítnutí dědictví po smrti zůstavitele a nebo přijmutí dědictví s výhradou jeho soupisu.

Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení dědice vůči soudu (resp.notáři). Dědictví lze odmítnout do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. Pokud však dal dědic svým počínáním najevo, že dědictví přijímá (např. hradí zůstavitelovy dluhy, spravuje jeho majetek), nemůže dědictví již odmítnout. Pokud dědic dědictví odmítne, nastupují na jeho místo jeho potomci, kterým rovněž připadá právo odmítnout dědictví.

Při odmítnutí dědictví dědic nic nedědí ani nezodpovídá za zůstavitelovy dluhy. Pokud však má dědic zájem dědit, i když je dědictví zadlužené, a nechce za zůstavitelovy dluhy odpovídat ve vyšší míře, než je čistá hodnota jeho dědického podílu, pak má možnost využít práva výhrady soupisu pozůstalosti. Toto právo náleží opět po dobu 1 měsíce od doby, kdy byl o tomto právu soudem vyrozuměn. Náklady na pořízení soupisu pozůstalosti se hradí z pozůstalosti, popř. z majetku dědiců, kterým je soupis ku prospěchu, a to poměrně podle dědických podílů. Pokud tedy dědic uplatní výhradu soupisu pozůstalosti, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví. Pokud výhradu soupisu neuplatní, pak hradí zůstavitelovy dluhy v plném rozsahu.

Na závěr ještě upozorním na institut vzdání se dědictví ve prospěch jiného dědice - pokud se dědici v dědickém řízení dohodnou, že jeden se vzdá dědictví ve prospěch druhého, nemusí to nutně znamenat, že se dědic, který se vzdal dědictví, vyvázal zároveň z odpovědnosti za dluhy. I v takovém případě je vhodné nejprve uplatnit právo výhrady soupisu pozůstalosti, neboť vzdání se dědictví je dohodou mezi dědici, nikoli vůči věřitelům. Řešíme-li pak omezení odpovědnosti dědice na hodnotu toho, co z dědictví nabyl je rovněž na místě požádat notáře, aby vyzval věřitele k přihlášení svých pohledávek, v opačném případě by totiž mohl dědic riskovat, že částku odpovídající hodnotě dědictví rozdělí mezi věřitele "špatně" a bude muset opomenuté věřitele kompenzovat.

V dotaze ještě uvádíte, že otec dluží synovi na výživném 70 000 Kč. Pokud otec tento dluh nesplatí ještě za života (buď dobrovolně nebo exekučně), pak má syn možnost přihlásit tuto svou pohledávku na výživném do dědictví, a to jak když např. následně odmítne dědictví nebo uplatní výhradu soupisu a nebude dědit, tak když dědit bude (pak samozřejmě část pohledávky, kterou sám zdědí zanikne tzv. splynutím - je nesmysl, aby zdědil povinnost zaplatit sám sobě).

Snad jsem odpověděla na Váš dotaz dostatečně a srozumitelně, v případě potřeby je možné se na nás znovu obrátit.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková

za o. s. Společnou cestou

Souhlasím se vším