Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud jde o smlouvu o úvěru, musíme co do obsahu ručitelského závazku vycházet z obchodního zákoníku. Konkrétně nám zde jde o ustanovení § 307 odst. 1, podle kterého v případě, kdy se zaručí za tentýž závazek více ručitelů, ručí každý z nich za celý závazek, přičemž ručitel má vůči ostatním ručitelům stejná práva jako spoludlužník.

Obchodní zákoník obsahuje jen některá ustanovení k postavení spoludlužníků a v ostatních věcech se i pro obchodní vztahy použije úprava společných závazků v občanském zákoníku. Zde nalezneme ustanovení § 511 odst. 2, podle kterého jsou podíly pro takovéto vypořádání spoludlužníků, není-li stanoveno jinak, stejné.

Je třeba upozornit, že výše uvedené je obecnou úpravou danou zákonem a nelze vyloučit, že smluvně byly vztahy mezi ručiteli nastaveny zcela jinak. Je tudíž třeba důrazně doporučit pečlivě prostudovat příslušnou smlouvu a případné smluvní podmínky, na které je v ní jak předpokládám odkazováno. Dále budu předpokládat, že k žádné takovéto zvláštní úpravě vzájemných vztahů nedošlo. Když výše uvedené shrneme - věřitel může sice chtít celou dlužnou částku po kterémkoliv ze solidárních ručitelů, ale ručitelé by se mezi sebou měli vypořádat tak, aby každý za dlužníka uhradil poměrnou část (v našem případě 1/3) přičemž každý z ručitelů má v rozsahu toho co hradil za dlužníka nárok požadovat zaplacení od dlužníka (ručitel má po zaplacení vůči původnímu dlužníkovi postavení věřitele).

Ručitelství si tak lze představit i jako povinnost "odkoupit" pohledávku od původního věřitele.

Váš přítel se tudíž nemůže obecně vzato zbavit povinnosti hradit za dlužníka, ale může následně buď:

a) vymáhat celou uhrazenou částku vůči dlužníkovi, b) vymáhat od ostatních ručitelů, aby mu každý uhradil 1/3 z toho co musel zaplati.

Postup vymáhání je "klasický". Nejprve lze doporučit zaslat předžalobní upomínku, ve které se zrekapituluje co a proč by měl adresát plnit a v jaké termínu očekáváte úhradu. Nevede-li upomínka ke sjednání nápravy, nezbývá než podat žalobu na zaplacení k soudu.

Při rozhodování o dalším postupu lze doporučit uvážit, nakolik je reálná šance na to, že požadované finanční prostředky skutečně dostane. I zde totiž platí příslovečné "kde nic není ani čert nebere", takže mít nárok vůči osobě, která nemá žádný majetek ani příjem a dluží spoustu peněz, může být v praxi k ničemu (pokud dotčený "nepřijde k penězům").

Z hlediska možnosti vymáhat pohledávku v zahraničí, zaleží na tom, o jaký stát se jedná. Je totiž zásadní rozdíl, zda se jedná např. o členský stát EU, kdy je uznání českého rozsudku v zásadě formální procedurou, nebo o stát, se kterým nemáme smluvní vztahy a tudíž může rozhodnutí českého soudu zcela ignorovat. Tak či onak nám ani "ochotný" cizí stát nepomůže v případě, kdy není dotčené osobě "co sebrat".

Ale to svým způsobem předbíhám. Vy se nejprve ptáte, zda je vůbec možné vést soudní spor v ČR proti někomu, kdo se nezdržuje na území ČR. Možné to je. Pokud se podaří žalovaného dohledat, je na něm, zda a jak se bude jednání účastnit. Bude-li žalovaný nedohledatelný, soud mu určí pro řízení opatrovníka, který bude pro účely řízení jednat jménem žalovaného.

Osobně bych si však v první fázi kladl otázku, nakolik bude mít podání žaloby praktický smysl. Pokud zde totiž není žádný majetek dohledatelný v ČR a zahraniční stát nebude ochoten uznat český rozsudek, může být rozsudek pouze "cár papíru", který Vám bude k ničemu a který Vás stál jak soudní poplatek, tak odměnu advokáta (obojí lze sice požadovat po žalovaném, ale to, že Vám má tyto další náklady uhradit, je opět pouze na onom "cáru papíru"). Na druhou stranu motivem k podání žaloby může být i oddálení promlčení pohledávky.

Bohužel neexistuje žádný univerzální nástroj, jak dohledat dotčenou osobu a její případný majetek. Soud se v případě sporů snaží "doptat" těch osob či institucí, které by o pobytu žalovaného mohli mít informace, ale ani tak nemusí nic zjistit. Ve výsledku tak vše může záležet na detektivní práci, která může být obtížná a někdy také nemožná.

Nyní k jednání s věřitelem - ručitel by v této fázi měl platit tak, jak měl platit dlužník. Pokud má Váš přítel kopii dotčené smlouvy, měl by si vyhledat co a v jakém termínu měl dlužník platit a podle toho "kalendáře" postupovat. V případě pochybností lze doporučit požádat věřitele o přehled závazků včetně termínů splatnosti.

Co se týče úvěrového registru, bylo by vhodné specifikovat o který z registrů se jedná, jelikož každý z registrů má jiná pravidla pro uchovávání záznamů. Např. v registru SOLUS se záznam o úhradě uchovává po dobu 3 let.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte či blíže upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.