Společnou cestou -

Dobrý den,

je obtížné vyjadřovat s k šancím přesvědčit soud, že by měl k částce 70 000 Kč přistoupit jako k závazku spadajícímu do společného jmění manželů. Pokud jde o důkazy, tak zmiňované "místopřísežné prohlášení" ve mě vyvolává obavu, že zde neexistují objektivnější důkazy o tom, že nějaké peníze matka bratrovi dávala (pokud je to možné, dávají se alespoň nepřímé důkazy, jako je to, že matka v dotčené době pravidelně předmětné částky vybírala ze svého účtu, to, že bratr neměl jiné příjmy a že hradil náklady, na které by bez dalšího příjmu nemohl mít).

Dále si je třeba uvědomit, že samotná skutečnost, že matka dala svému synovi dotčené prostředky ještě neprokazuje, že by se mělo jednat o půjčku - v situaci, kdy rodič požaduje peníze až v kontextu rozpadu vztahu svého dítěte se často protiargumentuje tím, že se jednalo o dar, který je nyní účelově vydáván za půjčku.

Dále je zde otázka, zda-li šlo o půjčku spadající do režimu společného jmění manželů, kdy se podle starého zákoníku řešila přiměřenost částky majetkovým poměrům manželů a podle současného zákoníku (od 1.1.2014) by se řešilo, zda-li šlo o závazek v rámci obstarávání každodenních potřeb rodiny (kdy judikaturou bude popravdě třeba ještě vyložit, kde jsou hranice tohoto ustanovení). Lze si opět představit protiargumentaci, že pokud by šlo o půjčku, tak dohoda s matkou, že po dobu nezaměstnanosti mu bude půjčovat každý měsíc 10 000 Kč je natolik "neběžný a nekaždodenní" a v souhrnu rozsáhlý závazek, že půjčku nelze podřadit pod režim společného jmění manželů, pakliže se o ní dohodl s matkou "za zády" své manželky.

I kdyby se podařilo prokázat vše z výše uvedeného, mohla by protistrana zkusit věc zohlednit při vypořádání společného jmění manželů tím způsobem, že sice tedy jde o závazek spadající do společného jmění manželů, ale měl by být dán v rámci vypořádání k úhradě pouze manželovi, aniž by došlo ke krácení vypořádacího podílu manželky (zde jde o relativně nejslabší formu obrany - soudy nerady upravují podíly podle zásluhovosti, nejde-li o dosti zjevné nesoulady v zásluhách manželů na stavu společného jmění manželů).

Jak je Vám asi po přečtení výše uvedeného jasné, pokud byste neměli v ruce nic než to co uvádíte (tvrzení bratra a jeho matky), příliš bych na výhru sporu nesázel, ale na druhou stranu nelze úspěch ani zcela vyloučit, jelikož člověk dopředu nikdy nemůže vědět, co kdo na sebe u soudu přímo či nepřímo řekne. Bude-li stejně docházet k vypořádání společného jmění přes soud, může bratr výše uvedené "zkusit" a přinejhorším s požadavkem na zařazení závazku do SJM a podílové úhrady neuspěje.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.