Společnou cestou -

Dobrý den,

začnu od konce - sepsání právníkem Vám může zajistit, že dohoda bude řádně sepsaná, ale právní účinky má stejné, jako kdybyste (pokud byste to zvládli) napsali stejný text sami. Když to přirovnám k opravě brzd u automobilu - brzdy jsou dobře opravené či nikoliv, brzdám je jedno kdo je opravil, pokud je opravil dobře.

Pokud jde o ověření podpisů, tak to je v některých případech vyžadováno zákonem (což není tento případ), nicméně ověření se používá i jindy a to z toho důvodu, aby nebyli pochybnosti o pravosti podpisů (to neznamená, že by se v praxi někde neobjevila padělaná ověření), datu uzavření smlouvy (pokud hrozí, že by strany byly podezírány, že smlouvu uzavřeli s jiným datem než odpovídalo skutečnosti) a do určité míry i ohledně okolností podpisu (dotčená osobě věděla, že listinu podepisuje - nešlo o nic podstrčeného, či podepsaného pod vlivem alkoholu atd.). Pomineme-li však tyto okolnosti, nemá zákonem nevyžadované ověření podpisů za účinek, že by dotčená listina měla jiné právní účinky než listina bez ověření podpisů.

Co se týče dohody rodičů - jde skutečně o poměrně citlivé téma, na jedné straně je vždy preferována dohoda rodičů, na druhé straně se vždy nabízí otázka, do jaké míry je dohoda rodičů platná. Teoreticky se totiž může stát, že dotčená dohoda bude napadena u soudu a soud dojde např. k závěru, že rodiče jednali proti zájmu dítěte, dohoda je neplatná a např. se musí doplatit výživné za poslední tři roky. Je se tudíž možné dohodnout bez soudu s tím, že zřejmě nikdo nebude mít důvod dohodu napadat, ale pokud chce mít člověk větší právní jistotu, lze doporučit nechat dohodu rodičů schválit soudem. Schválení soudem má totiž navíc tu výhodu, že následně lze neplnění dohody řešit výkonem rozhodnutí / exekucí, což s neschválenou dohodou nejde. Pokud jde o jednání na OSPODu, tak by se samozřejmě snažili přimět rodiče k respektování uzavřené dohody, ale pokud by to nešlo, tak by stejně nezbylo než věc předložit soudu.

Co se týče změn - ať již jde o dohodu, schválenou dohodu či rozhodnutí soudu, tak u úpravy poměrů k nezl. dítěti platí, že se poměry upravují "tady a teď" a kdokoliv se může obrátit na soud s tím, že se situace změnila a je třeba poměry upravit jinak. Pokud byste tedy např. uzavřeli dohodu neschválenou soudem a partner ji začal po čase porušovat (typicky začal posílat nižší výživné), musela byste na soud s tím, že se domníváte, že je na místě, aby se dále postupovalo podle této dohody, zatímco partner by mohl argumentovat, že se situace změnila, je na místě upravit poměry jinak a když jste na to nebyla ochotna přistoupit dohodou, je třeba upravit poměry soudně. Situace by byla lepší u dohody schválené soudem, zde byste odkazovala na to, že schválená dohoda má být dodržována s tím, že pokud se otec domnívá, že by bylo na místě úpravu změnit, měl by podat návrh k soudu na změnu úpravy poměrů (jinak mu hrozí, že může být pro neplacení výživného v soudem schválené výši skončit v exekuci).

Když tedy situaci shrneme - z hlediska právní jistoty, vymahatelnosti výživného, dokládání příjmu pro sociální dávky atd. doporučujeme nechat dohodu schválit soudem.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.