Popření otcovství

Dotaz ze dne 4. 10. 2014 19:15.

Otázka

Dobrý den,můj tehdy ještě přítel si před pěti lety napsal před matrikou do rodného listu mého tehdy tříletého syna(souhlasné prohlášení rodičů).Šest let jsne spolu žili a pak se vzali.Nyní se budem rozvádět a můj ještě manžel se rozhodl že podá žalobu na popření otcovství. Chci se tedy zeptat je tohle možné?Dobrovolně uznal otcovství i když věděl že není biologický otec a ted už zas otec být nechce protože jsme od sebe a neví proč by měl platit na dítě které není jeho. Děkuji za odpověd.

Odpověď

Dobrý den,

v případě určení otcovství souhlasným prohlášení dává současná právní úprava (nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.) otci lhůtu šesti měsíců od dne, kdy bylo takto otcovství (respektive od narození dítěte, pokud bylo otcovství určeno k ještě nenarozenému dítěti), aby případně podal návrh na popření otcovství. Po uplynutí této lhůty, nestačí samo o sobě doložit, že není biologickým otcem dítěte a nechce být dále za otce považován.

Prolomení takto určeného otcovství je možné podle současné právní úpravy ve dvou situacích.

a) na návrh

Dle ustanovení § 792 občanského zákoníku může soud rozhodnout o prominutí zmeškání lhůty k popření otcovství, pakliže dojde k závěru, že to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek.

b) bez návrhu

Dle ustanovení § 793 je pak možné i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství v případech, kdy bylo otcovství určeno souhlasným prohlášením rodičů, ale takto určený otec nemůže být jeho (biologickým) otcem, pokud to vyžaduje zřejmý zájem dítěte a mají-li být tak naplněna ustanovení zaručující základní lidská práva.

Jak vidíte v obou případech se zkoumá zájem dítěte, přičemž v případě opožděného návrhu postačuje, aby popření otcovství žádal "zájem dítěte", zatímco pro řízení bez návrhu "z úřední povinnosti" je vyžadován vyšší stupeň zájmu dítěte - zákon zde hovoří o z "zřejmém zájmu dítěte". Vedle příslušného stupně zájmu dítěte musí být zároveň splněna v prvním případě podmínka, že popření otcovství vyžaduje "veřejný pořádek", zatímco v druhém případě je opět vyžadován vyšší stupeň ve smyslu potřebnosti popření otcovství k "naplnění ustanovení zaručujících základní lidská práva". Tato varianta by se použila např. v případě, pokud by se zjistilo, že jde o maskované obchodování s dětmi, či respektive obcházení úpravy osvojení, nebo pokud by např. šlo o zjevnou snahu "vyšachovat" z života dítěte biologického otce, který má o dítě zájem, ale byl z nějaké neakceptovatelné pohnutky "nahrazen" mužem, kterého matka v rámci prohlášení za otce označila.

Tyto dvě varianty se liší nejen vyžadovaným stupněm zájmu dítěte a veřejného zájmu/naplnění základních lidských práv, ale i tím, kdo může "návrh" podat. První varianta je prominutím lhůty, takže může takto napadnout otcovství pouze ten, komu původně lhůta běžela, zatímco podnět k soudu, aby zahájil řízení podle druhé varianty může i osoba, která žádnou lhůtu k popření otcovství neměla (např. biologický otec v situaci, kdy bylo otcovství určeno jinému muži).

Pro úplnost pak dodám, že výše uvedené dvě varianty nahradily v minulosti používanou možnost žádat o podání návrhu na popření otcovství nejvyššího státního zástupce.

Ve Vámi popsaném případě otec zřejmě popírá či by by popíral otcovství s tím, že podle první varianty (ust. 792 občanského zákoníku), žádá vzhledem k zájmu dítěte a veřejnému pořádku o prominutí lhůty.

Nevím, zda je Vám známo o jaké argumentaci zde otec uvažuje či jakou v případě, že již návrh podal, použil. Samotné doložení skutečnosti, že není biologickým otcem dítěte není dostatečné. Je sice pravda, že je legitimním zájmem dítěte znát svého skutečného biologického rodiče a případně s ním mít možnost navázat odpovídající vztah, ale zájem dítěte má i další aspekty (faktický vztah dítěte k dotčené osobě, péče o dítě, ekonomické zajištění dítěte...) a soud musí posoudit jednotlivé aspekty konkrétní situace a podle toho určit, jestli je spíše v zájmu dítěte otcovství ponechat či otcovství zrušit.

V popsané situaci předpokládám, že dítě z osmi let svého života posledních šest let vnímá jako otce osobu, která je zapsána na základě prohlášení jako otec a má k němu vybudovaný odpovídající vztah, zatímco biologického otce nezná (a předpokládám, že ten ani nemá zájem nějaký vztah k dítěti budovat), rovněž předpokládám, že zapsaný otec je ekonomicky schopen přispívat na jeho výživu (nevím do jaké míry by situace byla lepší/horší pokud byste se snažila určit biologického otce a donutit ho poskytovat výživné), nevím zda a jaké má dítě vybudované vztahy s širší otcovou rodinou (předpokládám, že s rodinou biologického otce žádné). Jinak řečeno: pravděpodobně bych zde osobně předpokládal, že v současnosti bude z hlediska zájmu dítěte "mít funkčního otce" na tom dítě lépe s nebiologickým zapsaným otcem než by na tam bylo s otcem biologickým, ale to je opravu jen nejhrubší odhad bez bližší znalosti situace a samozřejmě je vždy na soudu, jak situaci po bližším přezkoumání vyhodnotí.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším