majetkové vypořádání

Dotaz ze dne 5. 5. 2011 18:58.

Otázka

Dobrý den, chtěla bych vědět jak probíhá majetkové vypořádání,manžel a já vlastníme dům, ve kterém bydlíme, manžel má milenku za kterou se chce odstěhovat, na domě je dluh asi 350000 , syn by chtěl jeho polovinu domu odkoupit a otce vyplatit,zajímalo by mě jak se tato situace dá vyřešit.Dalším problémem je ,že na střeše máme solární panely,které má manžel psané na sebe, nevím jak postupovat u nich.Než zažádám o rozvod ráda bych v tomto měla trochu jasno. Děkuji za brzkou odpověď

Odpověď

Dobrý den,

ohledně vypořádání společného jmění manželů bude hrát určitou roli, zda budoucí rozvod proběhne tzv. "dohodou" nebo se bude jednat o rozvod sporný.

V případě že byste se s manželem na rozvodu tzv. dohodli, je potřeba splnit podmínky, které ukládá u tohoto typu rozvodu Zákon o rodině tj. manželství trvalo alespoň rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí, druhý z manželů se k návrhu připojí. A zároveň manželé předloží písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost. V případě že mají manželé nezletilé děti, je potřeba soudu také předložit pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

Z výše uvedených informací vyplývá, že v případě rozvodu dohodou je zcela na manželech, jak se o "rozdělení" majetku dohodnou. Dohoda by však neměla poškodit věřitele, to znamená, že jednomu z manželů nemohou "zůstat" pouze dluhy a druhému majetek.

V případě že by se jednalo o rozvod sporný, řešil by se v řízení o rozvodu "pouze" rozvod a nikoliv majetkové vypořádání. Při tomto typu rozvodu mají bývalí manželé 3 roky na vypořádání společného jmění manželů, přičemž tříletá lhůta jim plyne ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.

V rámci tříleté lhůty může být společné jmění manželů vypořádáno dohodou (ta musí být písemná, nemusí však obsahovat úředně ověřené podpisy, ani nemusí mít formu notářského zápisu. Zároveň však nesmí být dohodou poškozeni věřitelé). Další způsob je podání žaloby na vypořádání společného jmění manželů.

Tehdy platí, že zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů, vzniklé za trvání manželství, jsou povinni manželé splnit rovným dílem.

Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

A nyní se dostáváme k otázce, CO by bylo předmětem majetkového vypořádání. Obecně lze říct, že do společného jmění manželů patří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství a závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům vznikly za trvání manželství. Do společného jmění manželů však nespadá majetek získaný darováním, děděním, v restituci, majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, věci osobní povahy, věci získané před uzavřením manželství. Do společného jmění manželů také nespadají závazky týkající se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich a závazky jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

To znamená, že předmětem vypořádání by mohl být dům (pokud jste si ho manželem pořídili za trvání manželství a uhradili ze společných prostředků). Zda je dům ve společném jmění manželů zjistíte z údajů uvedených v katastru nemovitostí viz http://nahlizenidokn.cuzk.cz/.

Do společného jmění manželů může také spadat Vámi zmiňovaný závazek ve výši 350.000,--Kč. Zde se však naskýtá otázka, zda jste ho podepsali oba dva nebo zda pouze jeden z Vás (se souhlasem či bez souhlasu). Pokud by byla aktuální druhá varianta, je pravděpodobné, že by do společného jmění manželů nepatřil, jelikož by mohla být jeho výše posuzována nad míru přiměřenou poměrům.

V případě že by však byl součástí společného jmění manželů, lze se o jeho vypořádání dohodnout nebo o něm rozhodne soudu. Dle judikatury Nejvyššího soudu je možné, aby soud úhradu závazku přikázal pouze jednomu z manželů, není však vyloučena ani varianta,že závazek přikáže k úhradě oběma bývalým manželům rovným dílem.

Ohledně solárních panelů by opět záleželo, zda budou posuzovány jako majetek, který je součástí společného jmění manželů nebo zda se jedná o majetek, který náleží do výlučného vlastnictví manžela. Můžete se obrátit na odběratele, který čerpá energii ze solárních panelů, s žádostí o sdělení informace, na koho jsou smlouvy napsány, zda pouze na manžela nebo na oba.

Zmiňujete také odkoupení poloviny nemovitosti Vaším synem. Zde je potřeba rozlišit podílové spoluvlastnictví a společné jmění manželů. V tomto případě bude hodně záležet, kdy byste „vyplacení“ manžela chtěli realizovat.

Pouze u podílového spoluvlastnictví je totiž možné, aby vlastník prodal svůj podíl jiné osobě (za předpokladu splnění povinností, které se vztahují k předkupnímu právu). Pokud by však byl dům ve společném jmění manželů, tak byste kupní smlouvu museli podepsat oba dva. A i po prodeji poloviny nemovitosti by byla druhá polovina nemovitosti součástí společného jmění manželů. Naskýtají se tyto varianty řešení situace:

1.) S odkoupením poloviny nemovitosti manžela počkáte až po rozvodu. Kdy se může v rámci vypořádání společného jmění manželů stát Váš manžel spoluvlastníkem nemovitosti (místo společného jmění manželů půjde o podílové spoluvlastnictví, kdy každý budete mít 1/2) a mohl by synovi svůj podíl prodat (za předpokladu, že by vůči Vám splnil povinnosti plynoucí z předkupního práva) samostatně a získané prostředky by byly jeho osobním majetkem.

2.) Odkup budete chtít provést nyní. Zde je možné, aby byla uzavřena kupní smlouva mezi Vaším synem, Vámi a manželem. Přičemž by polovina nemovitosti zůstala i nadále ve společném jmění manželů. Tehdy by bylo potřeba obrátit se na notáře a nechat si formou notářského zápisu zúžit společné jmění manželů o danou část nemovitosti a peníze získané z prodeje. A tento majetek (peníze a spoluvlastnický podíl) následně vypořádat.

Druhou variantou je, že byste se nejprve obrátili na notáře, nechali si notářsky zúžit společné jmění manželů o danou nemovitost, přičemž by bylo potřeba si majetek, o které bylo společné jmění zúženo (tj. nemovitost) vypořádat. Poté by již manželovi nic nebránilo prodat svůj spoluvlastnický podíl synovi, opět za předpokladu že by vůči Vám byla splnění podmínka předkupního práva.

V případě potřeby můžete svoji situaci osobně zkonzultovat v některé z občanských poraden, jejich seznam naleznete na www.obcanskeporadny.cz . V neposlední řadě můžete využít služeb právníka, který se zaměřuje na danou oblast. Seznam právníků včetně jejich specializací naleznete na www.cak.cz

S pozdravem

Petra Skuhrová

Občanská poradna, o. s. Společnou cestou

Souhlasím se vším