odchod od manžela

Dotaz ze dne 20. 1. 2010 10:57.

Otázka

Dobrý den měla bych dotaz který se týká mé nynější situace. Pro déletrvající neshody které vyplývali z manželova pití a hraní na automatech kdy před vánoci prohrál 15.000,- jsem i s dětmi ve věku 9 a 2,5 roku odešla od manžela a přestěhovala se k sestře a jejímu příteli do dočasného podnájmu. Když jsem byla na sociálce se informovat zda mám nárok na nějaké dávky když mě manžel nechal zcela bez prostředků a musela mi pomáhat nejbližší rodina která na tom finančně také není dobře,tak se mi dostalo odpovědi že pokud jsem hlášená u manžela na služby tak jsme posuzovaní společně a tudíž nemám nárok. Jedině kdyby mě nahlásily třeba rodiče na služby,s čímž ale oni nesouhlasí. K sestře se také nemohu nahlásit na služby,nesouhlasí s tím její přítel,navíc je to jen dočasný podnájem než si najdu samostatný. Mám k soudu podanou žádost o výživné ale ještě neproběhl. Tento měsíc mi také nedal ani korunu,že musel poplatit své pohledávky a nezůstalo mu. Takže na celý měsíc mám jen rodičovský příspěvek který pobírám na mladšího,což je 3.800,-. Opravdu musím nyní čekat až na soud nebo je i jiné řešení? Předem děkuji za odpověď s pozdravem

Odpověď

Dobrý den,

sociální dávky by zde bylo vhodné rozdělit do dvou skupin.

První z nich tvoří dávky státní sociální péče, u kterých je na místě uvažovat o přídavcích na děti a sociálním příplatku (příspěvek na bydlení nepřichází v úvahu, pakliže bydlíte v podnájmu). U dávek státní sociální podpory se vychází z toho, že se nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí posuzují dohromady (po rozvodu manželství se vyjde z toho, kdo děti dostane do péče). Budete mít možnost žádat, aby se otec neposuzoval společně s Vámi a dětmi, ale k tomu je třeba zvlášť požádat o vyloučení manžela z tzv. okruhu společně posuzovaných osob a doložit, že již po dobu nejméně tří měsíců spolu nežijete. Skutečnost, že jste s manželem stále hlášena pro služby není rozhodující, pakliže jste schopna jiným způsobem doložit, že již s manželem nevedete společnou domácnost.

Druhý okruh dávek tvoří systém pomoci osobám v hmotné nouzi. Zde najdeme příspěvek na živobytí (dříve šlo o dorovnání do životního minima), doplatek na bydlení (výjimečně lze přiznat i u podnájmeního bydlení) a dávky mimořádné okamžité pomoci. K těmto dávkám viz. informace na http://www.mpsv.cz/cs/5. I zde se vychází z toho, že se rodiče a děti posuzují dohromady. Opět však můžete požádat o vyloučení otce z okruhu společně posuzovaných osob, pakliže jste schopná doložit, že s otcem nežijete (např. čestná prohlášení, smlouva o podnájmu, podaný návrh na rozvod a úpravu poměrů k dětem..). Narozdíl od dávek státní sociální podpory zde není žádná "čekací lhůta", takže o vyloučení lze žádat ihned a nikoliv až po uplynutí tří měsíců.

Obecně lze u dávek doporučit, aby se ve "sporných případech" žádost o dávku podala, jelikož je něco trochu jiného Vám ústně vysvětlit, že na dávku nemáte nárok a muset vypracovat rozhodnutí, kde musí být řádně písemně vysvětleno, jak úřad dospěl k závěru, že na dávku nemáte nárok (nemluvě o možnosti podat odvolání).

Dávky okamžité mimořádné pomoci v hmotné nouzi mají za úkol řešit krizové situace, takže byste o ně mohla zkusit požádat např. v okamžiku, kdy čekáte na vyloučení manžela z okruhu společně posuzovaných osob a nemáte již ani na nejzákladnější životní potřeby. Je nicméně třeba upozornit, že zde je velmi široký prostor pro uvážení sociálních pracovnic, takže lze velmi doporučit zkusit žádat o tyto dávky "po dobrém".

Předpokládám, že máte zažádáno na soudu o úpravu poměrů k nezletilým dětem. Lze doporučit, abyste vzhledem ke své finanční krizi podala ve věci návrh na předběžné opatření, kterým by se děti až do "konečného" rozhodnutí svěřují do Vaší péče a otci se stanovuje výživné X Kč. O návrhu by měl soud rozhodnout ve lhůtě 14 dnů a není třeba za něj hradit žádné poplatky ani zálohy. Lze doporučit požádat o pomoc s podáním návrhu místně příslušný orgán sociálněprávní ochrany dětí (tzv. OSPOD - najdete ho na obecním úřadě). Nejen, že by Vám měli být schopni s podáním pomoci, ale především budou dopředu vědět o Vaší situaci, což rozhodně není na škodu v situaci, kdy se s pracovnicí úřadu nakonec stejně setkáte na soudě, kde bude pomáhat soudci s hledáním řešení ideálního pro dítě.

Pro úplnost si dovolím dodat, že po dobu trvání manželství máte vůči manželovi právo rovněž na výživné na sebe a to v takovém rozsahu, aby Vaše životní úroveň byla srovnatelná. Možnost žádat o výživné na sebe je i po rozvodu manželství, přičemž v závislosti na důvodech rozvodu lze na dobu tří let požadovat i přiznání výživného ve stejné výši jako za trvání manželství (pakliže rozvrat manželství převážně zavinil manžel, což pravděpodobně bude Váš případ).

Opomenout není na místě ani trestněprávní rozměr neplacení výživného. Dle současné právní úpravy se neplacení výživného stává trestný činem, není-li hrazeno v rozsahu 4 měsíců. Povinnost poskytovat výživné nevzniká až k okamžiku rozhodnutí soudu o výživném, ale trvá již od narození dítěte. Pakliže Vám tedy manžel nepřispíval na domácnost a dítě ani v době, kdy jste společně žili, nic nebrání tomu, aby byl trestně stíhán bez ohledu na to, že žijete odděleně zatím jen krátce. Podání trestního oznámení v řadě případů vede k "dobrovolné" úhradě dlužného výživného, jelikož je to cesta, jak může pachatel uniknout trestnímu stíhání.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším