Věcné břemeno pro další osoby

Dotaz ze dne 19. 9. 2018 09:16.

Otázka

Dobrý den, ráda bych se zeptala ohledně věcného břemene. Věcné břemeno jsem poskytla výlučně mému otci. Ve věcném břemenu je věta: otec není oprávněn po dobu trvání věcného břemene zřizovat komukoliv v předětné bytové jednotce bydliště nebo sídlo pro účely zákonné evidence ani pro jiné účely. Můj dotaz je takový, nastěhoval si do bytu přítelkyni s jejich společnou dcerou bez mého souhlasu, ani se mnou o tom nediskutoval Jeho přítelkyně byla majitelkou bytu v Berouně, který pronajímala, poté tento byt prodala, celou dobu mi nenabídli ani smlouvu k pronájmu či cokoliv. Jsem v situaci, kdy si toto nepřeji, ale otec je neoblomný a nekomunikuje se mnou. Můj dotaz zní, zda mohu na žádat o zrušení věcného břemene za porušení smlouvy a nebo jako cestu k smíru navrhnout nájemní smlouvu, jelikož jsem vlastníkem bytu. Tím, že jeho přítelkyně bydlím v mém bytě, tak získává pronájem z vlastního bytu, šetří, jelikož neplatí nic a já k tomuto mohu jen přihlížet. S otcem nemáme dobré vztahy, věcné břemeno bylo zřízeno v době,kdy žil v bytě sám. Děkuji moc za Vaší odpověď

Odpověď

Dobrý den!

Vážená paní,

situace, kterou popisujete je poněkud komplikovaná tím, že se zde bijí dva právní principy, vyjádřené dvěma ustanoveními občanského zákoníku. Ten první je ochrana práv vlastníka a princip pacta sunt servanda (tedy dodržování smluv, které byly uzavřeny). Občánský zákoník k tomu v ustanovení § 1283 věta druhá: "Změní-li se potřeby (uživatele) po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její (služebnosti) rozšíření".

Proti tomu ale stojí obecná lidskoprávní zásada právo na rodinný a osobní život, která je taktéž vyjádřena v občanském zákoníku (kromě jejího zakotvení v Listině základních práv a svobod - čl. 10/2) v ustanovení § 1283 věta první: "Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti."

Termínem "jeho domácnosti" se obvykle - pokud není stanoveno jinak - míní "osoby blízké". Přičemž je třeba zdůraznit, že klauzule "otec není oprávněn po dobu trvání věcného břemene zřizovat komukoliv v předmětné bytové jednotce bydliště nebo sídlo pro účely zákonné evidence ani pro jiné účely" se vztahuje pouze na evidenční účely či zřizování sídla právnické osoby, nikoliv na faktické umožnění bydlení.

Vzhledem k tomu, že se jedná o klasický konflikt dvou právních principů, v konečném důsledku by záleželo na posouzení věci soudem, který by věc hodnotil s ohledem na všechny okolnosti. Výsledek je těžké předjímat, nicméně minimálně podle starší právní úpravy (účinné do 31.12.2013) platilo - jak již naše poradna odpovídala na dotaz 2.6.2015: "V dané věci jde o řešení otázky, nakolik mohou nemovitost, ke které má oprávněná osoba právo odpovídající věcnému břemeni, které svědčí toliko jí, užívat i další osoby. Platné právo tuto otázku výslovně neřeší, při doslovném výkladu zákona se nabízí řešení, že užívat cizí věc může jen oprávněný z věcného břemene a nikoliv osoby jiné. Již judikatura k obecnému občanskému zákoníku z roku 1811 však dospěla k závěru, že v některých případech lze toto právo rozšířit i na „rodinu“ (viz nař. Sedláček J., Rouček F.: Komentář k čsl. Obecnému zákoníku občanskému a právo platné na Slovensku a Podkatpatské Rusi, Praha 1935, díl II, s. 877 a 880, Mayer R.: Soustava občanského práva, Brno 1924, kniha druhá s. 161).Podobně také Vrchní soud v Praze v rozsudku z 29. 9. 1993, sp. zn. 2 Cdo 54/93 dospěl k závěru, že ´ten, kdo je oprávněn na základě právo odpovídajícího věcnému břemeni užívat byt, má umožnit užívání manželovi, kterému pak vzniká odvozený právní důvod bydlení´. Nelze též vyloučit pobyt třetích osob, které nemá charakter užívání (např. návštěva v bytě). Kromě těchto případů však platí zásada, že oprávněný z věcného břemene může užívat zatíženou věc jen pro sebe a nesmí k užívání věci přibrat jiného. Proto právo odpovídající věcnému břemeni nelze vložit do sdružení ve smyslu § 829 a násl. ObčZ tak, aby tím vzniklo právo užívat věc i dalším sdruženým osobám, které ale nejsou subjekty práva odpovídajícího věcnému břemeni."

Jinými slovy je dost možné, že soud by - i v případě, že byste otce, respektive uvedené dvě osoby - žalovala - že by soud přisvědčil druhé straně, nicméně těmto osobám nevznikne právo byt užívat po té, co otec byt přestane užívat.

V dotaze se ptáte na možnost uzavření nájemní smlouvy s otcovou přítelkyní a jejich dcerou - věcné břemeno užívání bytu neumožňuje vlastníku uzavřít nájemní smlouvu na tentýž byt.

S pozdravem Jan Petr Kosinka