Společnou cestou -

Dobrý den,

z Vašeho dotazu předpokládám, že bydlíte v nájemním bytě, který patří městu, a že spolu s manželkou jste měli v bytě společné nájemní právo. V dotaze dále uvádíte, že se manželka se synem přehlásili jinam. Nevím, zda to znamená, že si pouze změnili adresu trvalého pobytu nebo zda se fakticky odstěhovali do jiného bytu a za jakých okolností.

Pokud mají manželé "rovnocené" společné nájemní právo, jsou vůči bytu zavázáni a oprávnění společně a nerozdílně. V případě rozvodu manželství se následně mohou dohodnout, kdo bude dále nájemcem, nebo nájemce může určit na návrh některého z nich soud.

Je-li Vaše situace taková, že jste se s manželkou dohodli, že nájem bytu zůstane Vám, máte možnost přijmout dalšího člena domácnosti (k omezením ze strany pronajímatele viz níže), pokud je však mezi Vámi situace sporná a např. manželka bude u soudu požadovat, aby byla určena jako další nájemce bytu s tím, že byt pouze dočasně opustila, jelikož soužití s Vámi bylo nesnesitelné, má manželka možnost napadnout skutečnost, že jste bez jejího souhlasu umožnil bydlet v bytě další osobě.

Nyní k právnímu režimu ve vztahu k pronajímateli. Nájemce má právo přijmout do své domácnosti nového člena, musí však o tom neprodleně informovat pronajímatele. Pokud by tak neučinil do 2 měsíců, mělo by se za to, že závažně porušil svou povinnost a bylo by to důvodem k výpovědi z nájmu. Pronajímatel si může v nájemní smlouvě vyhradit souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti, ledaže by šlo o osobu blízkou. Nový občanský zákoník definuje osobu blízkou takto: "Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen „partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí". Podle tohoto ustanovení by družka měla být osobou blízkou (musí tedy splňovat alespoň některý z daných aspektů) a nebyl by tedy zapotřebí souhlas pronajímatele.

Pokud by tedy došlo k tomu, že nájem bytu zůstal Vám a platně byste přijal svoji družku do bytu coby nového člena domácnosti, neznamenalo by to, že v okamžiku opuštění domácnosti přejde nájem bytu na družku. V současnosti se přechody nájmu (a to ještě pouze s omezenými účinky) řeší v případě úmrtí nájemce, nikoliv v případě opuštění bytu (opouští-li nájemce byt, vychází se z toho, že má byt opustit spolu se všemi osobami s ním žijícími).

K tomu, aby se družka stala novým nájemcem by tudíž bylo třeba uzavřít příslušnou dohodu s pronajímatelem.

Dále je otázkou, jak by bylo posuzováno Vaše opuštění bytu bez toho, abyste nejprve vyřešil skončení nájmu či převedení nájmu na přítelkyni (se souhlasem pronajímatele). Nový občanský zákoník v tomto není jednoznačný, je možné jak to, že soudy dojdou k závěru, že jde o platné rozvázání nájemní smlouvy (tzv. konkludentně), tak je možné zaujmout stanovisko, že jednoznačným opuštěním bytu dochází k odevzdání bytu pronajímateli, ale bez toho efektu, že by zároveň došlo k zrušení nájemní smlouvy (osobně se kloním k první variantě). Rozhodně tak lze doporučit, abyste byt neopouštěl bez toho, aby nájemní vztah byl řádně vyřešen a byt řádně předán (buď pronajímateli, pokud by došlo ke skončení nájmu, nebo družce, pokud by na ní byl nájem přepsán).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková a Ondřej Načeradský

za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou