Dotaz ohledně skončení PP z důvodu nadbytečnosti x nemocenská

Dotaz ze dne 3. 12. 2018 14:32.

Otázka

Dobrý den,

požádala mě kamarádka o pomoc, se kterou zaměstnavatel uzavřel k 31. 12. 2018 Dohodu o skončení pracovního poměru dle § 52 písm. c) ZP (nadbytečnost) s odstupným ve výši podle podnikové kolektivní smlouvy.

Kamarádku zajímají právní dopady na pracovní poměr:

A) pokud by onemocněla během prosince za dobu trvání pracovního poměru

B) bezprostředně po skončení pracovního poměru v návaznosti na ochrannou dobu a příp. prodloužení pracovního poměru.

V obou těchto případech by ji zajímalo, jakou část od 1. dne nemocenské by platil zaměstnavatel a v průběhu trvání nemocenské jakou část by platila správa sociálního zabezpečení, příp. jiný subjekt.

Dále jaké právní dopady bude mít tento způsob ukončení pracovního poměru na zaevidování na ÚP a případné pobírání podpory v nezaměstnanosti.

Budeme rádi, když zároveň uvedete i odkaz na právní úpravu (§ + zákon/vyhláška aj.), která shora uvedenou problematiku řěší.

Moc si vážíme vašeho času kt. dotazu věnujete, děkujeme za brzkou odpověď a přeji hezké dny

S pozdravem

Odpověď

Dobrý den,

předně bych se Vám chtěl omluvit, že jsem Vám telefonicky předal nepřesnou informaci. Prodlužování výpovědní lhůty o trvání pracovní neschopnosti samozřejmě platí pouze v případech skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele.

Jestliže kamarádka podepsala dohodu o skončení pracovního poměru, potom pracovní poměr skončí v dohodě stanoveném termínu v každém případě, viz § 49 odst. 1 zákoníku práce. Pouze pokud zaměstnanec čerpá nemocenskou od SSZ, potom výplata dávek bude pokračovat až do uzdravení nebo maximálně po 380 dní od vzniku pracovní neschopnosti (nikoliv tedy 380 + 15), eventuálně jí lze prodloužit o dalších až 350 dní, viz §§ 26 a 27 zák. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Pokud by onemocněla ještě za trvání pracovního poměru, potom čerpá od 4. do 14. dne (včetně) náhradu mzdy od zaměstnavatele, nejpozději však do dne, jímž končí pracovní poměr.

Pokud by onemocněla až po skončení pracovního poměru v ochranné lhůtě 7 dní (viz § 15 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění), potom by čerpala nemocenskou od České správy sociálního zabezpečení až od 15. dne nemoci a opět do uzdravení, nebo 380. dne trvání pracovní neschopnosti (ev. + až 350 dní).

Dále bych Vás chtěl upozornit, že fingované "onemocnění" je možné za určitých okolností považovat za trestný čin (§ 209, § 240, § 350 trestního zákoníku) a může mít jednak trestně právní důsledky a jednak může být důvodem nepřiznání dávek nemocenského pojištění.

Výše podpory v nezaměstnanosti za předpokladu, že nadbytečnost zaměstnance jako důvod skončení pracovního poměru je v dohodě uveden nebo je jinak prokazatelný (viz § 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., zákon o zaměstnanosti), je první dva měsíce 65%, druhé dva měsíce 50% a po zbývající dobu 45%, přičemž její výplata se odsouvá o dobu, za kterou bylo vyplaceno odstupné (viz § 44a zákona o zaměstnanosti) podle násobků měsíční mzdy. Celková doba výplaty podpory v nezaměstnanosti je pro osobu mladší padesáti let 5 měsíců, viz § 43 zákona o zaměstnanosti (nikoliv tedy 6 měsíců - jak jsem mylně uvedl při našem telefonickém rozhovoru).

Dále platí, že pokud by onemocněla až po skončení pracovního poměru, je důležité, zda se stihne zaevidovat na Úřadu práce před nástupem na nemocenskou, či nikoliv. Nemoc totiž je překážkou evidence na ÚP. Stejně tak doba pobírání dávek z nemocenského pojištění se nezapočítává do podpůrčí doby (§ 46 písm. a) zákona o zaměstnanosti) a výplata dávek podpory v nezaměstnanosti se o tuto dobu odsouvá.

S pozdravem Jan Petr Kosinka

Souhlasím se vším