Společnou cestou -

Dobrý den,

nemáte-li sjednáno něco jiného, vychází se z toho, že máte pracovní dobu 40 hodin týdně. To neznamená, že musíte odpracovat každý týden 40 hodin týdně (zatím řeším "normální" směny bez práce přesčas). Zákoník práce připouští tzv. nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, což znamená, že máte v jednotlivých týdnech různý počet pracovních hodin a na 40 hodin týdně se dostanete až v průměru za období maximálně 26 týdnů (52 týdnů, pokud tak stanový kolektivní smlouva).

Není tudíž vyloučeno, abyste v jednom měsíci odpracovala např. 250 hodin a přitom neměla jedinou hodinu přesčasů (protože v následujícím období budete mít zase odpovídajícím způsobem nižší počet hodin, takže se dostanete na potřebný průměr 40 hodin týdně).

Zatím jsme řešili toliko hodiny v rámci "řádných směn". Práce přesčas má specifické postavení. Jde o práci konanou nad rámec stanovené týdenní pracovní doby (průměru 40 hodin týdně) a nad rámec rozvrhu pracovních směn. Tudíž by mělo být z rovzrhu práce jasné, jestli v daném měsíci budete konat např. zmiňovaných 250 hodin bez přesčasové práce (a na průměr se dostanete tím, že v následující době bude počet hodin nižší), nebo je část z těchto hodin přesčasová.

Přesčasové hodiny se nepočítají do směny (směny v pravém smyslu slova) a tudíž k nim nebudeme přihlížet, když řešíme, o kolik musí zaměstnavatel v následujícím období počet hodin snížit, aby se dostal na zákonem stanovený průměr 40 hodin.

Přesčasová práce má svůj vlastní režim a limity. V první řadě musíme rozlišit přesčasovou práci nařízenou a přesčasobou práci konanou na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Nařízená práce přesčas je limitovaná na 8 hodin v týdnu a 150 hodin v kalendářním roce.

Přesčasová práce nad tyto limity může být vykonávána pouze na základě dohody se zaměstnancem.

Tato práce nemá zvláštní samostatné limity, ale započítává se do celkových limitů. Veškerá práce přesčas totiž nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně za období nejvýše 26 týdnů (52 pokud tak stanový kolektivní smlouva), přičemž se však do tohoto limitu nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo poskytnuto náhradní volno.

Pro odpracování 412 přesčasových hodin zaměstnavatel rozhodně potřebuje Váš souhlas, jelikož jde o práci nad rámec 150 hodin ročně, kterou by Vám mohl sám nařídit.

Nyní se podíváme na otázku odměňování. Pokud jde o samotnou mzdu, tak nic nebrání tomu, aby zaměstnanec měl fixní částku bez ohledu na to, že má pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou. V průměru se pracovní doba dostává na 40 hodin týdně a nic nebrání tomu, aby i mzda vycházela z "průměru" a byla ve fixní částce bez ohledu na to, že z hlediska hodinové sazby vychází v jednom měsíci více a v druhém méně. K nerovnostem ostatně dochází i u zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou dobou, jelikož měsíce jsou různě dlouhé, různě vychází svátky atd.

Z hlediska přesčasové práce je v současnosti (režim od 1.1.2012) umožněno sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas, přičemž musíme rozlišovat mezi "obyčejným" a vedoucím zaměstnancem. U "obyčejného" zaměstnance lze sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas maximálně v rozsahu 150 hodin za rok, zatímco u vedoucích zaměstnanců je možné sjednat mzdu s přihlédnutím k veškeré práci přesčas (tj. v průměru 8 hodin týdně).

Pozice recepční zřejmě nebude pozice vedoucího zaměstnance, takže ve Vašem případě je přípustná dohoda co do rozsahu práce přesčas (opakovaně zmiňovaný průměr 8 hodin za týden) a co do odměňování je přípustná dohoda o zahrnutí 150 hodin přesčasové práce do mzdy, přesčasová práce nad 150 hodin by Vám však již měla být řádně proplacena.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.