kvalifikační dohoda, vyrovnání závazku po ukončení pracovního poměru

Dotaz ze dne 29. 6. 2010 14:28.

Otázka

Dobrý den, má otázka se týká vyrovnání závazku vůči zaměstnavateli. Dne 30.6.2010 mi končí pracovní poměr - ukončen byl z mé strany výpovědí s 2 měsíční výpovědní lhůtou. Nutno podotknout, že jsme se se zaměstnavatelem nerozešli bez problémů. Mám se zaměstnavatelem uzavřenou kvalifikační dohodu. Zaměstnavatel si nárokuje vrácení částky (73000.-Kč) do 30.6.2010. V kvalifikační dohodě není stanovena doba splatnosti, neřeší to ani naše kolektivní smlouva. V kvalifikační dohodě je poznámka, že vyrovnání závazků může řešit samostatná dohoda.Protože můj budoucí zaměstnavatel chce uhradit tyto výlohy ke dni 30.9. 2010, písemně jsem oslovila ředitele a požádala ho o vypracování dohody k tomuto datu - postup pro převzetí kvalifikační dohody také není stanoven. Ředitel mi na 2 dopisy neodpověděl, nyní jsem dostala zprávu, že pokud neuhradím celou částku do 30.6. tj. zítra, neodevzdají mi zápočtový list. Nevím si rady.

Odpověď

Dobrý den,

úvodem si dovolím upozornit, že na dotazy zaslané prostřednictvím internetové poradny zodpovídáme ve lhůtě 14 dnů v závislosti na vytíženost občanské poradny. Nevím, nakolik pro Vás budou v této fázi ještě níže uvedené informace užitečné a dovoluji si proto doporučit, abyste v případě potřeby rychlé rady využila v budoucnu spíše možnost osobní či telefonické konzultace.

Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda svou povinnost uhradit dotčených 73 000 Kč uznáváte, či nikoliv. Vyjdu-li z obsahu dotazu, zdá se, že řešíte toliko otázku splatnosti dotčené částky a v této souvislosti rovněž otázku, zda-li může zaměstnavatel podmiňovat vydání zápočtového listu uhrazením této pohledávky.

Zákoník práce výslovně neřeší otázku, k jakému datu má být splatná částka, kterou je zaměstnanec povinen uhradit vzhledem k nedodržení kvalifikační dohody. V ustanovení § 326 však zákoník práce mimo jiné odkazuje na ustnaovení § 563, podle kterého platí, že není-li stanoveno, nebo dohodnuto jinak, musí dlužník plnit do prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Je se nicméně třeba zamyslet nad tím, ke kterému okamžiku lze hovořit o tom, že zaměstnanec nesplnil svoji povinnost setrvat u zaměstnavatele. Osobně bych tudíž nepřistoupil na výklad, že lze požadovat, aby byla částka uhrazena k 30.6., jelikož lze dovozoval, že zaměstnavatel může požadovat vyplacení dotčené částky až v okamižku, kdy dojde k nesplnění závazku (došlo k rozvázání pracovního poměru). Je na místě dodat, že zde jde toliko o můj výklad zákona, nicméně tak jako tak nepředpokládám, že by pro Vás bylo rozhodují posunutí data splatnosti o jeden či dva dny.

Nejste-li schopna dotčenou částku uhradit a zaměstnavatel není ochoten přistoupit na dohodu o splátkách, je třeba uvážit možnosti a rizika. Zaměstnavatel má možnost podat pro nezaplacení náhrady žalobu, čímž by samozřejmě došlo k citelnému navýšení celkové dlužné částky (o náklady řízení včetně paušální náhrady nákladů na právní zastoupení), přičemž je těžko odhadnutelné, jak rychlý v tomto ohledu zaměstnavatel bude. Nelze vyloučit, že Vás bude opakovaně písemně či telefonicky upomínat a nebude chtít jít do soudního sporu, ale nelze vyloučit ani to, že žalobu podá prakticky okamžitě (může záležet i na tom, jak v "dobrém" či ve "zlém" jste pracovní poměr ukončila)

Z hlediska splatnosti dotčené částky tak bohužel nemám pro Vás příznivé zprávy, ale na druhou stranu je z hlediska zákoníku práce zcela zřejmé, že zaměstnavatel nemá právo podmiňovat vydání zápočtového listu (potvrzení o zaměstnání) vyrovnáním závazků. Zákoník práce váže povinnost vydat potvrzení toliko na skončení pracovního poměru a tudíž by jeho zadržování bylo zjevným porušením povinností zaměstnavatele, čímž se zaměstnavatel vystavuje jak riziku žaloby na vydání zápočtového listu (spojené s nutností nahradit "vítězi" sporu ), tak udáním na místně příslušný inspektorát práce (zaměstnavateli hrozí pokuta).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradan o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším