Kvalifikační dohoda

Dotaz ze dne 27. 3. 2009 00:10.

Otázka

Dobrý den. Zaměstnavatel zapomněl se mnou sepsat kvalifikační dohodu před zahájením studia.Přesto mi platil veškeré výdaje spojené se specializačním vzděláváním,včetně placeného volna.Nyní ke konci studia požaduje podepsání této dohody.Může po mě požadovat vrácení nákladů se studiem spojeným pokud odmítnu podepsat?Mám nárok na výhody uvedené v § 230 bez sepsání kvalif.dohody?Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

pokud jde o prohlubování kvalifikace dle Vámi uváděného ustanovení § 230 zákoníku práce, tak zde platí pravidlo, že náklady prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. Toliko v ustanovení odst. 4 citovaného ustanovení nalezneme možnost finanční spoluúčasti zaměstance a to pro případy, kdyby zaměstnanec požadoval, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace "ve finančně náročnější formě". Kvalifikační dohoda může být uzavřena, pokud se předpokládá, že náklady prohlubování kvalifikace dosáhnou částky alespoň 75 000 Kč. V takovémto případě však nelze zaměstnanci prohlubování kvalifikace a uzavření kvalifikační dohody nařídit.

Kvalifikační dohody jsou typické spíše pro zvyšování kvalifikace dle ustanovení § 231 zákoníku práce. Zvyšováním kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace, její získání nebo rozšíření. Jde o studium, vzdělávání, školení, nebo jinou formu přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele. Důraz musíme klást na poslední větu - jde právě o onen soulad s potřebou zaměstnavatele, který rozlišuje "soukromé vzdělávací aktivity zaměstnance" od zvyšování kvalifikace dle zákoníku práce.

Zaměstnavatele nelze donutit k tomu, aby vzdělávání zaměstnance přiznal statut zvyšování kvalifikace. Vždy může říci, že jde o soukromou věc zaměstnance, jelikož pro jeho potřeby postačuje současná kvalifikace.

Pokud zaměstnavatel v případě vašeho specializačního vzdělávání uznal, že jde o zvyšování kvalifikace ve smyslu zákoníku práce (má na zvýšení kvalifikace zájem), máte dle ust. § 232 zákoníku práce následující práva:

1) nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku: a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení, b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou, c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria, d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou, e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky. 2) pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k účasti na přijímací zkoušce(za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky, k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu).

Tyto práva neplynou z kvalifikační dohody, ale ze zákoníku práce na základě toho, že zaměstnavatel uzná vzdělávání za zvyšování kvalifikace (na kterém má zájem).

Samozřejmě nic nebrání tomu, aby byla dohodnuta vyšší nebo další prava, nebo Vám je zaměstnavatel jednostranně přiznal.

Jak jsem již výše uvedl, nelze zaměstnavatele právně donutit k tomu, aby uznal vzdělávání statut zvyšování kvalifikace. Zaměstnavatelova ochota přiznat tento statut (či dokonce ochota poskytnout výhody nad rámec zákona) může být proto vázána na to, že zaměstnanec dobrovolně podepíše kvalifikační dohodu, dle které musí setrvat u zaměstnavatele až 5 let, nebo vrátit náklady zaměstnavatele spojené se zvýšením kvalifikace (respektive jejich poměrnou část).

Nárok na zaměstnanecké úlevy či výhody neplynou z kvalifikační dohody jako takové, ale ze zmíněného "uznání" ve spojení se zákonem (výše zmíněné zákonem přiznané nároky) či případnou dohodou nebo jiným úkonem, kterým zaměstnavatel přiznává vyšší nebo další práva v souvislosti se zvyšováním kvalifikace.

Skutečnost, že zaměstnavatel zapoměl podmiňovat uznání vzdělávání (včetně případného přiznání dalších výhod) za zvyšování kvalifikace uzavřením kvalifikační dohody, nedává zaměstnavateli právo požadovat vrácení vynaložených nákladů ani ukončení poskytování již přiznaných výhod.

Poskytování úlev lze dle zákona zastavit jen v případě, že se zaměstnanec stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce, pro kterou si zvyšuje kvalifikaci, nebo zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

Za Občanskou poradnu Jižní Město Ondřej Načeradský.

Souhlasím se vším