Trvání neschopenky po uplynutí podpůrčí doby.

Dotaz ze dne 27. 3. 2021 21:42.

Otázka

Dobrý den, prosím o radu. V zaměstnání jsem dostala výpověď z důvodu zrušení pracovního místa, čili z nadbytečnosti. Ještě před datem skončení pracovního poměru jsem skončila v nemocnici a tedy jako práce neschopná. Nyní jsem již rok v pracovní neschopnosti, tudíž mi skončila podpůrčí doba. Zažádala jsem o prodloužení a to mi bylo zamítnuto. Jelikož se léčím s plícemi, lékařka mi v této Covidové době nedoporučuje návrat do jakékoliv kolektivu. Byly mi nasazeny kortikoidy, takže čekáme na úplný nástup účinků a úpravu dávkování. Pro ochranu by bylo třeba také absolvovat očkování. Vše by snad mohlo trvat 3-6 měsíců. Proto se proti zamítnutí hodlám v zákonné lhůtě odovolat. Momentálně jsem tedy pořád v pracovní neschopnosti bez výplaty nemocenské. Na OSSZ mi bylo sděleno, že neschopnost může trvat i bez výplaty a neschopenka tak slouží pouze jako omluvenka pro zaměstnavatele. Není mi však jasné, kdo za mě momentálně platí sociální a zdravotní pojištění? Nechtěla bych mít někde nějaké dluhy a dostat se mezi neplatiče. Musím ještě zmínit, že v současné době pobírám částečný invalidní důchod I. stupně z důvodu jiné diagnózy a zároveň jako vedlejší i když minimální příjem mám z podnikání. Hlavní a základní příjem mi plynul ze zaměstnání. Na úřad práce se z důvodu podnikání přihlásit nemohu. Přemýšlím, že podnikání zruším, ale z čeho by mi pak byla vypočítána podpora v nezaměstnanosti? Předem děkuji za zodpovězení mých dotazů.

Odpověď

Dobrý den,

na začátku krátce zrekapituluji Vaši situaci. Ještě před skončením výpovědní doby jste onemocněla a nastoupila do pracovní neschopnosti, která doposavad trvá. Podpůrčí doba (výplata dávek nemocenského pojištění) skončila. Její prodloužení Vám bylo zamítnuto.

Informace, že může trvat pracovní neschopnost bez nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění, je správná. Nicméně by mělo dojít k prodloužení podpůrčí doby, pokud lze očekávat, že pojištěnec (tedy Vy) po uplynutí podpůrčí doby nabude v krátké době pracovní schopnost. Opačný případ, tedy že onemocnění bude trvalejší, má být řešen přiznáním invalidity.

Ptáte se, kdo za Vás hradí zdravotní a sociální pojištění. Vzhledem k tomu, že jste stále zaměstnaná, je to v kompetenci zaměstnavatele - nicméně Vy nyní máte nulový vyměřovací základ, takže fakticky neodvádí žádné (protože Vám není vyplácena mzda). V každém případě ale je ještě zohlednit fakt, že jste invalidní v I. stupni a tudíž jste tzv. státním pojištěncem (§ 7 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění).

Úhrada sociálního pojištění ze zákona povinná není (pakliže byste pouze podnikala, už povinnost hradit zálohy mít budete, a to ze skutečných příjmů).

Píšete správně, že dokud máte aktivní živnostenské oprávnění, není možné registrovat se na úřadu práce. Nicméně to nemůžete učinit ani v případě, kdy jste v pracovní neschopnosti. Jinými slovy, dokud u Vás trvá pracovní neschopnost, není možné se registrovat na úřadu práce: pokud byste tedy uvažovala o zrušení podnikání pouze kvůli úřadu práce, můžete s tím ještě počkat.

Z druhé strany to, zda před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, podnikáte, má vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Její výše se totiž odvíjí od poslední skončené pojištěné činnosti, resp. od toho, jak jste byla důchodově pojištěna v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Zákon o zaměstnanosti upravuje v § 50, výši podpory v nezaměstnanosti:

(1) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů; pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.

(2) Výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu21) v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

...

(4) Ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.

Z tohoto vyplývá, že je podstatné co je poslední pojištěnou činností před evidencí mezi uchazeče o zaměstnání. Ve Vašem případě by bylo dobré zohlednit, zda si jako živnostník platíte sociální pojištění. Zároveň je třeba myslet na to, že po skončení neschopenky ještě bude "dobíhat" výpovědní doba (otázkou je, jak dlouhá) a Vy budete opět zaměstnancem a budete pobírat mzdu (nebo náhradu, pokud budete doma na "překážkách").

Nejlepší by tedy bylo po skončení neschopenky nechat doběhnout výpovědní dobu a po skončení zaměstnání se nechat registrovat na úřadu práce. S ohledem na to, zda si jako podnikatelka platíte zálohy na sociální pojištění, buď skončíte někdy před koncem pracovního poměru, nebo - pokud si zálohy hradíte - skončíte živnost ke stejnému dni jako pracovní poměr: dle odst. 4 se Vám vyměřovací základy pak sečtou.

V každém případě doporučuji toto ještě konzultovat na příslušném úřadu práce, jde už o poměrně komplikovanou situaci s mnoha "zvláštnostmi".

S pozdravem

Markéta Vávrová

Občanská poradna Společnou cestou

Souhlasím se vším