Společnou cestou -

Dobrý den,

úvodem je třeba dodat, že po dobu, za kterou náleží podpora v nezaměstnanosti čí při rekvalifikaci je evidence na úřadu práce náhradní dobou pojištění a vyloučenou dobou. Celkem v rozsahu tří let (z čehož maximálně jeden rok může připadnou na období před dosažením věku 55 let) lze pojištěnci rovněž uznat náhradní dobu pojištění a vyloučenou dobu za dobu, kdy byl v evidenci úřadu práce bez nároku na podporu (tento typ účasti se nezapočítá, pokud pojištěnec vykonává činnosti nebránící v evidenci uchazečů o zaměstnání). Dále budeme předpokládat, že řešíme časový úsek, který se Vám nezapočítává jako náhradní doba pojištění.

Hrazení dobrovolného důchodového pojištění se používá především v případě, kdy by vzhledem k delší neúčasti na důchodovém pojištění byla ohrožena podmínka splnění předepsané doby důchodového pojištění ke starobnímu či invalidnímu důchodu, přičemž se zpravidla platí pojistné v minimální možné výši.

Doba dobrovolné účasti na důchodovém pojištění není vyloučenou dobou, takže výše důchodu je ovlivněna tím, zda-li se odvádí pojistné v minimální možné výši, nebo si pojištěnec určí vyšší vyměřovací základ. Zpravidla se však vychází z kalkulace, že náklady na zvýšení důchodu jsou neúměrné tomu, jak dlouho by bylo nutné důchod pobírat, aby se investice do vyššího pojistného vrátila.

Obdobně se zpravidla přistupuje i k tomu, zda se přihlásit k dobrovolné účasti na pojištění, není-li přihláška potřebná vzhledem k výše zmiňovaným podmínkám celkové doby účasti na pojištění - i když by byl důchod v případě dobrovolné účasti vyšší, pokud by se menší "mezery" pokryly dobou důchodového pojištění, může být otázkou nakolik se hrazení vyplatí pokud se srovnají částky odvedené na pojistném s tím o kolik vyšší je měsíční výplata důchodu (takže se např. lze dopočítat, že "na svém" by pojištěnec byl za sedm let pobírání důchodu a to za předpokladu, že by peníze odvedené dobrovolně na pojistném "měl pod slamníkem" a nepovedlo by se mu je v mezidobí nijak zhodnotit).

Odhlédneme-li však od toho, nakolik efektivní investicí je dobrovolná účast na důchodovém pojištění v situaci, kdy jde "pouze" o výši důchodu, tak nedochází k tomu, že byste si dobrovolným placením důchodu snížila osobní vyměřovací základ (Vámi zmiňovaný "průměr") pro výpočet důchodu. Nejde-li totiž o vyloučenou dobu (což je např. doba po kterou evidence na úřadu práce považuje zakládá účast na pojištění), počítá se "průměr" z rozhodného období bez ohledu na to, zda jste zrovna byla účastna na pojištění či nikoliv. Takže pokud je zde varianta a) kdy se rok nevyloučené doby nezaměstnanosti započítá jako 0,- a varianta b) kdy se rok započítá jako dobrovolná účast byť s minimálním vyměřovacím základem, tak z logiky věci bude u varianty b) výsledný průměr vyšší (samozřejmě dochází ke snížení oproti "normálnímu" pojištění, ale i nízký roční základ je lepší než základ nulový).

Orientačně si můžete zkusit spočítat výši důchodu (při různých vyměřovacích základech) pomocí kalkulačky, kterou má na svých stránkách Ministerstvo práce a sociálních věcí (http://www.mpsv.cz/cs/2435). Přesný výpočet provádí ČSSZ na základě podané žádosti o důchod, nicméně se lze zkusit poradit o výhodnosti / nevýhodnosti dobrovolné účasti vzhledem ke stavu Vašeho důchodového pojištění na místně příslušné PSSZ/OSSZ (http://www.cssz.cz/cz/kontakty).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.