Exekuce na plat

Dotaz ze dne 23. 1. 2014 21:04.

Otázka

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu. Díky manželovým dluhům v jeho podnikání jsem dostala od března 2013 exekuci na plat. V současné době je manžel v insolvenčním řízení a je na něho prohlášený konkurz. S jeho podnikání jsem nebyla nijak spjata, pracuji ve státním podniku. Nežijeme spolu, bydlím v pronajatém bytě, rozvedeni nejsme. Dluh vznikl proti mé vůli, nemám žádný majetek ani finanční prostředky na úhradu dluhu. Chtěla bych se zeptat, jeli nějaká možnost, zbavit se exekuce na můj plat.

Předem Vám děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den,

exekuce na Váš plat byla nařízena na základě toho, že dluhy z manželova podnikání spadají do společného jmění manželů, či to soudní exekutor předpokládal. Pokud by tomu bylo jinak (např. šlo o případ, kdy je podnik osobním majetkem manžela a dotčené závazky spadají do jeho osobního jmění), bylo by možné žádat o zastavení exekuce formou srážek ze mzdy.

Podíváme-li se na dotčené ustanovení podrobněji, zjistíme, že exekuce na manželku povinného je možná na základě toho, že:

a) jde o manželku povinného, b) jde o dluh spadající do společného jmění manželů.

Zákonná úprava je bohužel poněkud kusá a relativně nová (úprava se dostala do zákona k 1.1.2013 bez náležité odborné diskuze) a tudíž v praxi dělá problémy, jak ji přesně vykládat. Manželé v současnosti stále jste a nezmiňujete, že byste plánovala rozvod, takže případné snahy o zastavení exekuce touto formou je zřejmě nutné směřovat na to, že dluh nespadá do společného jmění manželů. Není-li zde možné argumentovat, že dluh nikdy do společného jmění manželů nespadal, připadalo by v úvahu žádat o zastavení exekuce formou srážek ze mzdy s odkazem na to, že v návaznosti na prohlášení konkursu došlo k zániku společného jmění. Z hlediska textu zákona by se nabízelo argumentovat vypořádáním společného jmění manželů (neuvádíte, jestli již proběhlo či nikoliv) a že tudíž dluh přestal být součástí společného jmění manželů (proti čemuž stojí názor, že rozhodující je stav v okamžiku nařízení srážek ze mzdy), nicméně osobně bych zkusil argumentovat rovněž účelem dotčeného ustanovení - má-li jít o možnost postihnout prostředky, které jsou klasickými metodami nepostižitelné (mzda se považuje za osobní právo), ale přitom jsou postižitelné coby společné jmění manželů, jakmile dojde k jejich vyplacení, lze argumentovat tím, že by šlo proti tomuto smyslu, pakliže by měli být srážky prováděny i poté, co by v důsledku zániku společného jmění manželů již vyplacená mzda netvořila součást společného jmění (pokud byl nerovnovážný stav spatřován v nepostižitelnosti nevyplacené mzdy v době, kdy by se stala vyplacením postižitelnou, došlo by ke stejné leč opačné nerovnosti, pakliže by ustanovení bylo vykládáno tak, že je možné postihnout nevyplacenou mzdu v době, kdy by se stala vyplacením nepostižitelnou).

Bohužel nelze přesně předvídat, jak soud na takovouto žádost o zastavení srážek ze mzdy manžela povinného bude reagovat (předpokládám, že soudní exekutor návrh předá soudu, jelikož sám k zastavení nebude chtít přistoupit), jelikož zatím není k dispozici judikatura Nejvyššího soudu ČR, která by tyto nejasnosti "pevně" vyjasnila. Na druhou stranu návrhem na zastavení co do srážek nemáte v principu co ztratit.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším