Insolventní řízení - nesplácení

Dotaz ze dne 27. 8. 2012 19:46.

Otázka

Dobrý den, mám dotaz. Uběhl rok a půl od rozhodnutí soudem o isolvenci. Zaplatil jsem na začátku 50tisíc náklady na insolventní řízení a od té doby nic. Jsem OSVČ, ale příjmy pokryjí nájem dílny, materiál, přispívám přítelkyni se kterou mám dítě na živobytí. Nejsem u nich trvale hlášen. A na pokrytí splátek dluhu mi nezbývá, jak dál postupovat? Insolventní správce se mi nehlásí a nesplácím. Co se může stát dál? Je daná nějaká minimální částka, kterou musím během roku zaplatit, aby nezaniklo insolventní řízení? Po jaké doběmůže zaniknout? V případě že zanikne pro nedostatek majetku a nesplácení můžou věřitele znova požadovat úhradu dluhu, popřípadě vznést nárok na majetek přítelkyně se kterou společně žiji, ale nejsem u ní trvale ani přechodně hlášen. Trvalé bydliště mám na Městském úřadě. BYdlení má paní na úvěr a je psán na ní i v Katastru nemovitosti.děkuji

Odpověď

Dobrý den,

je třeba rozlišovat mezi insolvenčním řízením, ve kterém se úpadek řeší konkursem (což je zřejmě Váš případ) a řízením ve kterém bylo povoleno oddlužení (což u OSVČ nepřichází v úvahu). Věci typu odpuštění zbytku neuhrazených dluhů, pravidelné splátky atd. spadají do oddlužení a nikoliv do konkursu. Konkurs lze ve stručnosti charakterizovat tak, že insolvenční správce zpeněží majetek dlužníka a výtěžek rozdělí mezi věřitele.

Z pozice dlužníka jde co do povahy věci o obdobnou situaci, jako kdyby mu byl majetek prodán v rámci exekuce. Rozdílná pravidla zde slouží spíše věřitelům, jelikož v exekuci by výtěžek z prodeje získal pouze "nejrychlejší" z věřitelů, zatímco v rámci konkursu je výtěžek rozdělen v zásadě poměrně.

Jde o to, že není zrovna spravedlivé, aby jeden z věřitelů získal prodejem majetku dlužníka např. 90 % své pohledávky, když je zřejmé, že na ostatní věřitele již nezbude žádný zpeněžitelný majetek a tudíž ve výsledku získají ze svých peněz zpátky 0 %. Konkursní řízení existuje od toho, aby věřitelé byli uspokojeni podle spravedlivějších pravidel, takže např. místo výše uvedeného dělení 90 % u "nejrychlejšího" a 0 % u ostatních, obdrží všichni věřitelé shodně 7 % své pohledávky.

Dlužník není při skončení konkursního řízení zproštěn od povinnosti uhradit zbytek svých závazků. Věřitelé mohou pokračovat v exekučních řízeních, dávat návrhy na nové exekuce či i na nový konkurs, pokud se objeví majetek, u kterého by bylo účelné řešit prodej formou konkursu.

Neuvádíte žádné údaje o objemu svých závazků a rozsahu svého majetku. Informace o průběhu řízení můžete získat z insolvenčního rejstříku https://isir.justice.cz/isir/common/index.do, nahlédnutím do insolvenčního spisu či dotazem na insolvenčního správce.

Dovolím si předpokládat, že pokud by insolvenční správce došel k závěru, že je třeba konkursní řízení zastavit pro nemajetnost, tak by k tomuto kroku již přikročil. Za pravděpodobnější tak považuji, že řeší otázku zpeněžení Vašeho majetku, jelikož se mu ho zatím nedaří prodat za rozumnou cenu. Pokud byste se domníval, že průběh řízení svědčí o tom, že se majetek nepodaří zpeněžit ani za částku odpovídající nákladům, můžete samozřejmě sám zkusit navrhnout zastavení konkursu pro nemajetnost. Nicméně uvažte, zda-li Vám aktuální stav vyhovuje více nebo méně než exekuce, která by pravděpodobně konkursní řízení dříve či později vystřídala (předpokládám, že jste měl své důvody, pro které jste na sebe podal insolvenční návrh). Vyjdeme-li nyní z toho, že řízení bude zastaveno (ať již pro nemajetnost, nebo po zpeněžení Vašeho majetku), bude třeba následně počítat s tím, že se věřitelé budou dále hlásit o své peníze (respektive o tu část dluhu, kterou se nepodařilo v rámci konkursního řízení uhradit).

Neuvádíte žádné údaje o tom, v jakém stádiu jsou jednotlivé pohledávky. Pokud již bylo ve věci rozhodnuto soudem či jiným k tomu oprávněným orgánem a Vy jste přesto pohledávku ve stanovené lhůtě neuhradil, může jako další fáze následovat exekuční řízení.

Exekuční řízení bude prováděno proti Vám a proti Vašemu majetku. Neexistuje tedy důvod, proč by měl být postižen majetek Vaší přítelkyně (její příjem, účet, nemovitosti...), nejde-li o situaci, kdy u některého ze závazků figuruje jako spoludlužník či ručitel.

Problém představují movité věci (televize, pohovka, mikrovlnná trouba...), jelikož u nich není možné jednoduchým způsobem ověřit, kdo je jejich vlastníkem. U peněžních prostředků na účtu je jasné, na čí jméno je účet veden, u nemovitosti je jasné, kdo je zapsán v katastru jako vlastník, ale např. u zmíněné televize exekutor zjistí, kde je umístěna, ale již nemá zpravidla šanci zjistit, kdo je jejím vlastníkem. Pokud ji máte např. umístěnu v obývacím pokoji, nemůže exekutor poznat, jestli jde o Vaši televizi, o televizi Vaší přítelkyně, televizi kterou máte s přítelkyní v podílovém spoluvlastnictví, televizi kterou Vám půjčil bratranec, jelikož na rok odletěl do Ameriky atd.

Aby vůbec bylo možné provádět exekuce na movité věci, bylo nutné soudním exekutorům situaci poněkud zjednodušit. Soudní exekutor tak vychází z toho, kde se dlužník (povinný) fakticky zdržuje a v dotčených prostorách může sepsat a případně i odvést movité věci, není-li s okolností jasné, že nejde o majetek dlužníka. Soudního exekutora tak nebude zajímat, že máte trvalý pobyt hlášený na Městském úřadě. Zjistí-li, že fakticky bydlíte v nemovitosti své přítelkyně, tak v této nemovitosti může provést exekuci na movité věci a sepsat vše vyjma věcí ze zákona nezabavitelných (typicky základní obvyklé vybavení, které je zcela nepostradatelné pro uspokojování základních životních potřeb) a věcí, u kterých dojde k závěru, že zjevně patří někomu jinému. Z pozice Vaší přítelkyně by tak bylo na místě uvážit, nakolik je schopná u čeho dokládat, že je vlastnicí. Žije-li s dlužníkem, musí bohužel počítat s tím, že věci, u kterých nebude schopná doložit své vlastnictví, mohou být v rámci exekuce prodány.

Pro úplnost je třeba vysvětlit, že u exekuce v pravém smyslu slova je ochrana třístupňová - v první fázi se může snažit soudního exekutora přesvědčit, že dotčená věc zjevně nepatří Vám coby povinnému (dlužníkovi). Pokud se jí to nepodaří (soudní exekutor není přesvědčen o tom, že nemůže jít o Vaši věc) a věc bude sepsána, může do 30 dnů podat u soudního exekutora návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu - zde by již mělo jít o formální podání včetně přiložení důkazního materiálu. Nevyhoví-li soudní exekutor ani tomuto návrhu, může následně podat k soudu tzv. vylučovací žalobu. Opět jde o formální podání včetně označení důkazů obdobně jako u návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, ale již nejde o návrh, ale o skutečnou žalobu podávanou proti věřiteli (co do povahy jde o žalobu odporující tomu, že věřitel má být uspokojen prodejem majetku osoby, která není v pozici jeho dlužníka) o které rozhodne soud v řízení podle občanského soudního řádu.

Pokud by nešlo o exekuci v pravém smyslu slova, ale o tzv. "soudní výkon rozhodnutí", odpadá mezifáze podání návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, jelikož u tohoto typu řízení žádný soudní exekutor není - úkony zde provádí k tomu pověřený soudní úředník (tzv. soudní vykonavatel) a tudíž se v případě potřeby podává rovnou vylučovací žaloba.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším