Hmotná nouze

Dotaz ze dne 25. 8. 2014 13:21.

Otázka

Dobrý den,chtěla jsem se Vás zeptat,po skončení mateřské dovolené se budu hlásit na úřad práce,před MD jsem pracovala a má mzda byla 8000Kč.Dnes jsem byla na MPSV se zeptat zda mám právo na hmotnou nouzi,když jsem matka dvou dětí 6 a 2,5 které mám soudně ve vlastní péči a alimenty mám 2000Kč a 2500Kč. Bydlím sama s dětma v pronajatém domě.Paní mi řekla že pokud jsem stále vdaná tak na hmotnou nouzi nemám nárok.Mám si podat žádost k soudu o určení alimentů i na sebe když manžel podniká a také mám podat žádost o rozvod.Opravdu je možné že nedostanu žádné peníze jen proto že jsem vdaná i když s manželem žijeme odděleně?

Odpověď

Dobrý den,

pro nárok na některou dávku ze systému pomoci v hmotné nouzi se posuzují příjmy a majetkové poměry žadatele a osob s ní společně posuzovaných. Automaticky se tak posuzují příjmy a majetek dětí žadatele, manžela (nebo partnera podle zákona o registrovaném partnerství) a dalších osob, které společně užívají byt se žadatelem a uhrazují náklady na domácnost (např. partner matky, s nímž není sezdána). Mohou však nastat situace, kdy některá z výše uvedených osob nežije společně se žadatelem o dávku a bylo by nespravedlivé, aby se její příjmy a majetek započítávaly pro nárok na dávku žadatele, který je fakticky v hmotné nouzi. O takovou situaci může jít i ve Vašem případě. Zákon tak umožňuje, aby žadatel o dávku zároveň požádal o vyloučení takové osoby (ve Vašem případě manžela) ze společně posuzovaných osob. Podmínkou je tvrzení a prokázání, že tato osoba se žadatelem společně neužívá byt a společně se s ním nepodílí na úhradě nákladů společných potřeb. K prokázání těchto skutečností přitom nestačí jen písemné prohlášení žadatele o dávku, ale je třeba doložit jiné důkazy - např. písemné prohlášení sousedů, evidenční list k bytu s počtem osob žijících v bytě, nájemní smlouvu manžela na jiný byt. Je možné, že orgán pomoci v hmotné nouzi (příslušný úřad práce) provede v bytě šetření ke zjištění jednak majetkových poměrů, ale i ke zjištění počtu osob v bytě.

Dávky pomoci v hmotné nouzi mají zabezpečit osoby v situaci, kdy mají nízké nebo žádné příjmy a majetek a kdy si nemohou z objektivních důvodů situaci zlepšit získáním jiného příjmu, prodejem majetku nebo uplatněním zákonných nároků. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí Vám doporučili požádat o rozvod a o určení výživného na manželku. Domnívám se, že žádat o rozvod není nutné, neboť se nejedná o uplatnění nároků (žádost o rozvod byla možná vyžadována proto, že se jedná o klasický doklad předkládaný k výše zmíněné žádosti o vyloučení manžela z okruhu společně posuzovaných osob), avšak žádat o stanovení výživného na manželku je právě tím uplatněním zákonných nároků, které pro přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi požaduje zákon. Taktéž za uplatnění zákonných nároků se považuje podání žádosti o dávky státní sociální podpory, dávky nemocenského a důchodového pojištění apod.

Dále bych doporučovala podat k soudu návrh na stanovení výživného na manželku. Vzor návrhu naleznete např. zde http://rodina.juristic.cz/61960/clanek/rodina2.html. Sepsání návrhu můžete konzultovat ve kterékoli občanské poradně (poradny však nesepisují ani nezastupují v soudních řízení). Z hlediska možnosti žádat o dávku je podstatné, že se nevyžaduje, abyste čekala až se podaří od manžela výživné vymoci - podstatné je, že nárok řádně uplatňujete (v první fázi předžalobní výzva k plnění výživného na manželku, v druhé fázi uplatnění žalobou a pokud by ani poté neplatil tak návrh na výkon rozhodnutí či na exekuci).

V dotaze uvádíte, že manžel Vám zasílá výživné na děti ve výši 2000 Kč a 2500 Kč, které bylo stanoveno soudním rozhodnutím. Nevím, kdy toto rozhodnutí bylo vydáno, ale je možné, že od té doby se změnily poměry jak na Vaší straně, tak na straně otce, které by mohly být důvodem pro podání návrhu na zvýšení výživného na děti. Za změnu poměrů se považuje např. změna zaměstnání nebo změna výše příjmů na straně povinného, nástup dítěte do školy a s tím spojené výdaje, náklady spojené se zdravotním stavem apod. Můžete tedy zvážit, zda se změnila Vaše a manželova situace tak, že by bylo možné požádat soud o zvýšení výživného na děti.

V dotaze nezmiňujete, zda-li pobíráte přídavky na děti a příspěvek na bydlení (k této dávce se ještě vrátíme níže). I zde jde totiž o prostředky, u kterých se očekává, že o ně požádáte, pakliže si budete žádat o dávky v hmotné nouzi.

Je-li situace rodiny kritická, lze doporučit si o dávky v hmotné nouzi požádat s tím, že svá práva samozřejmě uplatníte, ale situace rodiny je do té míry kritická, že poskytnutí pomoci nesnese odkladu (to v zásadě odpovídá tzv. mimořádné okamžité pomoci v hmotné nouzi). Pracovník úřadu práce je povinen posoudit jeho situaci a rozhodnout o žádosti. Setkat se lze i s tím, že např. úřad práce akceptuje žádost o příspěvek na živobytí, ale určí časový rámec na podání příslušných žalob na soud (úřad dojde k tomu, že se právo uplatnit snažíte, ale např. Vám chvíli bude trvat, než dáte žalobu na výživné dohromady).

Ideální by samozřejmě bylo být schopen již při žádosti o dávky v hmotné nouzi doložit uplatnění výše zmiňovaných nároků (kopie žalob s podacím razítkem od soudu), nicméně pokud by se uplatnění mělo protáhnout, lze doporučit žádost o dávky v hmotné nouzi podat i bez těchto dokladů a uvést, v jaké fázi řešení jste (a ideálně rovnou napsat, v jaké lhůtě dotčené doklady doložíte).

Svébytnou kategorii představují dávky na bydlení. Základní dávkou je příspěvek na bydlení, který nespadá mezi dávky hmotné nouze, ale do systému pomoci v hmotné nouzi. Teoreticky doplňkovou funkci pak má doplatek na bydlení spadající pod dávky pomoci v hmotné nouzi. U obou těchto dávek se řeší společně posuzované osoby odlišně od výše uvedených dávek - rozhodující je trvalý pobyt v bytě. Pokud by měl manžel u Vás stále hlášený trvalý pobyt, je i zde možnost požádat o jeho vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob, přičemž je třeba doložit že již fakticky v dotčeném bytě nebydlí (u příspěvku na bydlení min. tři měsíce).

Příspěvek na bydlení je možné přiznat pouze pokud se jedná o vlastnickou či nájemní formu bydlení. V dotaze uvádíte, že bydlíte v "pronajatém domě", což je termín používaný jak pro nájemní, tak pro podnájemní bydlení. Pokud by šlo o nájem a měla jste v bytě s dětmi trvalý pobyt (pokud byste měla nájemní smlouvu, neměl by být případně problém si do domu trvalý pobyt přehlásit), bylo by možné požádat o příspěvek na bydlení, pakliže uznatelné náklady na bydlení přesáhnou 30 % (v Praze 35 %) Vašich rozhodných příjmů. Bližší informace k této dávce naleznete např. na: https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Doplatek na bydlení je v základní podobě určen pro situace, kdy žadatel pobírá jak příspěvek na živobytí tak příspěvek na bydlení, nicméně po uhrazení odůvodněných nákladů na bydlení mu nezůstává na úhradu ostatních životních potřeb ani částka živobytí. V praxi je však často ještě důležitější "vedlejší" role této dávky - v odůvodněných případech je jí totiž možné přiznat i na jiné než nájemní či vlastnické formy bydlení, na které není možné příspěvek na bydlení získat. Pokud by tak v případě "pronájmu" mělo jít o podnájem, nemohla byste si žádat o příspěvek na bydlení, ale v případě potřeby by bylo možné zkusit žádat o doplatek na bydlení. Další informace k této dávce např. na: https://portal.mpsv.cz/soc/hn/obcane/bydleni.

Pokud si nebudete jista s jednotlivými kroky, ať půjde o návrhy k soudu nebo o podání žádostí o jednotlivé dávky, je možné se obrátit na nás nebo kteroukoli občanskou poradnu (seznam najdete zde http://www.obcanskeporadny.cz/component/option,com_poradny/Itemid,8/view,poradny/), a to telefonicky nebo osobně.

S přáním hezkého dne

Kateřina Čočková a Ondřej Načeradský

za Občanskou poradnu o. s. Společnou cestou

Souhlasím se vším