nevyřešení SJM,dluhy,exekuce

Dotaz ze dne 2. 6. 2014 09:21.

Otázka

Dobrý den,chtěla bych vás požádat o radu.S bývalým manželem jsme rozvedeni již druhý rok,ale dodnes nemáme vyřešeno SJM.Navíc v podstatě nic nevlastníme,já jsem s dětmi v nájemním bytě,bývalý muž zůstal v našem bytě,který máme pořízen na hypotéku.V manželství jsme měli poměrně mnoho půjček,já jsem až do letošního února byla na rodičovské dovolené.Bývalý muž má družku,která si nabrala na své jméno nějaké půjčky,kterým hradí ty naše.Se mnou to nekonzultují,momentálně mě nutí do převodu bytu,což neudělám.Dnes mi od zmíněné družky přišel doporučeně dopis,kde je nějaký náhled spotřebního úvěru.kde figuruje ona,bývalý muž a já.Zajímalo by mne,jestli,pokud jsem nic nepodepsala,mne mohou do tohoto zahrnout,také to,zda je možnost,že mě o byt připraví.Tímto úvěrem doplácela exekuci,která na bytě vázla díky neplacení bývalého muže a uvádí tam,že mi v podstatě ty peníze půjčuje do vyřešení SJM.Když s tímto přišel za mnou,řekla jsem mu,že mu nic nepodepíšu.Na právníka nemám bohužel peníze,jsem ve finanční tísni,sama se dvěma dětmi a hodně mě toto trápí,proto vám budu vděčná za odpověď.Děkuji.

Odpověď

Dobrý den,

blíže neupřesňujete, v jakém kontextu ve zmiňovaném "náhledu" figurujete. Smluvní závazek Vám dost dobře nemůže vzniknout bez toho, abyste na dotčenou smlouvu přistoupila (což jste jak uvádíte odmítla), nicméně to samozřejmě nevylučuje, abyste ve smlouvě figurovala např. v tom smyslu, že se věřitel, Váš bývalý muž a jeho současná partnerka dohodli, že úvěr nové partnerky bude účelový a to ke splacení úvěru, ve kterém figurujete společně s bývalým manželem.

To samozřejmě je pouze příklad, netuším co bylo v dotčeném "náhledu" uvedeno. Jde o to odlišit, že v takovém případě nevzniká závazek Vám (vůči bance nemáte povinnost hradit nový úvěr), ale těm, kdo smlouvu podepsali (takže prostředky musí použít na splacení staršího úvěru a nesmí si místo toho za tyto peníze koupit nový automobil).

Skutečnost, že ze smlouvy nemáte žádné povinnosti nicméně na druhou stranu neznamená, že by neměly plynout žádné následky z toho, že by např. v návaznosti na ní došlo ke splacení závazku, který jste byla sama povinna uhradit (plně/částečně). Bez Vašeho podpisu nemůže dojít k uzavření zmiňované "půjčky do vyřešení SJM", ale nelze vyloučit, že dotčená přítelkyně tzv. bez právního důvodu uhradí Váš dluh a následně může požadovat tzv. "bezdůvodné obohacení".

Ve Vašem případě může být situace složitější, jelikož jestli situaci správně chápu, dotčený dluh "váznoucí na bytě" byl psán jak na Vás tak na manžela, takže není možné vyloučit např. ani to, že ve výsledku nešlo o půjčku vůči Vám, ale nová partnerka půjčila Vašemu bývalému manželovi na splacení závazku, která spadal do nevypořádaného SJM (takže nejde o půjčku vůči Vám či o bezdůvodné plnění, ale o půjčku vůči manželovi) a manžel bude následně uplatňovat při vypořádání SJM, že jeden ze závazků, který jste měli platit společně uhradil sám (uhradil ho sám, protože si sám, na jeho úhradu půjčil od své přítelkyně).

Jak vidíte, bez znalosti příslušných listin je dost problematické vyjadřovat se k tomu, o co přesně se jedná, ale obecně lze říci, že Vám nevznikne smluvní povinnost bez toho, abyste smlouvu podepsala, ale stávající povinnost hradit Váš dluh se může "přeměnit" např. do povinnosti vyrovnat se s osobou, která za Vás dluh zaplatila.

Dále se ptáte, jestli se může stát, že Vás o byt připraví. Neznám bližší podrobnosti ohledně majetku v SJM a stavu závazků - uvádíte, že výše řešený úvěr sloužil k vyplacení exekuce na bytě.

Jednou z variant jak přijít o byt by bylo právě to, že bude exekučně prodán, jelikož nebude řádně hrazen některý z Vašich společných závazků, či respektive závazek některého z Vás (nevypořádané společné jmění může být postiženo nejen v exekuci, která je vedena na oba bývalé manžele, ale i pro exekuce vedené pouze na jednoho z nich). Tato problematika je poměrně složitá a případně by zasloužila samostatný výklad.

Druhou z variant by bylo, že byste o nemovitost nepřišla v důsledku postupu třetích osob (věřitelů a to ať již Vašich, bývalého manžela či společných), ale v návaznosti na vypořádání společného jmění manželů. K vypořádání dohodou zřejmě nedojde, takže jsou v zásadě dvě možnosti dalšího vývoje:

1) do tří let od zániku manželství nedojde k uzavření dohody ani k podání návrhu na vypořádání na soud

V takovém případě by se "automaticky" vypořádalo společné jmění podle pravidel daných občanským zákoníkem. Byt ve společném jmění manželů by přešel do podílového spoluvlastnictví o podílech 1/2 na 1/2.

Pokud by kdokoliv z Vás nechtěl setrvat ve spoluvlastnickém vztahu a situaci by stále nebylo možné vyřešit dohodou, mohl by kdokoliv z Vás dvou podat návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Reálně nedělitelný byt by pak buď mohl být některým ze spoluvlastníků vyplacen a pokud by nikdo nebyl ochoten druhou stranu vyplatit, soud by nařídil prodej a rozdělení výtěžku.

Pro úplnost dodám, že závazky ze SJM by se vypořádali tak, že každý je povinen hradit 1/2 (jde o vnitřní odpovědnost určující jak by se měli manželé vypořádat - věřitelé postupují dále podle toho, co jim umožňuje uzavřená smlouva). Movité věci výhradně užívané pouze jedním z bývalých manželů by připadli dotčenému, ostatní by pak opět šly do podílového spoluvlastnictví 1/2 na 1/2.

2) někdo z Vás by v rámci výše uvedené lhůty podal návrh na soudní vypořádání

Soud vychází z pravidla, že by každý z manželů měl dostat 1/2 podíl (jak co do aktiv tak co do pasiv), přičemž v praxi je snaha o to, aby se samozřejmě "židle neřezaly na polovinu", ale majetek se rozdělil tak, aby obratem neprobíhaly další spory o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nicméně výsledná hodnota podílu byla stejná.

Bývalý manžel tak např. může soudu navrhnout, aby vypořádání proběhlo tak, že mu zůstane byt, ale na druhou stranu se zaváže uhradit dluhy připadající oběma manželům (z nichž by "normálně" měl každý hradit polovinu) a vyplatí či naopak obdrží vyrovnání v závislosti na tom, jak vychází hodnota bytu a výše závazků.

Příklad:

V majetku manželů pouze byt v hodnotě 2 000 000 Kč, závazky pak činí celkem 1 600 000 Kč.

Při důsledném "sekání na poloviny" by nám vyšlo, že každý z manželů obdrží podíl na bytě v hodnotě 1 000 000 Kč a bude mít zaplatit 800 000 Kč z dluhů.

Manžel nicméně může navrhovat, že si ponechá byt (o 1 000 000 Kč více než by odpovídalo 1/2), ale na druhou stranu se zaváže uhradit veškeré závazky (o 800 000 Kč více než by odpovídalo) a vyplatí Vám na vyrovnání 200 000 Kč.

Takové vyrovnání může být pro Vás nicméně potenciálně rizikové. Nejen, že se může stát, že dotčených 200 000 Kč nedostanete a budete pak řešit, jak je vymoci, ale rovněž věřitele, jak již bylo výše zmíněno, nezajímá, jak se manželé mezi sebou vypořádají, takže by se např. mohlo stát, že by manžel sice dostal byt a slíbil uhradit dluhy, ale dluhy by neuhradil, věřitelé pak požadovali, abyste uhradila celou výši dluhů (což mohou, pokud jste závazek sjednala společně a nerozdílně s tehdejším manželem), vy jste dluhy skutečně musela uhradit a vypořádání Vám tak posloužilo pouze k tomu, abyste mohla po bývalém manželovi požadovat náhradu za to, co jste musela uhradit na dluhy, které dle vypořádání měl vyrovnat on.

V takovém případě by tudíž bylo ke zvážení, zda se takovému návrhu nebránit z poukázáním na riziko výše uvedené situace.

Na druhou stranu, pokud před vypořádáním dojde k tomu, že společné závazky budou uhrazeny bývalým manželem (třeba za pomoci nové přítelkyně - podstatné je, že společné závazky zanikly, aniž by Vám vznikla povinnost hradit někomu jinému nově vzniklé závazky), tak je samozřejmě návrh na vypořádání v tom smyslu, že by mu měl být přiřknut byt, podstatně přiměřenější, neboť v opačném případě by bylo poněkud neefektivní, abyste dostala polovinu bytu s tím, že mu budete muset vyplatil, co uhradil po zániku manželství ze společných dluhů ze svých vlastních prostředků nad rámec "své poloviny" dluhů. Obecně se totiž soudy snaží, aby se vypořádání vyřešilo tak, aby se nemuselo platit na vyrovnání více než je nutné.

Pokud by se řešilo, že vyrovnání by bylo v zásadě stejné a oba byste měli zájem vyplatit toho druhého, měl by zde "plus" manžel coby osoba byt fakticky užívající. Opět z pohledu soudu je efektivnější, pokud osoba bydlící jinde dostane svůj podíl v penězích. Než osobu byt fakticky užívající z bytu stěhovat. To samozřejmě neznamená, že zde nemohou být okolnosti, které nad tímto převáží (typicky se např. hledí na bytové potřeby dětí).

Výše jsme řešili základní variantu vypořádání, kdy se SJM dělí na poloviny. V praxi se samozřejmě situace může zkomplikovat tzv. zápočty (vložení soukromých prostředků do SJM, nebo naopak vynakládání SJM na soukromý majetek jednoho z manželů je třeba při vypořádání SJM vyrovnat) a dále vzhledem k zvláštním zásluhám (v pozitivním i negativním smyslu) může být soudem rozhodnuto, že by nebylo spravedlivé dělit SJM 50:50 a může určit jiné podíly (např. gambler, který si napůjčoval po malých částkách peníze, které následně prohrál, může dostat nižší podíl, jelikož tyto dluhy, byť podle starší úpravy spadající vzhledem k přiměřenosti do SJM dostane soudem k úhradě).

Jak vidíte, jde o poměrně složitou problematiku, kterou na základě informací obsažených v dotaze nelze zcela rozebrat. V případě potřeby svůj dotaz upřesněte, respektive uvažte, zda by nebylo příhodnější využít možnosti osobní konzultace v některé z asociačních poraden (www.obcanskeporadny.cz).

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším