Exekuce

Dotaz ze dne 11. 12. 2012 16:02.

Otázka

Dobrý den. V dubnu 2007 byla podána žádost o rozvod společnou dohodou a byla sepsána dohoda o vypořádání majetku. Bohužel vinou soudu kdy byl náš spis založen a ztracen došlo k průtahům a náš rozvod proběhl až v dubnu 2008. Bohužel manžel si v mezidobí od podání do rozvodu vzal několik úvěrů bez mého vědomí. Některé nesplácel a tyto dluhy přešly na inkasní společnost až po rozvodu manželství a manžel podepsal s touto společností doklad o uznání dluhu. Bohužel nyní opět nesplácí. Je možné aby dluhy byly vymáhány i na mě? Přestože došlo k průtahům u soudu a uznání dluhu u inkasní společnosti jsem já nepodepsala? Je možné případné exekuce takto vzniklé nějak napadnout? Děkuji

Odpověď

Dobrý den,

z hlediska odpovědnosti za závazky je u manželství vhodné rozlišovat mezi vnitřní a vnější odpovědností.

Co se týče vnitřní odpovědnosti mezi manžely, je rozhodující Vámi zmiňovaná smlouva o vypořádání majetku. Je-li kvalitně sepsána, měla by obsahovat tzv. zbytkové klauzule, takže by mělo být jasné, jakým způsobem se vypořádávají závazky výslovně neuvedené, či takové, které nemohly být uvedeny proto, že vznikly v mezidobí mezi sepsáním dohody a zánikem manželství.

Není-li podle obsahu dohody možné dovodit, jak mají být vypořádány závazky vzniklé v mezidobí, bylo možné se ohledně nich ještě dodatečně dohodnout, dát návrh na jejich vypořádání k soudu či nechat uplynout zákonem danou lhůtu tří let od zániku manželství. K posledně vyjmenovanému případu je třeba upozornit, že zde automaticky dochází k dělení 50:50, takže byste měla uhradit polovinu dluhu, byť by zde byly okolnosti, pro které by soud o rozdělení odpovědnosti za závazky mohl rozhodnout odlišně.

Je třeba zdůraznit, že výše uvedené úvahy o vnitřní odpovědnosti řeší vztahy mezi manžely a nemají vliv na postavení věřitele. Věřitelé postupují podle pravidel "vnější" odpovědnosti bez ohledu na to, jak se závazky na vnitřní úrovni vypořádaly.

Pro věřitele je rozhodující, kdo dotčený závazek sjednal či za něj odpovídá z titulu spoludlužnictví, ručitelství či obdobným způsobem (lidově řečeno se řeší, zda-li se mu dotčená osoba "upsala"), protože podle současné judikatury je možné pouze takovouto osobu žalovat na plnění a následně k ní v exekuci přistupovat jako k povinnému. Jinými slovy - pokud za trvání manželství pouze jeden z manželů podepíše smlouvu o půjčce, může být pouze tento z manželů žalován na zaplacení dotčené částky a tudíž pouze vůči této osobě bude svědčit takzvaný exekuční titul (předpoklad pro nařízení exekuce).

Toto funguje nezávisle na tom, zda jde o závazek spadající do společného jmění manželů či nikoliv a jakým způsobem byla případně odpovědnost za tento závazek vypořádána mezi manželi.

Pokud by například závazek sjednal pouze jeden z manželů, nicméně by vzhledem k tomu, že je přiměřený majetkovým poměrům manželů spadl do společného jmění manželů (do společného jmění manželů může spadnout i pouze jedním z manželů sjednaný "nepřiměřený" závazek, dojde-li k tomu v rámci podnikání spadajícího do společného jmění manželů), mohli by se manželé po rozvodu vypořádat tak, že každý z nich má uhradit polovinu. Věřitel by nicméně mohl zažalovat pouze toho z manželů, který závazek sjednal. To, jak se manželé vypořádali by věřitele nemuselo zajímat, mohl by požadovat 100 % dlužné částky a žalovaný by musel 100 % uhradit. Vypořádání společného jmění manželů by zde mělo pouze ten efekt, že by mohl následně požadovat, aby mu druhý z manželů uhradil polovinu a tak vyrovnal rozdíl mezi tím, co musel uhradit věřiteli a tím, co měl hradit podle vypořádání.

Skutečnost, že věřitelé mohou pro daný dluh žalovat pouze toho z manželů, který závazek podepsal neznamená, že by závazek neměl žádné dopady na druhého z manželů. Obecně platí, že pro dluhy vzniklé za trvání manželství byť jen jednomu z manželů může být postiženo společné jmění manželů a to včetně případného zaniklého, ale doposud pravomocně nevypořádaného společného jmění. Od nového roku bude dále platit pravidlo, že pokud jde o závazek spadající do společného jmění manželů, lze postihnout rovněž příjem, účet a jiné majetkové pohledávky manžela povinného.

Ať již Vaše dohoda právoplatně vypořádala veškerý majetek a závazky či nikoliv (dohoda by např. byla neúčinná vůči věřitelům, pokud by je poškozovala), je vzhledem k datu rozvodu zřejmé, že v současnosti již nemáte nevypořádané závazky a majetek (maximálně případný společný podíl v bytovém družstvu, pro který se nepoužije v úvodu zmiňovaná lhůta tří let) a můžeme toliko zkoumat, zda-li došlo k vypořádání podle zmiňované dohody, nebo nastoupením v úvodu zmíněné fikce vypořádání. Případná exekuce na bývalého manžela by se tudíž měla dotýkat pouze jeho osobního majetku (včetně toho, co obdržel z vypořádání společného jmění manželů). Vám však v rámci vypořádání mohla vzniknout povinnost uhradit část závazku, který je vymáhán po bývalém manželovi, pokud šlo o závazek spadající do společného jmění.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším