postih účtu třetí osoby

Dotaz ze dne 11. 9. 2012 18:40.

Otázka

Dobrý den,

na Vašich stránkách jsem se dočetl , že má exekutor právo vymáhat finanční prostředky povinného , které jsou uložené na účtu třetí osoby.

Chtěl bych Vás poprosit o radu , jelikož se jedná o můj případ.. Přišla mi exekuce na plat a později mi zablokovali i účet.Proto jsem se domluvil s přítelkyní,že si zbytek výplaty nechám posílat na její účet.Má exekutor právo zjišťovat,kam mi chodí zbytek výplaty , a poté požadovat tuto částku po mé přítelkyni ? Dále bych se chtěl zeptat , zda je možné , aby exekutor navštívil i moji přítelkyni u ní doma (pokud tedy má právo zjišťovat číslo účtu třetí osoby a s tím její jméno i adresu) ? U přítelkyně nebydlím a trvalý pobyt mám hlášený na úřadě , proto bych byl velmi nerad , kdyby kvůli mě měla problémy.

Děkuji za případnou odpověď

Odpověď

Dobrý den,

raději připomenu, že jsem v dotčeném textu nepochybně upozorňoval na skutečnost, že jde o jinou formu exekuce, než je klasické "postižení účtu dlužníka", nebo-li přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu. Soudní exekutor nemůže na účet třetí osoby přímo, jelikož nemá oprávnění postihnout majetek banky (hodnoty vedené na účtu jsou majetkem banky) ani majetek dotčené třetí osoby coby majitele účtu (který má pohledávku vůči bance). Soudní exekutor může postihnout pouze majetek povinného (Vás) a jde tudíž následně o to, zda-li lze dovodit nějakou pohledávku povinného vůči majiteli dotčeného účtu.

Pokud si představíme, že byste zaslal peněžní prostředky například na účet svého mobilního operátora či pronajímatele za účelem úhrady svých závazků (účtu za telefon, nájemného), tak samozřejmě soudní exekutor nemá důvod postihovat dotčené účty ani požadovat vydání těchto prostředků od jejich majitelů, jelikož zasláním dotčených prostředků Vám nevzniklo žádné zvláštní právo - toliko jste plnil svoji povinnost dotčené obnosy uhradit.

Něco jiného ovšem je, pokud byste např. s nějakou osobou uzavřel smlouvu o úschově. Předmětem takovéto dohody by bylo to, že Vám dotčená osoba (schovatel) uschová složené peněžní prostředky s tím, že je Vám (složiteli) na Vaše požádání vyplatí. V takovémto případě Vám vznikne právo na to, aby Vám byly dotčené prostředky vyplaceny, neboli jinými slovy máte pohledávku vůči dotčené osobě a tuto pohledávku již soudní exekutor postihnout může. Nejde o postižení prostředků na účtě ani o postižení práva majitele účtu, aby mu tyto prostředky banka vyplatila, ale právo složitele na vyplacení u schovatele uschovaných finančních prostředků.

Dotčený exekuční příkaz by tak směřoval k tomu, aby schovatel dotčené finanční prostředky nevyplácel složiteli, ale soudnímu exekutorovi. Jde o obdobnou situaci, jako když banka má povinnost peněžní prostředky na účtu nevyplatit majiteli účtu, ale soudnímu exekutorovi.

Pokud schovatel příkaz neuposlechne, nemůže soudní exekutor začít postihovat jeho majetek, ale toliko se otevírá prostor pro to, aby vůči němu oprávněný podal tzv. poddlužnickou žalobu, ve které by se domáhal toho, aby mu byly dotčené prostředky vyplaceny. Teprve poté, co by s touto žalobou uspěl a schovatel stále neplnil, by bylo možné přistoupit k exekuci na majetek schovatele a následně např. postihnout pohledávku, kterou má schovatel z titulu svého účtu vedeného u banky (a kdyby banka neplatila, bylo by možné dát poddlužnickou žalobu na ní a situace by se opakovala).

Pokud by nešlo o smlouvu o úschově, ale např. o zaslání dotčených prostředků bez doložitelného důvodu, jednalo by se o obdobnou situaci s jediným rozdílem, že by se postihovalo právo na vydání bezdůvodného obohacení.

Jak vidíte z výše uvedeného, jde o postup podstatně složitější než přímé postižení účtu povinného (banka nemá pochybnosti o tom, kdy má povinnost prostředky vyplatit, ale u fyzické osoby nikdy soudní exekutor nemůže vědět, zda nepřijde s "vysvětlením" typu, že šlo o splátku půjčky, kterou majitel účtu povinnému kdysi poskytl či s něčím podobným a pak bude nutné u soudu prokazovat, jak tomu skutečně bylo, nemluvě o situacích, kdy dotčená osoba sama bude v situaci, kdy nebude mít z čeho pohledávku uspokojit). Není-li však jednodušší cesta k uspokojení vymáhané pohledávky, nic soudnímu exekutorovi nebrání v takovémto postupu.

Exekutor má právo zjišťovat majetek povinného a pokud Vám tedy svědčí pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení či vyplacení uložených peněz, měl byste tuto skutečnost např. v případě předvolání k prohlášení o majetku uvést.

Exekuce v bytě je tak trochu kapitolou sama pro sebe. Soudní exekutor samozřejmě nemůže u někoho provést exekuci v bytě na základě toho, že je majitelem účtu, na který chodí peníze povinného (to by pak teoreticky také mohl "vybrat" budovu banky, kde má povinný vedený účet). Soudní exekutor může u Vaší přítelkyně provést exekuci, pokud dojde důvodně k závěru, že se u ní zdržujete a tudíž lze předpokládat, že by u ní mohli být Vaše věci. Základním vodítkem je často doručování pošty (neměl byste si k ní nechat doručovat poštu). Nemusím snad ani zmiňovat, že by Vaše jméno nemělo být na zvonku či dveřích. Poměrně časté je i to, že si soudní exekutor obejde sousedy a ptá se, jestli Vás v domě znají, či se dotazuje pronajímatele na to, zda jste v dotčeném bytě evidován pro účely účtování služeb. Pokud by soudní exekutor provedl exekuci v bytě přítelkyně, aniž by měl rozumný důvod, proč se domnívat, že se u ní zdržujete, bylo by to samozřejmě na kárnou stížnost.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším