Odmítnutí svědčit u soudu

Dotaz ze dne 6. 10. 2009 19:08.

Otázka

Dobrý den, prosím Vás o radu. Stala jsem se svědkem loupežného přepadení. Byla jsem na policii podat vysvětlení i svědeckou výpověď. S blížícím se soudem mám však obavy - v žádném případě si nepřeji, abych musela u soudu vypovídat v přítomnosti dvou obžalovaných - mám obavy ze msty. Jeden z obžalovaných totiž už vzkázal přepadenému člověku, že až vše skončí tak si to s ním vyřídí - konkrétně řekl, že ho zabije. Nevím nakolik svá slova myslel vážně, ale z důvodu, že jsou oba obžalovaní Romové, mám obavy. Nejsem rasista, ale vím jak tito lidé reagují, navíc bydlím poblíž jednoho z obžalovaných. Prosím o radu, jestli se můžu já jako svědek i poškozený vyhnout přímému kontaktu s obžalovanými u soudu. Předem mockrát děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den, obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich tedy i ke svědeckým výpovědím. To v sobě zahrnuje i možnost vyjádřit se k osobě svědka, jehož věrohodnost jako takového může obviněný zpochybnit (může např. předložit důkaz, že svědek na místě činu vůbec nebyl nebo že má osobní zájem na poškození obviněného apod.). Je tedy třeba, aby obviněný věděl, kdo proti němu svědčí, protože jinak by svá obhajovací práva nemohl plně uplatnit. Zákon také upravuje povinnost svědčit. Každý je tedy povinen se na předvolání dostavit a vypovídat. Odepřít výpověď může tehdy, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.V případě, že podle zjištěných skutečností (nestačí tedy subjektivní obava) hrozí svědku nebo osobě jemu blízké v souvislosti s podáním svědectví zřejmě újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení jejich základních práv, a nelze-li ochranu svědka spolehlivě zajistit jiným způsobem, orgán činný v trestním řízení učiní opatření k utajení totožnosti i podoby svědka. Osobní údaje včetně jména a příjmení svědka se do trestního spisu nezapisují, ale jsou vedeny odděleně, přičemž seznámit se s nimi mohou jen ty osoby, které danou věc projednávají. K těmto údajům by se tedy neměli dostat ani policista či soudce, kteří danou věc neřeší. V protokole o výslechu svědka se uvede smyšlené jméno a tímto jménem také svědek protokol podepisuje. Samotný výslech svědka probíhá také tak, aby nebylo možné odhalit jeho totožnost. Svědek proto např. vypovídá z jiné místnosti nebo i z jiné budovy pomocí nějakého přenosového zařízení (telefon, vysílačka apod.), které dokonce může změnit hlas svědka a zajistit tak jeho větší ochranu. Neshledá-li policejní orgán důvod k sepsání protokolu o výslechu výše uvedeným způsobem uvedeným, ačkoliv se jej svědek domáhá a uvádí konkrétní skutečnosti, které podle něj takový postup sepsání protokolu odůvodňují, policejní orgán věc předloží státnímu zástupci, aby přezkoumal správnost jeho postupu. Do doby než státní zástupce rozhodne, je svědecká výpověď vedena tak, aby totožnost svědka zůstala utajena. Věc lze konzultovat s Bílým kruhem bezpečí (www.bkb.cz), který se zabývá pomocí obětem trestné činnosti. Může Vám pomoci zvolit vhodný postup. S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou

Souhlasím se vším