Žádost o exekuci

Dotaz ze dne 13. 1. 2011 19:43.

Otázka

Dobý den, potřebovala bych poradit.Na okresním soudu jsem si vyzvedla formulář Žádost dle § 260 o.s.ř-zjištění zaměstnavatele... A v ní je napsáno ,že mám uvést kolik je můj bývalý manžel dlužen na výživném.A problém je v tom,že já nevím,o který rozsudek se mám opřít.Ze zákona mu bylo stanoveno výživné,které neplatil,po podání trestního oznámení mu byla stanovena podmínka a dluh byl vypočten na 50 tisíc.Po několika letech mu byl vypočten dluh přibližně 90 tisíc a k tomu mu bylo ještě určeno vyšší vyživné a před půl rokem mu byl opět po podání trestního oznámení vypočten dluh ve váši kolem 90 tisíc.Takže nevím,o který rozsudek se mám opřít,protože ani jeden dluh nebyl uhrazen.

A ještě jsem se chtěla zeptat,zda jemožné podat si tento návrh,po něm (pokud by zjistili nějaký majetek) podat návrh na exekuci a přitom už v současné době podat další trestní oznámení,protože mi opět už 4 měsíc neposlal alimenty. A taky by mě zajímalo zda se ex manžel nedozví,že sem si nechala zjistit jeho majetek a příjmy,aby to nemohl nějak ovlivnit či třeba majetek prodat dříve než bude provedena exekuce v můj prospěch. Předem děkuji za rady.

Odpověď

Dobrý den,

pokud jde o dlužnou částku, tak pro soud je podstatné, jakou částku jste oprávněna vymáhat, nikoliv pro jaké dluhy byl otec dítěte odsouzen v trestním řízení. Máte-li výživné, jak předpokládám, určené soudem, můžete uvést součet měsíčních plateb výživného, které manžel v rozporu s tímto rozsudkem neuhradil (ze souboru rozsudků o výživném by mělo být zřejmé, jaká výše výživného v tom kterém období platila). Není zde podstatné, co z těchto částek bylo či nebylo řešeno v trestním řízení. Výkon rozhodnutí pro dlužné výživné by mohl na základě "civilního" rozsudku proběhnout i kdyby nikdy k žádnému trestnímu řízení nedošlo.

To Vám již možná trochu napovědělo, jak je to s možností současně podat návrh na výkon rozhodnutí či nařízení exekuce a trestní oznámení. Jde o dvě zcela nezávislé věci, kde se v prvním řízení řeší, abyste skutečně získala peněžní prostředky, které otec dobrovolně neuhradil, ačkoliv mu povinnost hradit výživné v dotčené částce určil soud, zatímco v druhém řízení se řeší především otázka viny a trestu za spáchání trestného činu. Tyto dvě linie jsou nezávislé do té míry, že např. trestní řízení může být zastaveno na základě skutečnosti, že orgány činné v trestním řízení dojdou k závěru, že otec byl v danou dobu v natolik tíživé situaci, že nebylo v jeho silách hradit výživné v soudem stanovené částce, zatímco v rámci civilního řízení na tutéž částku "bez problémů" probíhá exekuce.

Co se týče obav ze "schovávání" majetku, tak soud v případě postupu podle zmiňovaného ustanovení § 250 odst. 2 občanského soudního řádu vyzve povinného, aby sdělil, zda a od koho pobírá pravidelný příjem či u jakého subjektu má vedený účet. Otec dítěte se tudíž skutečně dozví, že se "něco děje" a nechám na Vašem posouzení, nakolik hrozí, že bude následně majetek schovávat (je to samozřejmě protiprávní poškozování věřitele, ale nemohu posoudit o jaký jde majetek a nakolik může "bezestopy zmizet"). Je-li třeba "diskrétnější" postup, je spíše vhodnější domluvit se na něm se soudním exekutorem (u výživného na nezl. dítě by po Vás neměl požadovat zálohu na náklady exekučního řízení).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším