Je nějaké řešení?

Dotaz ze dne 8. 1. 2010 14:23.

Otázka

Dobrý den, od roku 2006 běží exekuce,nyní je povinná(která má více exekucí) dlouhodobě nemocná. Exekutorský úřad se mi ozval s tím,že není z čeho splácet a byla jsem požádána o jistou schovívavost - což se mi nelíbí... Povinná se cca před 2 lety provdala a bydlí ve společné domácnosti s manželem. Trvalé bydliště má však stále na adrese,kde se již několik let nezdržuje. Dotaz zní : je tato situace nějak řešitelná v můj prospěch (oprávněná)? Jak se postupuje v případě úmrtí povinné,po níž - kromě dluhů na všech stranách - žádný majetek nezůstane. Jsou dědici povinni přebrat dluhy? Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den, z pohledu zákona může exekutor pozastavit výkon exekuce jen pokud povinný podá návrh na odložení exekuce a tomuto bude vyhověno. Úspěch exekuce vždy spočívá v tom, že existuje příjem či majetek, který může být postižen. Nebude-li z čeho Vaše pohledávku uspokojit, nebude Vám nic platno, že máte toto právo přiznáno soudem (kde nic není…). Pakliže byla povinná zaměstnána a je nyní na nemocenské, tak i nemocenské podléhá srážkám (pokud výše nemocenského převyšuje nezabavitelnou částku). Jestliže povinná uzavřela manželství a dluh vznikl před uzavřením manželství, může exekuce směřovat jen vůči majetku, který je v jejím výlučném vlastnictví (nikoliv proti majetku, který je ve společném jmění; přichází tedy v úvahu srážky ze mzdy a obdobných příjmů, přikázání pohledávky z účtu, je-li účet na její jméno, prodejem movitého a nemovitého majetku v jejím výlučném vlastnictví – např. nabytý před manželstvím, získaný darem). Pakliže je z čeho Vaši pohledávku uspokojit a povinný nepodal návrh na odložení exekuce, měl by exekutor v exekuci pokračovat.

Pakliže nemá povinná žádný osobní majetek, který by mohl být postižen, ale víme, že je nějaký zajímavý majetek ve společném jmění manželů, lze uvažovat o podání insolvenčního návrhu. V tomto případě je nutno najít alespoň ještě jednoho věřitele a spojit se s ním (nebo předpokládat, že se po podání návrhu přihlásí). Pokud by se žádný nenašel, návrh by byl zamítnut a Vám by propadla složená jistota na náklady soudu (soud může určit tuto jistotu až do výše 50 000 Kč). Po podání návrhu soud zjišťuje, zda dlužník splňuje podmínky pro oddlužení (dlužník je v úpadku, má alespoň dva věřitele a je schopen splatit alespoň 30% svých dluhů). Oddlužení může proběhnout dvěma způsoby – splátkami (max. na dobu 5 let) a prodejem majetkové podstaty. O volbě způsobu oddlužení rozhodují věřitelé. Podle našeho názoru v případě prodejem majetku dochází k vypořádání společného jmění manželů (na každého z manžela by připadla polovina majetku). Takto by bylo možno dostat se k majetku ve společném jmění. Schválení oddlužení znamená také, že přestanou nabíhat úroky a nemusíte dostat celou dlužnou částku (minimálně 30%). Pakliže by nebyly splněny podmínky oddlužení, došlo by ke konkurzu, čili zpeněžení majetku. Čili opět by podle nás došlo k vypořádání společného jmění a možnost dostat se k majetku ve společném jmění. Více informací naleznete na http://insolvencni-zakon.justice.cz/.

Dědici ručí za dluhy zůstavitele jen do výše svého dědického podílu (pakliže zdědí 10 000 Kč a dluhy 20 000 Kč, dají věřitelům zděděných 10 000 Kč a za zbývajících dlužných 10 000 Kč nikterak neodpovídají). Pakliže v dědictví zůstanou jen dluhy, je pravděpodobné, že se dědici dědictví zřeknou. V takovém případě připadne dědictví státu. Stát taktéž odpovídá za dluhy jen do výše nabytého majetku. Bohužel v případě úmrtí dlužníka, který kromě dluhů nemá žádný majetek, se věřitel svých pohledávek již nedomůže. S pozdravem Květa Kudová Občanská poradna o.s. Společnou cestou

Souhlasím se vším