náklady exekuce a vypořádací podíl SJM

Dotaz ze dne 2. 7. 2009 08:19.

Otázka

Dobrý den, jsem v rozvodovém řízení. Je proti mně vedena exekuce na podkladě směnečného platebního rozkazu za nesplacení půjčky poskytnuté na rekonstrukci domu manželky, který je v jejím výlučném vlastnictví.Půjčka spadá do SJM, manželka s ní souhlasila, směnku jsem však podepisoval jen já. Exekuce je vedena jen proti mně.Půjčka,použitá výhradně do majetku manželky bude v rámci vyrovnání SJM započítána do jejího vypořádacího podílu. Můžete mi prosím sdělit jak to bude s příslušenstvím půjčky tj. sjednanými úroky z půjčky, které narůstají a jsou také exekuovány, budou do jejího vypořádacího podílu započítány ?Budou do jejího vypořádacího podílu započítány i náklady exekuce? Chci opětovně konstatovat, že půjčka byla použita na rekonstrukci její nemovitosti (písemné podklady mám), já v nemovitosti již nebydlím, manželka odmítá věřiteli půjčku zaplatit, mohu se nějak do vyrovnání sjm bránit? Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

je třeba rozlišit právní vztahy existující na základě směnky a právní vztahy existující na základě smlouvy o půjčce. Předpokládám, že směnka sloužila jako ručení za půjčku, ale to neznamená, že můžeme právní vztahy plynoucí ze směnky a právní vztahy plynoucí ze smlouvy směšovat. U každého z těchto vztahů je třeba na prvním místě ujasnit, kdo je z těchto vztahů zavázán.

Pakliže jste smlouvu o půjčce podepsali oba, tak není co řešit - jde o půjčku, která spadá do společného jmění manželů a za její splacení odpovídáte v rámci společné odpovědnosti manželů. Věřitel tak zřejmě měl možnost pro její neplacení žalovat a následně poslat do exekuce Vás oba. Věřitel ovšem nechtěl svoji situaci "komplikovat" nutností soudních sporů a tak se pro případ neplacení "pojistil" směnkou, která mu umožňuje zjednodušenou a zrychlenou formou vymáhat peněžní prostředky vůči komukoliv, kdo ji byl ochoten "podepsat". Opět zdůrazním rozdíl mezi dlužníky ze smlouvy a směnečným dlužníkem - půjčka mohla být klidně zajištěna směnkou třetí osoby. Pakliže řádně neplnil ani směnečný dlužník, mohl na něj věřitel (místo toho, aby podal žalobu na smluvní dlužníky) podat návrh na směnečný platební rozkaz. Směnečný platební rozkaz tudíž vymáhá pohledávku vzniklou podpisem směnky (byť zřejmě opatřené vyplňovacím prohlášením) a nikoliv původní pohledávku vzniklou smlouvou o půjčce. Zde je na místě důkladně prozkoumat směnku, vyplňovací prohlášení, smlouvu o půjčce a všechny další případné dokumenty. Je si totiž třeba položit otázkou, jaké důsledky má skutečnost, že věřitel vymůže plnění od směnečného věřitele na existenci původního dluhu a postavení smluvních dlužníků. Nelze vyloučit to, že vymožením směnky pohledávky ze smlouvy zanikají, ale ani to, že smluvní pohledávky přechází na směnečného věřitele. Bohužel nelze automaticky vyloučit ani to, že původní dluh nezanikl a směnka měla ve skutečnosti pouze funkci smluvní pokuty. Jde-li o vyšší částku, je vhodné v případě pochybností uvážit návštěvu advokáta.

Co se týče vypořádání společného jmění manželů, tak jako tzv. zápočet se započte to, co bylo ze společného jmění manželů použito na osobní majetek jednoho z manželů. Šlo-li např. o půjčku 500 000, která byla ze 100 % použita na opravu domu patřícího do osobního majetku jednoho z manželů, tak je třeba v rámci vypořádání započítat na podíl těchto 500 000 Kč. Nehraje roli, zda-li touto investicí vzrostla hodnota domu o 1 500 000 Kč, ale ani to zda dotčený dům krátce na to lehl popelem. Je si třeba uvědomit, že zde manželé rozhodli o použití peněz a to tak, že společné peníze použijí na opravu domu jednoho z nich (stejně tak se mohli rozhodnout, že peníze věnují indickému sirotčinci). Rozhodnutí o použití aktiv samo o sobě nemá vliv na existenci společného závazku (povinnosti splatit půjčku včetně úroků, poplatků atd.) a nepředpokládám, že by došlo k zvláštní dohodě (formou notářského zápisu), kterou by se závazek vyjmul ze společného jmění manželů a stal se osobním závazkem jednoho z manželů (jinak je de facto součástí rozhodnutí manželů o použití peněz i to, že manželé v rámci společného jmění ponesou náklady na "získání" peněz, které "společně utratili"). Předpokládám-li správně, tak započtení proběhne pouze co do částky získané z půjčky, půjčka včetně příslušenství bude vypořádána jako společné jmění manželů. Započíst na podíl manželky nepůjde ani náklady exekuce - ty bezprostředně nevznikly na základě smlouvy o půjčce, ale na základě skutečnosti, že jste nebyl schopen vyplatit směnku.

Pakliže se věřitel rozhodl jít "snadnější cestou" a peníze vymáhá pouze po Vás, tak byste se na tom, že Vám manželka dobrovolně "přispěje" mohli buď dohodnout, nebo byste se musel s manželkou soudit o použití společného jmění manželů. Posledně zmíněná možnost, jak ostatně název napovídá, přichází v úvahu pouze za předpokladu, že je ve společném jmění manželů něco, co lze použít k úhradě dluhu. V popsané situaci lze nicméně v praxi stejně čekávat, že si takovýto případný majetek věřitel rychleji sám vezme v rámci exekuce.

Závěrem si dovolím zopakovat doporučení, abyste uvážil, zda-li by nebylo vhodné v dané věci vyhledat konzultaci advokáta.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším