Společnou cestou -

Dobrý den,

budu se snažit postupně zodpovědět Vámi položené otázky. Nejprve se zastavím u zmiňovaného nemocenského. V případě kdy budete v 7 denní ochranné lhůtě uznána dočasně práce neschopnou, bude Vám skutečně nemocenské počítáno z výdělku, kterého jste dosahovala u posledního zaměstnavatele. Tomu budete také doručovat potvrzení o vzniku a trvání dočasné pracovní neschopnosti. Bývalý zaměstnavatel je poté povinen je doručit příslušnému pracovišti Správy sociálního zabezpečení, která by Vám následně vyplácela nemocenské (nárok na nemocenské vzniká od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti).

Další variantou by mohlo být, že byste do dočasné pracovní neschopnosti nastoupila ještě před koncem pracovního poměru, přičemž zdůrazňuji, že vznik dočasné pracovní neschopnosti by se měl odvíjet od Vašeho zdravotního stavu.

Pokud by tedy došlo k tomu, že byste byla uznána dočasně práce neschopnou, došlo by k stavení výpovědní doby z důvodu Vaší dočasné pracovní neschopnosti, na kterou se vztahuje tzv. ochranná doba, která jednoduše řečeno chrání zaměstnance před výpovědí nebo před skončením pracovního poměru, pokud výpověď byla dána před vznikem pracovní neschopnsoti (řešíme v kontextu výpovědi pro nadbytečnost). V praxi by to znamenalo, že by pracovní poměr skončil teprve poté, co by skončila Vaše dočasná pracovní neschopnost (práva na prodloužení poměru se má zaměstnanec právo vzdát, ale ve Vaší situaci by to bylo zřejmě nevýhodné). A pokud by se IVF zadařilo a Vy jste otěhotněla a následně porodila, "protáhla" by se ochranná doba až do tří let věku dítěte, jelikož byste měla práva zaměstnankyně a mohla čerpat mateřskou a následně rodičovskou dovolenou (vycházím z předpokladu, že máte pracovní poměr na dobu neurčitou).

Podotýkám, že i v případě kdy byste na do dočasné pracovní neschopnosti nenastoupila, nicméně k faktickému otěhotnění(tj. k transferu embrya do dělohy) by došlo ještě za trvání pracovního poměru, ochranná doba by Vám vznikla také, což by znamenalo, že před otěhotněním podaná výpověď je sice platná, ale skončení pracovního poměru se odkládá do skončení ochranné doby (ochranou dobou je jak výše uvedená dočasná pracovní neschopnost, mateřská a rodičovská dovolená i těhotenství). Toto platí i v případě, pokud se zpětně zjistí, že zaměstnankyně otěhotněla před uplynutím výpovědní doby (raději zopakujeme, že zde řešíme výpověď pro nadbytečnost) - je třeba kontaktovat obratem zaměstnavatele, doložit lékařem stanovený počátek těhotenství a upozornit ho na skutečnost, že uplynutím výpovědní lhůty pracovní poměr neskončil, jak jste se až do zjištění těhotenství domnívali.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že by pro Vás bylo nejvýhodnější nastoupit do dočasné pracovní neschopnosti ještě za trvání pracovního poměru (tj. v průběhu procesu IVF) a následně vyčkat, zda dojde k prodloužení ochranné doby až do porodu v souvislosti se kterým požádáte o mateřskou a následně rodičovskou dovolenou.

V případě tohoto průběhu, byste mohla čerpat od 4. do 14. dne dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy (tuto náhradu lze čerpat jen do skončení zaměstnání - pokud byste nastoupila na neschopenku až v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání, nárok na tuto náhradu byste neměla) a od 15. dne nemocenské. V případě rizikového těhotenství byste čerpala nemocenské do doby 6 - 8 týdnů před plánovaným termínem porodu, poté byste mohla začít čerpat peněžitou pomoc v mateřství (lidově nazývanou "mateřská", dále jen PPM). Předpokladem by ovšem bylo, že splňujete podmínky pro vznik nároku na tuto dávku.

Nárok na její výplatu má žena, která je účastna nemocenského pojištění v době nástupu na PPM a zároveň byla účastna nemocenského pojištění alespoň 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na PPM (nemusí jít o délku současného zaměstnání - sčítají se doby v rámci posledních dvou let). Pokud tedy "dáte dohromady" účasti na nemocenském pojištění (účast na nemocenském pojištění znamená, že je žena zaměstnaná v pracovním poměru či na dohodu o pracovní činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění tzn. zaměstnání trvá déle jak 14 dnů a zaměstnankyně dosahuje výdělku alespoň 2.500,--Kč) a současně budete ke dni nástupu na PPM zaměstnankyně, vznikne Vám na tuto dávku nárok. Pro úplnost se sluší dodat, že o peněžitou pomoc v mateřství lze žádat při splnění podmínky 270 dnů účasti v posledních dvou letech rovněž v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání (pojištění), která pro tyto účely může běžet až 180 dnů, pokut alespoň tak dlouho trvalo dotčené zaměstnání (toto však ve vašem případě zřejmě nebude aktuální, jelikož zřejmě buď dojde k pokračování pracovního poměru, nebo by Vám ani tato maximální délka nestačila).

Zároveň Vám dává čerpání PPM možnost budoucí volby rodičovského příspěvku více viz http://www.mpsv.cz/cs/2 Což by pro Vás znamenalo, že byste nebyla nucena čerpat rodičovský přípěvek ve 4 leté variantě (byť i této variantě by bylo možné se vyhnout prostřednictvím čerpání PPM otcem dítěte nebo manželem matky).

Vámi zmiňovaná absence nároku žen, které otěhotněly na úřadu práce není zákonným pravidlem, ale logickým důsledkem výše zmíněných pravidel. Pro získání PPM je vedle odpracované doby třeba, aby k okamžiku nástupu (v rozmezí mezi počátkem osmého a šestého týdne od předpokládaného termínu porodu) byla nastávající matka účastna nemocenského pojištění, nebo v ochranné lhůtě po jeho skončení. Pokud žena otěhotní na úřadu práce, není účastna pojištění ani jí neběží dostatečná ochranná lhůta, takže nárok na PPM může získat pouze pokud během těhotenství nastoupí ve správný čas (respektive na dostatečně dlouho, aby pak např. vystačila s ochrannou lhůtou) opět do zaměstnání, které jí založí účast na nemocenském pojištění. Pokud nemá žena nárok na PPM nemůže si na základě tohoto nároku volit jinou variantu čerpání rodičovského příspěvku než variantu na čtyři roky, pokud nevyužije již zmíněnou možnost žádosti přes otce dítěte (pokud ten má v pořádku pojištění). Pro možnost volby varianty čerpání rodičovského příspěvku lze obejít nutnost dřívější doby pojištění tím, že matka nastoupí před porodem do zaměstnání tak, aby k počátku šestého týdne mohla jít do pracovní neschopnosti z důvodu porodu (zaměstnankyně, která nenastoupí na mateřskou dovolenou se k počátku šestého týdne automaticky považuje za dočasně práce neschopnou), jelikož tento typ nemocenské je použitelný pro účely čerpání rodičovského příspěvku stejně jako PPM. Žadatelka o práci by nicméně v tomto kontextu opět byla v situaci, že si musí v průběhu těhotenství najít práci.

Pokud by celý proces IVF proběhl úspěšně, nemuselo by k evidenci na ÚP vůbec dojít - do evidence ÚP by Vás nepřijali, pokud byste byla v dočasné pracovní neschopnosti. V praxi se někdy postupuje tak, že po skončení zaměstnání se člověk zaeviduje na ÚP a až následně je v 7 denní ochranné lhůtě uznán dočasně práce neschopným. Touto rošádou si lze zajistit výplatu podpory v nezaměstnanosti (v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti - pokud tedy nárok na podporu vznikne) v době kdy po prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti nenáleží po skončení zaměstnání žádná náhrada výdělku z titulu pracovní neschopnosti a tak plynulý přechod na čerpání nemocenského od patnáctého dne. Nicméně ve Vaší situace nebude patrně tato mezifáze nutná, pokud nedojde ke skončení pracovního poměru z důvodu dřívějšího nástupu do pracovní neschopnosti či z důvodu těhotenství.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete znovu obrátit.

S pozdravem

Petra Skuhrová a Ondřej Načeradský

Občanská poradna o. s. Společnou cestou