Doplatek na bydlení....

Dotaz ze dne 25. 8. 2014 18:15.

Otázka

Dobrý den, jsem sama se synem,máme trvalé bydliště v domě, který mi pronajímají moji rodiče. Nemám s nimi po narození syna dobrý vztah,dokonce mě i vydědili, ale když jsem potřebovala bydlení...udělali tento vstřícný krok, že mi pronajali svoji nemovitost.Spíše si myslím, že to bylo z důvodu, že to nemusí pronajímat někomu úplně cizímu, ale do svědomí jim šahat nebudu.Mám s nimi nájemní smlouvu a platím vše jakoby platil každý jiný nájemník.Vzhledem k tomu, že jsem po úrazu nohy zůstala bez práce, tak jsem si byla nucena zažádat o příspěvek na bydlení...tady problém není. Když jsem si byla zažádat na doplatek na bydlení, tak mi úřednice sdělila, že je to v rozporu s dobrými mravy (jako že mi rodiče pronajímají nemovitost) a nárok na doplatek na bydlení tedy nemám...Nevím co si o tom myslet...když jsem chtěla vysvětlení, byla arogantní a že prostě nárok nemám! Další věc na kterou jsem nyní narazila je přeplatek za plyn...Ve smlouvě si rodiče vymínili,že jakýkoliv přeplatek půjde na jejich účet a oni tyto peníze použijí na opravu nemovitosti...souhlasila jsem a podepsala, aniž bych v té době tušila, že budu chodit na příspěvek na bydlení a budu muset dokládat nedoplatky a přeplatky...Úřednice po mě přeplatek chtít bude, ale já ho do rukou nedostanu...stačí doložit smlouvu, kde je tato podmínka uvedena? Jsem z toho nešťastná... Děkuji za odpověď

Odpověď

Dobrý den,

nejprve k problematice doplatku na bydlení - doplatek na bydlení je dávkou ze systému hmotné nouze, takže na rozdíl od příspěvku na bydlení, který je coby dávka státní sociální podpory v zásadě poskytován na základě splnění přesně stanovených formálních parametrů, je u této dávky posuzována celková sociálně-ekonomická situace žadatele a jeho rodiny za účelem posouzení, zda se jedná či nejedná o osobu v hmotné nouzi.

Dotčená pracovnice se možná domnívá, že nájemní vztah s rodiči je účelový za účelem získání sociálních dávek (pokud by na tom nezáleželo získání dávek, žila byste s rodiči ve společné domácnosti) a např. se domnívá, že byste měla možnost požadovat po svých rodičích ve své situaci pomoc / výživu a pokud rodiče místo pomoci vůči svému dítěti v kritické životní situaci postupují čistě "komerčně" jedná se o jednání v rozporu s dobrými mravy a nájemní smlouva je tak v principu neplatná...

Je otázkou, zda-li by se tato situace nedala do určité míry vyjasnit např. doložením toho, že Vaše vztahy s rodiči jsou velmi špatná a že jste dokonce již pro své jednání byla rodiči vyděděna a tudíž i kdybyste vůči rodičům chtěla soudně uplatnit nárok na výživu či namítat neplatnost nájemní smlouvy, rodiče by oponovali tím, že Vámi vznesené nároky má soud zamítnout vzhledem k tomu, že jejich jednání je odůvodněné a v souladu s dobrými mravy, jelikož jste se sama dopustila jednání, které bylo v rozporu s dobrými mravy (neřeším tady zda je tvrzení rodičů pravdivé či nikoliv a jak je kdo co schopen ze svých tvrzení prokázat).

Z praktického hlediska si je třeba uvědomit, že "odůvodnění mezi dveřmi" se nemůžete právně chytit - není-li možné situaci na úřadě vyřešit domluvou (vyjasnit si, co je třeba doložit, aby Vám nedělali problémy), nezbývá než v praxi žádost oficiálně podat a tím donutit úřad, aby vydal rozhodnutí o nepřiznání dávky včetně odůvodnění. Teprve tím dostáváte oficiální odůvodnění, proč podle ÚP nemáte na dávku nárok a které můžete v odvolání oficiálně napadnout.

Druhou Vámi řešenou záležitostí je problematika případného přeplatku na službách. Uvádíte, že Vaše nájemní smlouva obsahuje ujednání, podle kterého jste povinna přeplatek vydat pronajímateli. Přeplatek, který obdržíte na službách totiž skutečně bude započítán jako příjem pro účely příspěvku na bydlení a je otázkou, zda-li Vám úřad bude ochoten uznat odevzdání těchto prostředků pronajímateli jako náklad na bydlení.

Od 1.1.2014 se na nájemní smlouvy uplatní úprava nájmu bytu obsažená v novém občanském zákoníku, která relativně omezila prostor pro "nestandardní" ujednání. Dle ustanovení § 2235 odst. 1 se nepřihlíží k ujednáním zkracujícím nájemcova práva daná příslušným poddílem občanského zákoníku. Dále v ustanovení § 2239 se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. Nakonec pak nalezneme v nové právní úpravě v ustanovení § 2251 v prvním odstavci uvedeno, že nájemce platí nájemné, zálohy nebo náklady na služby spojené s užíváním bytu a v druhém odstavci pak to, že pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci prvním (pro úplnost dodávám, že úprava dále zvlášť povoluje možnost sjednání si složení jistoty (kauce)).

Vyjdeme-li tedy z výše uvedeného, považoval bych Vámi zmiňované ujednání o odevzdávání případných přeplatků pronajímateli na úhrady oprav, které má dle zákona hradit sám za neplatné (neposoudím formulaci smlouvy přesně, pakliže ji nemám možnost prostudovat - v případě potřeby zvažte možnost osobní konzultace v naší či jiné asociační poradně - www.obcanskeporadny.cz). Z hlediska této logiky bych pak dovozoval, že by Vám skutečně pro účely příspěvku nemělo být uznáno jako náklad na bydlení, pokud přeplatky vydáte rodičům , jelikož povinnost přeplatky vydat je založena neplatným ustanovením nájemní smlouvy.

Samozřejmě můžete zkusit dotčenou smlouvu ukázat příslušné úřednici a zkusit se jí zeptat na její názor na danou situaci a jaký postup by Vám doporučovala (pokud Vám bude ochotná náklad uznat, protože je ve smlouvě uvedený, asi není ve Vašem zájmu jí vysvětlovat, že by zde byla možnost ustanovení napadnout pro rozpor s občanským zákoníkem).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším