Na co mám nárok a na co ne?

Dotaz ze dne 19. 11. 2013 12:24.

Otázka

Dobrý den, jsem ve druhém měsíci těhotenství. Je mi 19 a nemám mimo praxí a brigád odpracovaný ani den. Bydlím s přítelem, který vydělává každý měsíc okolo 21 000 Kč hrubého. Chtěla bych se zeptat jestli vůbec mám nárok na nějaké přídavky, porodné atd. Předem děkuji za odpověď. Hezký zbytek dne

Odpověď

Dobrý den,

popis Vaší situace je poměrně kusý, takže se nelze přesněji vyjádřit k Vaší situaci.

Na prvním místě neuškodí zdůraznit, že sociální dávky od státu přicházejí "na pořad dne" až po případných vyživovacích povinnostech. Neuvádíte, zda-li jste ukončila přípravu na zaměstnání, či zda lze uvažovat o trvání vyživovací povinnosti rodičů a o tom, že je Vás samotnou možné považovat za nezaopatřené dítě.

Pokud bych vycházel z toho, že rodiče vůči Vám již žádnou odpovědnost nemají, tak v souvislosti s narozením dítěte je vhodné upozornit, že coby neprovdaná matka budete mít nárok na to, aby Vám otec dítěte přispěl na náklady spojené s těhotenstvím a porodem a na Vaši výživu po dobu dvou let. Neřeším zde otázku vyživovací povinnosti k dítěti - samozřejmě, že otci vzniká povinnost živit své dítě a záleží pak pouze na situaci, zda-li tuto svoji povinnost plní v rámci společné domácnosti s dítětem a jeho matkou, nebo je třeba poměry k dítěti zvlášť upravit (typicky pokud otec řádně povinnost neplní nebo pokud rodiče dítěte nežijí spolu).

Vyjdu-li dále z toho, že budete žít všichni spolu a nebudete mít nárok na výživné "z vnějšku". Tak životní minimum dvou dospělých a novorozeného dítěte je celkem 7 710 Kč (hodnota pro rok 2013), tato částka je rozhodující pro přídavky na děti a porodné, u kterých se zkoumá, zda čisté příjmy společně posuzovaných osob (Vy, Váš partner, dítě) přesáhnou 2,4 jejich životního minima. 2,4 násobek částky 7 710 Kč je 18 504 Kč, takže pokud bychom vycházeli z 21 000 Kč hrubého, zřejmě by na dávky vznikl nárok, ale záleží samozřejmě na přesných konečných celkových příjmech (např. zmiňovaných "brigádách") a to v případě porodného v kalendářním čtvrtletí předcházejícím čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo a v případě přídavku na dítě půjde až do 30.9.2014 o příjmy za rok 2012.

Budu-li předpokládat, že Vámi zmiňované "brigády a praxe" nezaložily (dostatečnou) účast na nemocenském pojištění, zřejmě po narození dítěte budete moci požádat o rodičovský příspěvek. Sama byste vzhledem k absenci nemocenského pojištění mohla čerpat pouze "pevnou" variantu rodičovského příspěvku (což je v současnosti 7 600 Kč do devíti měsíců věku dítěte a posléze 3 800 Kč do čtyř let věku), nicméně pokud budeme předpokládat, že otec má nemocenské pojištění ve stavu umožňujícím čerpání peněžité pomoci v mateřství, lze přes jeho účast na nemocenském pojištění zvolit i jinou rychlost čerpání rodičovského příspěvku (viz. http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/183/187/4455.html).

Poněkud jiná situace by mohla nastat, pokud byste si během těhotenství našla práci, která by Vám založila účast na nemocenském pojištění. Pro nemocenskou není u zaměstnanců žádná "čekací" lhůta, takže nic nevylučuje, abyste nastoupila do zaměstnání a v okamžiku, kdy lékař dojde k závěru, že vzhledem k těhotenství není žádoucí, abyste dále pracovala, nastoupila do pracovní neschopnosti a pobírala nejprve náhradu od zaměstnavatele a posléze nemocenskou. Pokud by Váš zdravotní stav umožňoval pracovat téměř až do konce těhotenství, nastoupila byste na nemocenskou z důvodu blížícího se porodu k počátku šestého týdne před očekávaným termínem porodu (k tomuto dni jsou nastávající matky automaticky považované za zdravotně nezpůsobilé k výkonu práce a pokud nenastupují na peněžitou pomoc v mateřství, nastupují na nemocenskou).

Teoreticky nemohu vyloučit ani to, že Vámi zmiňované "brigády" probíhali (či probíhají) takovou formou, že Vám vznikla účast na nemocenském pojištění, pokud bychom chtěli uvažovat o peněžité pomoci v mateřství, bylo by třeba, abyste k nástupu na peněžitou pomoc (ten si může matka určit mezi počátkem osmého a šestého týdne před očekávaným termínem porodu) měla za poslední dva roky alespoň 270 dnů účasti na nemocenském pojištění a zároveň Vám k tomuto dni buď stále běžela účast na nemocenském pojištění, nebo jste byla v tzv. ochranné době. Ochranná doba v normálních případech je pouze 7 kalendářních dnů, nicméně pro účely peněžité pomoci v mateřství může činit až 180 dnů, pakliže účast na pojištění končí v průběhu těhotenství a dotčené zaměstnání alespoň tak dlouho trvalo (jinak řečeno, pokud v průběhu těhotenství nastoupíte na 60 dnů do zaměstnání, poběží Vám následně ochranná lhůta 60 dnů).

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším