Samoživotelka na RD a příspěvkem na péči

Dotaz ze dne 5. 11. 2013 10:07.

Otázka

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, o jaké dávky, nebo příspěvky by mohla požádat má dcera. Je samoživotelka se třemi dětmi 16, 12 a 2 roky. S nejmladším synem je na MD a nejstarší je klasifikován jako dlouhodobě nemocný po amputaci nohy nad kolenem, a pobírá tyto dávky: rodičovský příspěvek ve výši 3800 Kč, přídavek na dítě ve výši 1810,- Kč, příspěvek na péči o dlouhodobě nemocné dítě ve výši 6000,- Kč zvýšení příspěvku na péči ve výši 2000,- Kč příspěvek na mobilitu ve výši 400,- Kč výživné na děti: 10500,- Kč (2000,- + 3500,- + 5000,-) Bydlí v pronajatém bytě, ale nemá tam trvalé bydliště. Platí: nájemné ve výši 5000,- Kč zálohy na el.energii ve výši 1000,- Kč Starší synové denně dojíždí do školy, jeden cca 15 km, druhý cca 30 km. Děkuji za odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

dle popisu situace Vaše dcera čerpá větší část existujících dávek, takže postupně projdeme jaké dávky zde zbývají. Na úvod se podíváme na životní minimum - v případě rodiny složené z jedné dospělé osoby a tří dětí ve věku 16, 12 a 3 roky jde v současnosti o částku 9 470 Kč.

Ze systému státní sociální podpory dcera čerpá přídavky na děti a rodičovský příspěvek, nepředpokládám, že u některého z dětí by se jednalo o pěstounskou péči a není aktuální řešit jednorázové dávky (porodné, pohřebné), takže nám z tohoto systému zůstává pouze příspěvek na bydlení. Což je základní dávka, která má řešit náklady na bydlení - u ostatních dávek se totiž kalkuluje s ostatními životními potřebami odděleně, takže výše zmiňované životní minimum 9 470 Kč představuje státem nastavené minimum na životní náklady BEZ nákladů na bydlení.

Uvádíte, že dcera žije v pronajatém bytě a platí nájemné, takže předpokládám, že jde o skutečnou nájemní smlouvu (smlouva přímo s majitelem nemovitosti) a nikoliv o smlouvu podnájemní. V takovém případě je zřejmě jedinou překážkou pobírání této dávky absence trvalého pobytu (pobyt je z pohledu práva něco jiného než bydliště, ale předpokládám, že jste hovořila o pobytu, což je evidenční údaj uváděný v občanském průkazu). Mohu se pouze dohadovat, z jakého důvodu dcera tento údaj nemá zapsaný tak, aby odpovídal skutečnosti. Některé osoby se takto snaží ukrývat před exekucí, jindy jde o přání pronajímatele, který se netají s tím, že po uplynutí sjednané doby nájemní smlouvu neprodlouží, pokud by nájemce nechal trvalý pobyt do bytu zapsat. Z hlediska úředního s nájemní smlouvou dcera další souhlas se zapsáním trvalého pobytu nepotřebuje.

Je samozřejmě rovněž podstatné, k jakému rozhodnému příjmu se dopočítáme, jelikož pokud jsou uznatelné náklady na bydlení nižší než 30 % (35 % v Praze) rozhodných příjmů, nárok na příspěvek stejně nevznikne.

Další informace k příspěvku na bydlení naleznete např. na http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni.

Z hlediska dávek pro osoby se zdravotním znevýhodněním zmiňujete, že nejstaršímu dítěti byl přiznán příspěvek na péči v II. stupni s maximálním možným navýšením a příspěvek na mobilitu, takže nám zdě zbývá pouze příspěvek na zvláštní pomůcku (název v tomto ohledu může být poněkud zavádějící - "pomůckou" se zde rozumí např. i potřebná úprava bytu).

Další systém dávek je tzv. pomoc v hmotné nouzi, což je svou podstatnou "poslední záchranná sociální síť". Tyto dávky by byly přiznána, pokud by dcera se svojí rodinou dostala do hmotné nouze. V principu zde jsou tři dávky.

1) Příspěvek na živobytí - což je podstatně složitější nástupce dříve používaného dorovnání do životního minima. Životní minimum je zde totiž pouze výchozí hodnotou ze které se počítá tzv. částka živobytí. Ta může být vyšší i nižší než životní minimum v závislosti na tom, jak se žadatel o dávku (ne)snaží svoji situaci řešit a jaké případné zvláštní náklady plynou z lékařem předepsané diety. Poněkud se "čaruje" rovněž na straně zkoumaných příjmů, kdy se některé příjmy nezapočítávají 100 %, aby se zvýhodnily osoby, které pracují oproti osobám, které žijí ze sociálních dávek, dále se zde musí promítnout náklady na bydlení, takže příjem se ponižuje o částku, která se z hlediska nastavení systému má vynaložit na náklady bydlení - ve výsledku se tak může klidně stát, že nárok na příspěvek na živobytí má i rodina, jejíž příjem je podstatně vyšší než je její životní minimum.

Podíváme-li se na situaci Vaší dcery, tak zde máme základní příjem dcery (rodičovský příspěvek) v částce 3 800 Kč a dětí (výživné) 10 500 Kč, k tomuto příjmu připočítáme přídavky na děti 1 810 Kč. Příspěvek na mobilitu se do rozhodného příjmu nezapočítává. Tím se dostáváme na příjem 14 300 Kč. Příspěvek na péči (6 000 + 2 000) je na posouzení poněkud složitější - z hlediska syna nejde o příjem, který by se započítával, ale pokud tento příjem není použit pro "nákup" sociálních služeb, ale na zajištění osobní péče ze strany matky, tak jde o posuzovaný příjem na straně matky (syn "zaměstnává" svou matku jako pečovatelku). Podle toho, jak je zajištěna péče o syna se nám tak v této fázi může rozhodný příjem lišit o 8 000 Kč (14 300 Kč / 22 300 Kč).

Vzhledem k tomu, že se všechny uváděné příjmy započítávají 100 %, jsme i v případě nižší varianty (14 300 Kč) na částce vyšší než je životní minimum. Nebudu-li předpokládat, že je zde důvod k navýšení částky živobytí, přicházelo by pobírání příspěvku na živobytí v úvahu pouze pokud by dcera bydlela v Praze, kde lze náklady na bydlení uznat do 35 % příjmu (čímž by se dal příjem 14 300 Kč ponížit na 9 295 Kč, takže bychom se dostali o 175 Kč pod životní minimum). Podle uváděných částek však předpokládám, že dcera bydlí mimo Prahu, kde lze na náklady na bydlení odečíst pouze 30 %, takže ani při příjmu 14 300 Kč bychom se nedostali pod životní minimum. V případě rozhodného příjmu 22 300 Kč se pak již vůbec nedá uvažovat o tom, že by se dcera dostala pod životní minimum.

2) Doplatek na bydlení má poněkud svébytné postavení, v základní podobě se má jednat o dávku, která má být vyplácena vedle příspěvku na bydlení v situaci, kdy ani po přiznání příspěvku na bydlení a příspěvku na živobytí nezbývá rodině na ostatní životní potřeby ani částka živobytí. V praxi je však skoro významnější to, že na základě výjimky lze z důvodů hodných zvláštního zřetele přiznat tuto dávku i osobě, která užívá jinou než nájemní či vlastnickou formu bydlení (takže nemůže získat příspěvek na bydlení), takže pro řadu osob jde fakticky o jedinou dávku na bydlení, kterou mohou získat.

3) Mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi - je dávkou, která představuje vlastně spíše svébytnou skupinu dávek, které mají řešit situace hmotné nouze, které nelze řešit v rámci jiných dávek, či respektive je nelze řešit dostatečně rychle (např. co bude jíst žadatel o příspěvek na živobytí do doby, než bude o příspěvku rozhodnuto a bude mu fakticky vyplacen).

Mám-li výše uvedené shrnout, bylo by pro další úvahy vhodné vzít v potaz, jak bude či nebude započítán výše uváděný příspěvek na péči. Uvažovat by zřejmě bylo možné o příspěvku na bydlení (v závislosti na možnosti nahlásit si trvalý pobyt, zda se příspěvek na péči nepovažuje za rozhodný příjem), získání dalších dávek zřejmě připadat v úvahu nebude.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším