Společnou cestou -

Dobrý den,

pokud jde o vymáhání výživného z Dánska (pochopil jsem, že se otec zdržuje v Dánsku), tak jde skutečně o poněkud "nešťastnou" situaci, jelikož Dánsko nepřistoupilo na systém uznávání, který mezi sebou používají ostatní členské státy EU. Nicméně předpokládám, že ohledně těchto možností jste již v kontaktu s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a v této odpovědi bychom se měli soustředit spíše na Vaše nároky na dávky.

Uvádíte, že v současnosti máte podle úřadu nárok pouze na přídavek na dítě v částce 700 Kč měsíčně, žijete v bytě patřícím Vašim rodičům. V dotazu výslovně neuvádíte, jestli v tomto bytě žijete sama se synem, nebo společně s Vašimi rodiči a pokud žijete sama, jestli máte nějakým formálním způsobem upravenu skutečnost, že žijete v bytě svých rodičů. Z hlediska nároku na dávky je zásadní posoudit, s kým je žadatel o dávku společně posuzován. Pokud byste žila se synem a rodiči společně v jednom bytě, bylo by poměrně obtížné úřady přesvědčit, že nežijete jako jedna velká společná domácnost. V rámci domácnosti se totiž posuzují příjmy společně a tudíž by skutečně mohlo vyjít, že nemáte na žádné další sociální dávky nárok, jelikož důchod Vašich rodičů je z pohledu "tabulek" dostatečný k uživení čtyřčlenné domácnosti.

Pokud byste byla posuzována se synem samostatně, mohli bychom uvážit následující dávky:

1) Příspěvek na bydlení

Tuto dávka se vyplácí nájemci nebo vlastníku bytu, takže předpokladem jejího vyplácení by bylo, že byste s rodiči na dotčený byt měla uzavřenu nájemní smlouvu stejně jako nějaká "cizí osoba".

Základní princip příspěvku spočívá v tom, že na jedné straně vezmeme započitatelné příjmy (jsou-li nižší než životní minimum, počítá se jako s částkou příjmu s životním minimem) a na druhé straně uznatelné náklady na bydlení (doložené náklady, maximálně však v částce takzvaných normativních nákladů - viz. http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni).

Uznatelné náklady na bydlení by neměly přesáhnout 30 % (v Praze 35 %) rozhodných příjmů, v opačném případě se vyplácí příspěvek na bydlení ve výši rozdílu.

Příklad:

Rodina skládající se z jednoho dospělého a jednoho nezaopatřeného dítěte staršího 15 let nemá vlastní započitatelný příjem. Žije v Praze v nájemním bytě, kde má faktické náklady na bydlení v částce 12 500 Kč.

1. Faktický příjem rodiny je nižší než životní minimum, pro účely výpočtu budeme proto vycházet z částky životního minima. To u takovéto rodiny vychází na 5 590 Kč (3 140 Kč na Vás a 2 450 Kč na syna).

2. Normativní náklady na dvě osoby v nájemním bytě v Praze jsou podle tabulek pro rok 2013 stanoveny na 10 750 Kč, faktické náklady jsou vyšší než náklady normativní, budeme proto dále počítat s normativními náklady.

3. Srovnáme stanovený podíl (v Praze 35%) rozhodného příjmu 1 956,5 Kč s uznatelnými náklady 10 750 Kč. Rozdíl zaokrouhlíme na celé koruny nahoru a dostaneme se k částce příspěvku ve výši 8 794 Kč.

***

2) Příspěvek na živobytí

Tato dávka je v principu dorovnání do životního minima, akorát nedochází k dorovnání do částky životního minima, ale do tzv. částky živobytí. Jde o to, že se částka životního minima navyšuje či naopak krátí podle toho, jak se žadatel o dávku a osoby s ním posuzované snaží svoji situaci řešit. Posuzování nároku na dávku je relativně komplikované (vychází se z toho, že nárok na dávku má pouze osoba v hmotné nouzi - skutečnost, že někdo nemá aktuálně příjem nemusí znamenat, že je v hmotné nouzi).

Pokud byste byla hodnocena sama a nebyla by zde jiná překážka (např. úspory ze kterých byste mohla dle názoru úřadu zatím žít), tak je při Vašem příjmu (toliko 700 Kč na přídavcích jasné) jasné, že byste na příspěvek na živobytí měla mít nárok.

***

3) Doplatek na bydlení

Na úvod je třeba především zdůraznit, že tuto dávku nesmíme zaměňovat s příspěvkem na bydlení. Základní funkcí této dávky je doplatit rozdíl, pokud by osobě pobírající příspěvek na živobytí ani po vyplacení příspěvku na bydlení nezbývala na ostatní životní náklady ani částka odpovídající částce živobytí.

V praxi jde o častou využívanou dávku z toho důvodu, že na základě výjimky lze dávku přiznat i osobě užívající jinou formu bydlení, než jaká umožňuje čerpání příspěvku na bydlení.

4) Mimořádná okamžitá pomoc

Jde ve skutečnosti spíše o skupinu dávek, která je charakteristická tím, že je u ní ponechán poměrně široký prostor pro individuální posouzení situace úřadem - jde o dávku, která má umožnit "zalátat" mezery, které vznikají v rámci systému sociálních dávek a pro jiné zpravidla jednorázové situace, které by bylo nepraktické řešit samostatnou dávkou. Jde o dávku, kterou lze vyplatit na ledacos, pokud úřad shledá naléhavou potřebu poskytnutí dávky, ale na druhou stranu prakticky nelze stanovit, že by někdy žadatel měl jednoznačný nárok na tuto dávku v určité výši.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.