nárok na RP

Dotaz ze dne 15. 7. 2010 17:37.

Otázka

Vážená paní/pane,

chtěla jsem poprosit o nějaké informace a popřípadě o radu v mé nelehké životní situaci. Můj manžel je cizinec, pochazí a žije na Kypru,kde taky pracuje, společně máme syna, který žije se mnou v ČR. S manželem nežiji od května 2010 a v ČR vyřizuji rozvodové řízení.Do práce nechodím, protože jsem na mateřské. Bydlela jsem v Praze, kde jsem vlastnila společně s manželem byt, který jsem ale v rámci rozvodového řízení musela prodat, abych vyplatila manžela, a taky proto, že bych neměla na splátky hypotéky, kterou jsem na byt měla. V Praze jsem též žádala o rodičovský příspěvek, který mi byl po přezkoumání mé situace( na základě nového nařízení, které platí od 1.5.2010) a doložení důkazů, že v ČR pobývám (kupní smlouva na byt, potvrzení ze zdravotní pojišťovny + právní dokumenty s razítkem soudu, které dokládají, že manžel mi nic neplatí, nežijeme spolu a taky že řeším svěření syna do péče + majetkové vyrovnání a celkový rozvod). Protože jsem však byt prodala, přestěhovala jsem se ke svým rodičům i se synem, kde jsem si nahlásila nový trvalý pobyt. O tom jsem informovala Prahu, která pak veškerou dokumentaci zaslala do místa mého nového bydliště na pracoviště SSP. Odkud se mi ozvala pracovnice, která můj případ dostala na starosti a řekla mi, že mi dávku nevyplatí, protože úřednice v Praze jsou příliš benevoletní a já na dávku nemám nárok, protože s manželem rozvedeni ještě nejsme a ona mi prostě nevěři, že s ním nežiji i přesto, že jsem doložila dokumenty s razítkem soudu, které jasně ukazují, že s manželem nežijeme a já žiji se synem tady v ČR + že se rozvádíme.Jsem celkem zoufalá, protože se zdejší pracovnicí se nedá vůbec komunikovat a jediné co od ní slyším je, že v Praze to neumí a dělají chyby a ona mi tu dávku nedá. Ptala jsem se jí, jestli volala do Prahy a zeptala se, proč mi teda dávku přiznali, když na ní podle ní nemám právo, strašně se zdráhala, ale pak řekla, že tam zavolá. Volala jsem si tam i já, kde jse mluvila přímo s metodičkou, která ma na starosti EU a ta mi řekla, že zdejši pracovnice jí opravdu volala, ale byla strašně nepříjemná a osočovala ji, že svou práci nedělá dobře, vůbec si nenechala nic vysvětlit. Toto jednání uplatňuje i v kontaktu se mnou. Tvrdila, mi že si mám vyřídit tzv. vyloučení manžela, které je ale možné udělat až po 3 měsích, toto nařízení vůbec neznala a vypadá to, že si opravdu zákony vykládá velmi svérazným způsobem. Kontaktovala jsem její nadřízenou, která mi řekla, že s pracovnicí souhlasí a dávky mi opravdu budou zastaveny!!! Chtěla jsem poprosit o posouzení mé situace, zda tedy nárok na RP mám či ne. Dále pak, jestli se můžu nějak bránit proti tomuto způsobu jednání. Navíc bych potřebovala vědět, jak mám řešit svoji finanční situaci, kdy manžel mi na syna vůbec nepřispívá a teď mi zastavili i dávky těsně před jejich výplatou na což jsem vůbec nebyla připravena a hlavně bezdůvodně, protože veškeré dokumenty, které žádali jsem doložila už v Praze. Navíc bych chtěla vědět, jestli je možné, že pokud bych bydlela pořád v Praze, tak bych dávky dostávala, ale protože bydlím tady a natrefila jsem na tuto úřednici, která se prostě rozhodla, že mi dávky nedá, tak mám holt smůlu??? Toto přece není správný systém, že každý úředník si podle libosti vyloží nařízení jiným způsobem nebo ano?je toto opravdu možné a jak se proti tomu bránit? Velmi děkuji za Vaši odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

obávám se, že vzhledem k popisu situace asi stejně nakonec nezbude než se protí rozhodnutí místního úřadu práce odvolat, ale zkusme se na věc podívat "od začátku".

V současnosti jde stále o manželství s mezinárodním prvkem, kde máme manžela podléhající primárně státu výkonu zaměstnání a manželku s dítětem, které primárně podléhají státu bydliště (bydliště ve smyslu dotčeného nařízení). Tyto pravidla najdeme ve Vámi zmiňovaném nařízení Rady a EP č. 883/04.

Prvním úkolem je tudíž stanovit, jaký stát bude primárně kompetentní pro účely rodičovského příspěvku (rodinná dávka). Vyjdu-li z toho, že dotčená pracovnice uvažuje o využití ustanovení o vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob, zřejmě problém nespočívá v tom, že by se pracovnice domnívala, že by v dané situaci mělo být použito právního řádu Kypru, ale zřejmě došla k závěru, že na dávku nemáte nárok v případě použití českého právního řádu.

Vyjdeme-li z toho, že je na místě použít český právní řád, dostáváme se k zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Pro naši situaci je významné ustanovení § 3, dle kterého dávky za splnění dalších zákonem stanovených podmínek náleží fyzické osobě, pakliže tato osoba a osoby s ní společně posuzované jsou na území ČR hlášeny k trvalému pobytu (občané ČR), mají v ČR trvalý pobyt (cizinci), či spadají do některé z dalších v tomto ustanovení jmenovaných kategorií osob. (Nyní pomíjíme problematiku koordinace EU, nicméně ještě jednou raději zmíním, že zde vycházíme z toho, že právo ČR je primárně použitelným právem. V opačném případě samozřejmě není vyloučeno, aby osoba neměla nárok na dávku bez ohledu na to, že splňuje výše uvedenou podmínku, jelikož podle příslušného nařízení je u ní rozhodující např. stát výkonu činnosti.)

Pakliže zatím pomineme dopady nařízení na ustanovení § 3 zákona o státní sociální podpoře, mužeme dovozovat, že je u rodičovského příspěvku nezbytné stanovit, kdo všechno spadá do okruhu společně posuzovaných osob a dávku nepřiznat, pakliže z okruhu těchto osob někdo nesplňuje kritéria stanovená dotčeným ustanovením § 3.

Kdo tvoří okruh společně posuzovaných osob? Pohybujeme-li se stále na úrovni české práva, musíme jít do ustanovení § 7 citovaného zákona. Dle tohoto ustanovení platí, že se jak manželé, tak nesezdaní rodiče posuzují společně s dítětem, pakliže vedou společnou domácnost, přičemž se v těchto případech má automaticky za to, že spolu společnou domácnost vedou, pakliže není rozhodnuto o péči o dítě a rozvodu, či nedojde k Vámi zmiňovanému vyloučení jednoho z rodičů z okruhu společně posuzovaných osob.

Pakliže se tedy stále pohybujeme pouze na úrovni českého práva, docházíme k závěru, že ve Vaší situaci je třeba posuzovat Vás, Vaše dítě a Vašeho manžela dohromady, přičemž Váš manžel nesplňuje podmínky dané ustanovením výše rozebíraného ustanovení § 3.

Tento závěr je ovšem nesprávný. Nařízení Rady a EP (ES) mají aplikační přednost před zákonem a již zmiňované nařizení 883/04 v čl. 7 stanoví:

"Nestanoví-li toto nařízení jinak, peněžité dávky náležející podle právních předpisů jednoho nebo více členských států nebo podle tohoto nařízení nelze snížit, změnit, pozastavit, odejmout nebo konfiskovat z toho důvodu, že příjemce nebo jeho rodinní příslušníci bydlí v jiném členském státě než ve státě, ve kterém se nachází instituce odpovědná za poskytování dávek."

V dalších článcích pak nařízení dále rozvádí, že stát musí přistupovat ke skutečnostem, které nastaly na území jiného členského státu stejně, jako kdyby nastaly na jeho území, započítávat dobu pojištění získanou v jiném čl. státě atd.

Pro rodinné dávky pak výše uvedené nalezneme rozvedené v čl. 67, podle kterého:

"Osoba má nárok na rodinné dávky v souladu s právními předpisy příslušného členského státu, včetně dávek pro rodinné příslušníky, kteří bydlí v jiném členském státě, jako by bydleli v příslušném členském státě.

A dále pak v čl. 60 nařízení č. 987/09 (prováděcí nařízení k 883/04), kde je uvedeno, že pro účely článků 67 a 68 nařízení č. 883/04 se přihlíží k situaci celé rodiny, jako by se na všechny dotyčné osoby vztahovaly právní předpisy dotčeného členského státu a všechny dotyčné osoby v tomto členském státě měly bydliště.

Máme-li tudíž český zákon o státní sociální podpoře číst v souladu s těmito nařízeními, tak stále musíme zkoumat okruh společně posuzovaných osob i to, zda tyto osoby splní podmínku stanovenou v ust. § 3, ale v tomto případě "překvapivě" zjišťujeme, že Váš manžel vyhovuje podmínkám ust. § 3, jelikož jeho bydliště na Kypru je vzhlem k těmto nařízením právně rovnocené pobytu v ČR.

Vycházíme-li z předpokladu, že dotčená pracovnice uznává použití českého zákona o státní sociální podpoře, může být kámen úrazu buď v tom, že zcela ignoruje existenci dotčeného nařízení (respektive nevidí důvod pro jeho aplikaci), či uznává, že dotčené nařízení na situaci dopadá, ale nedochází k závěru, že by důsledkem této aplikace bylo splnění či nepoužitelnost kritérií stanovených v ust. § 3.

V případě potřeby dalšího výkladu zkuste prosím upřesnit, co přesně dotčené pracovnici "vadí". Doufám, že nejde o to, že by Vám nevěřila, že máte bydliště (ve smyslu nařízení - tj. faktický "střed zájmu") v ČR, jelikož v takovém případě by vůbec neměla primárně aplikovat český právní předpis a bylo by nesmyslné poukazovat na možnost použití ustanovení o vyloučení společně posuzované osoby.

Nyní předpokládejme, že se Vám pracovnici nepodaří přesvědčit, že na dávku máte nárok (pakliže nevěří pražskému úřadu práce, zkuste navrhnout telefonát přímo na Ministerstvo práce a sociálních věcí). Chápu-li správně, že jste si požádala o dávku, ale dávka Vám ještě nebyla přiznána (vyplacena), tak by v případě nepřiznání dávky měl úřad dle ustanovení § 69 odst. 1 písm. a) zákona o státní sociální podpoře vydat písemné rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí Vám pak doporučuji v zákonné lhůtě (15 dnů) podat odvolání.

V závislosti na tom, z jakého důvodu dojde k nepřiznání dávky, není vyloučeno ani to, že byste následně požadovala po státu náhradu způsobené škody. To ale trochu předbíháme a v této fázi bych se rozhodně ještě neodvažoval tvrdit, že opravdu půjde o situaci, kdy bude možné náhradu škody žádat (něco jiného je, pokud úředník postupuje v rozporu se zákonem a když úředník využívá prostoru pro výklad zákona).

Skutečnost, že úřední praxe není vždy jednotná je bohužel fakt. Pro ilustraci můžeme úvést "perličku" nejmenované pracovnice úřadu práce, která odmítla mamince započítat pro účely podpory v nezaměstnanosti dobu péče o dítě s argumentem, že dle zákona se má započítat "doba péče o dítě do 4 let věku" a klientka o dítě pečovala jen 3 roky... V takovéto situaci bohužel nemůžeme doporučit nic lepšího než svá práva hájit (odvolání, žaloba ve správním soudnictví) a případně dát na příslušná místa podnět, že by zřejmě v rámci dotčeného pracoviště bylo na místě posílit metodické vedení.

Nyní k Vaší aktuální finanční situaci.

Ze zaslaných podkladů lze dovozovat, že zatím nemáte upravenu vyživovací povinnost k dítěti ani výživné na sebe (pakliže ho butete žádat), vzhledem k tomu, že soudní řízení může trvat delší dobu, lze doporučit podat žádost o vydání předběžného opatření, které by Vám do doby definitivního rozhodnutí ve věci přiznalo alespoň základní vyživné. O návrhu by měl soud rozhodnout do 7 dnů, přičemž je třeba vedle skutečností dokládaných již v rámci probíhajícího řízení doložit rovněž naléhavost situace - jinak řečeno návrhu na předběžné opatření nebude vyhověno, pakliže nedoložíte, že je Vaše situace natolik vážná, že si nemůžete dovolit čekat na konečné rozhodnutí.

Není mi známo, jak se k otázce vyžívného stavý kyperské právo, nicméně lze se zkusit poptat (zastupitelský úřad), zda-li by nebylo na místě pohrozit otci trestním oznámením pro neplnění vyživovací povinnosti (podle českého práva je spáchání tohoto činu možné zcela nezávisle na soudním rozhodnutí o výživném).

Vyjdu-li z toho, že jsou u Vás v současnosti "zablokovány" dávky státní sociální podpory, můžeme zřejmě v současnosti uvažovat maximálně o dávkách pomoci v hmotné nouzi. Zde pak nemáme dostatek informací, aby se bylo možné otázce nároku na tyto dávky blíže věnovat (nelze vyloučit, že budete posuzována společně s rodiči, zkoumá se i celková situace rodiny atd.). K tomuto doporučuji projít informace na http://www.mpsv.cz/cs/5 a dle potřeby se dále informovat na obecním úřadě či upřesnit svůj dotaz na poradnu.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.

Souhlasím se vším