Společnou cestou -

Dobrý den,

v první fázi je třeba zkoumat, zda-li v době posledních tří let máte výdělečnou činností získáných alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění či nikoliv. Pokud jste v době posledních třech let nebyla výdělečně činná, ale zůstala jste doma s dítětem, bude se Vám tato doba počítat jako náhradní doba zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti získáte, nicméně bude třeba zkoumat, zda-li je u Vás na místě jako poslední zaměstnání posoudit skutečné zaměstnání, nebo dobu péče o dítě.

Jde o to, že v případě, kdy nárok na podporu získáváte díky započtení náhradní doby, musí úřad práce zkoumat, co bylo Vaší poslední činností před nástupem na úřad práce. Pakliže šlo o péči o dítě (náhradní doba), může Vám přiznat pouze tzv. "minimální" podporu v nezaměstnanosti, která se počítá zvláštním procentem (0,15 první dva městíce, 0,12 třetí a čtvrtý měsíc, 0,11 po zbytek podpůrčí doby) z průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. To v případě žádosti podané v roce 2010 znamená podporu postupně ve výši 3 435 Kč, 2 748 Kč a 2 519 Kč.

Z hlediska nároku na podporu by tudíž pro Vás bylo výhodnější, pakliže byste se dohodla se zaměstnavatelem na tom, že se alespoň na chvíli vrátite do zaměstnání. Pak by bylo možné jako Vaši poslední činnost posuzovat výkon práce a tudíž Vám podporu počítat z průměrného výdělku (první dva měsíce 65 %, třetí a čtvrtý měsíc 50 % a po zbytek podpůrčí doby 45 % - přičemž existuje nepřekročitelný strop pro rok 2010 ve výši 13 280 Kč). Je nicméně třeba upozornit, že praxe úřadů práce není jednotná a tudíž se neuškodí dopředu informovat, jak k těmto otázkám v místě Vašeho bydliště přistupují. Pakliže se Vám podmínky nepodaří splnit pro některý dle mého právního názoru zcela absurní požadavak (např. abyste po návratu do zaměstnání pracovala ještě minimálně 12 měsíců, či zrušila stávající a sjednala nový pracovní poměr na dobu určitou), doporučuji se ohradit proti výši přiznané dávky a následně podat proti rozhodnutí ve věci odvolání.

Z hlediska "nutnosti" ukončit pracovní poměr z důvodu nevyhovění Vaší žádosti o změnu pracovní doby je vhodné upozornit, že zaměstnavatel dle ustanovení § 241 může takovouto žádost zaměstnankyně pečující o dítě mladší 15 let odmítnout pouze v případě, pokud mu k tomu brání vážné provozní důvody. Zákon blíže neupřesňuje, co jsou a co nejsou vážné provozní důvody, nicméně soudní praxe (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1561/2003) vychází z výkladu, že zaměstnavatel takovouto žádost může odmítnout pouze v případě, že by jejím vyhověním byl znemožněn, narušen nebo vážně ohrožen řádný provoz (plnění úkolů nebo činnosti). Jednou z možností postupu je tudíž pracovní poměr neukončovat a trvat na tom, aby zaměstnavatel vyhověl písemné a prokazatelně doručené žádosti o úpravu pracovní doby s tím, že v opačném případě podáte stížnost na místně příslušný inspektorát práce či svá práva budete bránit v soudním řízení. Bohužel nemohu posoudit, nakolik by v daném případě vyhovění žádosti narušilo provoz zaměstnavatele a tudíž ani dost dobře odhadnout případný výsledek sporu.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.