Společnou cestou -

Dobrý den,

rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je u příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí. Stejně je tomu u nákladů na bydlení (pro účely výpočtu se následně bere průměr za rozhodné období). Je tedy třeba počítat s tím, že nejprve Vám vzniknou náklady a teprve následně Vám k jejich krytí bude vyplacen příspěvek.

Příspěvek na bydlení se přiznává na období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku. Nejsou-li splněny podmínky nároku na tuto dávky po celou dobu, přiznává se příspěvek na dobu kratší (trvalý pobyt v předmětném bytě je jednou z podmínek). Normálně se dávka vyplácí po období kalendářního čtvrtletí, trval-li nárok po kratší dobu, vyplácí se dávka po období kratším (např. únor a březen = 1. výplata, duben, květen, červen = 2. výplata).

Výhodnost či nevýhodnost přestěhování závisí na tom, jaké náklady na bydlení budete mít v novém bytě. Výpočet příspěvku na bydlení vychází z toho, že náklady na bydlení by z příjmu rodiny neměly odčerpat více než 30 % (v Praze 35 %) jejích rozhodných příjmů. Je si ovšem třeba uvědomit, že ne vše musí být uznatelné jako náklad na bydlení. V první řadě jsou náklady na bydlení uznatelné pouze do výše tzv. normativních nákladů na bydlení (viz.http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni) a dále zákon o státní sociální podpoře stanoví, jaké náklady lze uznat (náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva, přičemž náklady za pevná paliva se započítávají zákon stanovenými paušálními částkami za kalendářní měsíc).

Najdete-li např. nabídku nájmu v Praze s parametry:

nájemné: 10 000 Kč uznatelné služby: 2 000 Kč

a Vaše rozhodné příjmy budou na dvě osoby 7 500 Kč (což je nicméně trochu zvláštní výchozí číslo, jelikož rodičovský příspěvek v základní výměře je 7 600 Kč, a při této výši příjmu byste měla mít nárok na přídavky na děti + 500 Kč, takže bychom se měli dostat 8 100 Kč a k tomu ještě bude možné čerpat něco málo na sociálním příplatku), tak budeme počítat příspěvek na bydlení následovně:

Normativní náklady v Praze na dvě osoby v nájemním bytě jsou 7 380 Kč, což je méně než jsou Vaše skutečné náklady (10 000 + 2 000 Kč). Budeme tedy dále počítat s normativními a nikoliv skutečnými náklady.

Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným na území hlavního města Prahy koeficientem 0,35.

7 380 - 7 500 x 0,35 = 4 755

V dané situaci byste tedy oproti současné situaci (náklady na bydlení 6000 Kč), dostávala sice částku 4 755 "navíc", ale Vaši situaci by to ve výsledku zhoršilo, jelikož příspěvek na bydlení by nestačil na dorovnání rozdílu mezi původními a novými náklady.

Ve Vámi uváděném případě (skutečné náklady na bydlení 10 000 Kč) se již dostáváme v Praze k "pozitivnímu výsledku". Jelikož rozdíl mezi náklady je nižší než příspěvek na bydlení (4755 - 4000 = 755).

Závěrem si Vás dovoluji upozornit, že "nemít otce v rodném listě" není zas tak jednoduché. Určení otcovství se považuje za úkon v zájmu dítěte, takže pokud nebude možné otcovství určit na základě manželství matky, či na základě souhlasného prohlášení matky a otce, bude za účelem zjištění otcovství zahájeno soudní řízení.

V případě potřeby svůj dotaz prosím doplňte nebo upřesněte.

Za Občanskou poradnu Jižní Město Ondřej Načeradský.