zabavení majetku jako důkazního prostředku

Dotaz ze dne 9. 4. 2007 16:40.

Otázka

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat, jak postupovat proti postupu policie, která mně zabavila mobilní telefon, který má sloužit jako důkazní prostředek u podvodně získaného majetku.

Věc se má takto:

mobilní operátor (T-mobile) poskytuje svým zákazníkům výhodu nižší ceny mobilního telefonu v případě uzavření smlouvy na určitou dobu + zvolení si určitého tarifu (věc běžná).

Bohužel jejich zabezpečení vůči zneužití této výhody je značně nedostatečné. Stačilo, aby si někdo obstaral zfalšovaný průkaz totožnosti (možná více takových dokladů), uzavře smlouvu na zfalšované jméno a tím získá (mnohdy za nulovou cenu) mobilní telefon, jehož tržní cena se může pohybovat i v řádu tisíc korun. Což je můj případ, neboť jsem za tento mobilní telefon zaplatil 5.800,- Kč.

Pak tento podvodník získané mobilní telefony prodá např. do bazaru za určitou cenu. Takže v této fázi se podvodník finančně obohatil, a to o cenu zaplacenou např. bazarem. Kdyby v této chvíli policie zabavila tyto mobilní telefony, pak je to problém bazaru a může dle mého názoru podat trestní oznámení na mobilního operátora, který nedostatečným způsobem zajistil prodej svého výrobku.

Avšak nastává další krok. Tento bazar, který ovšem také prodává zboží neopotřebované, tyto mobilní telefony nabízí dále k prodeji ( a to jako zboží, které není zařazeno do sekce "bazarové zboží"). Tím pádem se stává tento prodejce dalším podvodníkem, protože za prvé prodával zboží, které považoval za své zboží (nové), přitom neupozornil, že jde o zboží bazarové (bazarové zboží by totiž mělo mnohem nižší cenu, než za kterou jej prodával) a za druhé mu muselo být alespoň velmi podezřelé, že mu někdo nabízí větší množství mobilních telefonů, které jsou zcela nové a požaduje za něj pouze bazarovou odkupní cenu.

Nyní nastává předposlední fáze:

bazar zboží prodá (i když podvodem, neboť šlo o věc z bazaru) za cenu výhodnou, a však velmi podobnou cenám v té době nabízených na trhu s neopotřebovanými mobilními telefony ( tímto je jasné, že bazar zboží neprodával jako bazarové, nýbrž nové) Na prodané zboží tento prodejce vystavil doklad o zaplacení + vypsal záruční list (čímž potvrdil, že šlo o výrobek zcela nový a že majitelem byl prodejce). Dalším důkazem, že bazar – prodejce mobilní telefon prodával jako nepoužitý je uvedení tohoto výrobku na internetových stránkách v sekci „mobilní telefony“, přičemž výrobky, které prodával jako bazarové uváděl v sekci „bazar“.

V závěrečné fázi:

ozve se policie se žádostí, že má nějaký dotaz ohledně mého telefonu. Po návštěvě však policie sdělí, že nejde o dotaz, ale o zabavení zboží, které bude použito jako důkazní prostředek v podvodném získání majetku, a že s největší pravděpodobností toto zboží bude zpět vráceno majiteli (tedy firmě T-mobile), a to bez jakékoli náhrady. Velká pravděpodobnost je dána rozhodnutím soudu v podobné věci u jiného operátora. V případě (dle odhadu policie 1%) že mně bude mobilní telefon vrácen zpět, pak do doby než rozhodne soud (což může být dlouhá doba), musí věc zůstat u policie jako důkazní prostředek.

Shrnutí:

mobilní operátor svým jednáním prodal (smlouva) svoje zboží podvodníkovi. Podvodník toto zboží dále prodal bazaru (maloobchod). A bazar (maloobchod) prodal toto zboží nakonec konečnému spotřebiteli (mně).

Zboží bylo zabaveno a vrátí se mobilnímu operátorovi, přitom veškeré náklady zůstanou konečnému spotřebiteli, který uzavřel běžný obchod (tedy v dobrém úmyslu, za dohodnutých podmínek), i když jde o chybu jak na straně T-mobile, který nedostatečně zabezpečil poskytnutí slevy, tak i na straně bazaru, který neupozornil na podezřele výhodnou nabídku mobilních telefonů a raději je prodal dál konečnému spotřebiteli. I v případě, že mně bude věc navrácena, mám s celou záležitostí výdaje, neboť jsem si musel koupit další mobilní telefon, neboť ho potřebuji, čímž mně vznikly další náklady.

Tímto prosím o sdělení, zda postup policie je správný, zda rozhodnutí soudu v podobném případu bylo také správné a zda-li se dá proti tomuto jednání odvolat.

Dále zda je např. možné žádat stát ( v tomto případě ministerstvo vnitra) o proplacení nákladů, které vznikly tím, že jsem si musel koupit nový telefon, i když bych si ho v případě, že by mně mobilní telefon zabaven nebyl, nikdy nekoupil.

Dle mého názoru bylo podvodným jednáním také chování prodejce (bazar) neboť ten zboží nabízel jako nové (nepoužité), přičemž je odkoupil od podvodníka (dle tvrzení policie). Přitom ani jeden z nich (T-mobile, bazar – prodejce, podvodník) nebude potrestán.

Bohužel tímto způsobem (dle policie) bylo podvedeno až 11 kupců.

Děkuji za odpověď.

S pozdravem

Barbořík

Odpověď

Dobrý den,

podle trestního řádu má každý povinnost vydat na vyzvání orgánů činných v trestním řízení věc důležitou pro trestní stíhání. Není-li věc vydána dobrovolně, může orgán přistoupit k uložení pořádkové pokuty a odnětí věci. Došlo-li k vydání na výzvu Policie ČR, lze proti tomuto postupu podat stížnost státnímu zástupci.

V okamžiku, kdy věc již není třeba k dalšímu řízení, je věc vrácena tomu kdo ji vydal, ovšem se stanovenými výjimkami. Ve Vašem případě jde o situaci, kdy na věc uplatňuje právo jiná osoba (mobilní operátor). V takovém případě má orgán posoudit, zda-li může se svou znalostí situace bez pochyb určit, kdo má právo na věc. Pokud ano, vydá věc osobě, o jejímž právu k věci není pochyb. Jsou-li zde pochybnosti, orgán věc uloží do úschovy a upozorní dotčené osoby, aby svůj nárok uplatnili v civilním řízení.

Nabízí se zde tedy možnost, že k vydanému mobilnímu telefonu uplatní svá práva mobilní operátor, přičemž orgán bude muset posoudit otázku, jestli může bez pochybností určit, zda zůstal mobilní telefon ve vlastnictví mobilního operátora, či vlastnictví přešlo na Vás. Zde jde především o formulaci smlouvy, na jejímž základě byl podvodníkovi mobilní telefon vydán.

Je-li z ní patrné, že k převodu vlastnictví mobilního telefonu nedošlo (např. SIM karta zůstává dle smlouvy trvale ve vlastnictví operátora), respektive že k převodu vlastnictví mělo dojít až poté, kdy bude řádně plněna smlouva po dohodnutou dobu, nemohl podvodník převést vlastnictví k mobilnímu telefonu na bazar a bazar jako nevlastník nemohl převést vlastnictví na Vás. Platí totiž pravidlo, že nevlastník nemůže na nikoho převést vlastnictví (právo zná několik výjimek - např. kupní smlouva podle obchodního zákoníku).

V takovéto situaci se dost dobře nelze domoci vydání mobilního telefonu, který Vám z právního hlediska nepatří a nikdy nepatřil, ale můžete se samozřejmě hojit na osobě, která Vám mobilní telefon "prodala". Prodávající nese odpovědnost nejen za faktické vady, ale i za vady právní, neboli za to, že kupujícímu nevzniknou taková práva, jaká mu podle uzavřené smlouvy vzniknout měli. V případě, že Vám nevzniklo vlastnické právo k mobilnímu telefonu, můžete od prodávajícího požadovat, aby Vám poskytl dohodnutý typ mobilního telefonu, nebo odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněz. Uplatnění práva z právních vad Vám nebrání požadovat náhradu jiné škody, která Vám vznikla v důsledku vadného plnění prodávajícího. Prodávají pak má zase možnost požadovat náhradu od toho, kdo mu mobilní telefon "prodal".

Mobilní telefony nejsou zbožím, kde by zákon požadoval zvláštní "zabezpečení prodeje" (jako je tomu např. u střelných zbraní) a proto nespatřuji prostor ke stížnosti ani k podání trestního oznámení na mobilního operátora.

Trestní odpovědnost by potenciálně přicházela v úvahu u pracovníků bazaru, pokud by se jim podařilo prokázat, že věděli (respektive museli vědět), že mobilní telefony pocházejí z trestné činnosti.

Ohledně směšování použitého a nepoužitého zboží prodávajícím máte možnost podat stížnost na Českou obchodní inspekci (www.coi.cz). Pro úplnost dodám, že z vyplnění záručního listu nelze automaticky dovozovat, že jde o nové zboží. Zákonná záruka (v určitém rozsahu) se vztahuje i na použité zboží a prodávajícímu nic nebrání poskytnout nový záruční list na použité zboží. To však nic nemění na tom, že v dokladu o zakoupení výrobku musí být vyznačeno, že jde o použitý výrobek (viz. ustanovení § 16 zákona na ochranu spotřebitele).

Za Občanskou poradnu Jižní Město Ondřej Načeradský

Souhlasím se vším