Společnou cestou -

Dobrý den,

dovolím si předpokládat, že z hlediska Vašeho zdravotního stavu nejste podle ošetřující lékařky schopna vykonávat své stávající povolání. V takovémto stavu byste měla nejpozději při skončení pracovní neschopnosti (případně s předstihem, pokud budete vědět, že Vám k určitému datu již nemocenskou ukončí a Váš zdravotní stav nebude umožňovat vykonávat dotčenou práci) zaměstnavateli oznámit, že nemocenská byla ukončena z důvodu uplynutí podpůrčí doby, nicméně nepříznivý zdravotní stav trvá a necítíte se zdravotně způsobilá konat stávající práci. Zaměstnavatel by Vás následně měl vyslat k lékaři zajišťujícím mu pracovně-lékařskou péči k posouzení, zda-li jste či nejste zdravotně způsobilá konat sjednanou práci a zda jde o dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti.

Pokud se zjistí, že jste dlouhodobě pozbyla způsobilost konat dále stávající práci, nebo pokud je závěr takový, že nesmíte dále vykonávat stávající práci pro pracovní úraz, musí Vás převést na jinou vhodnou práci. Tak či onak, vždy platí, že zaměstnanec nesmí zaměstnanci přidělit práci, ke které není v danou chvíli zdravotní způsobilý (zde rozhoduje stav faktický - i kdyby se vyšetření či výsledky protáhly, je odpovědností zaměstnavatele nepřipustit výkon práce, ke které byste nebyla způsobilá, byť o této skutečnosti nebylo ještě rozhodnuto).

Výše uvedené musí zaměstnavatel řešit až v okamžiku, kdy Vám bude ukončena pracovní neschopnost. Můžete ho upozornit předem, že k takovéto situaci dojde, ale v zásadě nemusí reagovat a nechat vše až na chvíli, kdy k Vašemu návratu skutečně dojde (v principu vzato, nemůže jednoznačně vědět, jaký bude v daný okamžik Váš zdravotní stav a jaká bude jeho personální situace).

I když Vás zaměstnavatel převede na jinou vhodnou práci, neznamená to, že si Vás musí na této pozici ponechat. Zaměstnavatel má právo dát Vám výpověď pro dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti, přičemž je samozřejmě významné, zda-li jde o případ kdy nesmíte dále vykonávat danou práci pro následky pracovního úrazu (výpověď podle ust. § 52 písm. d) zákoníku práce) a kdy jde o obecnou dlouhodobou ztrátu zdravotní způsobilosti (výpověď podle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce). V prvním případě máte nárok na odstupné ve výši minimálně dvanáctinásobku průměrného výdělku, v druhém případě nárok na odstupné nemáte.

V případě obdržení výpovědi je tudíž nutno zkontrolovat, o kterou z variant se jedná. Pokud by se zaměstnavatel tvářil, že nejde o následek pracovního úrazu, je na místě písemně oznámit zaměstnavateli, že s výpovědí nesouhlasíte a trváte na pokračování pracovního poměru, pokud výpověď nepřekvalifikuje na následky pracovního úrazu. Nezmění-li zaměstnavatel své stanovisko, je nutné podat k soudu žalobu na neplatnost výpovědi do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit.

Vyloučeno není ani ukončení pracovního poměru dohodou, nicméně v takovém případě byste si měla ohlídat, aby v dohodě bylo výslovně uvedeno, že se pracovní poměr ukončuje z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce a vzniká Vám nárok na odstupné v uvedené výši.

Předpokládám, že z medicínského hlediska je Váš stav skutečně následkem pracovního úrazu. Tuto skutečnost Vám neposoudím, v případě soudního sporu by takovouto otázku musel posoudit soudní znalec na příslušný obor medicíny.

Pokud byste se rozhodla sama dát výpověď, jelikož si najdete jinou vhodnou práci a se zaměstnavatelem nebude možná dohoda, která by Vám odstupné přiznávala (bude-li mít pocit, že jste ochotná odejít bez toho, aby Vám musel vyplatit roční mzdu, tak s velkou pravděpodobností skutečně nebude chtít podepsat dohodu, která by ho k výplatě takovéhoto odstupného zavazovala), nebudete mít z logiky věci nárok na odstupné. Nárok na "rentu" (náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle ustanovení § 371) není vázán na to, jak skončil Váš pracovní poměr, ale na to, zda pro následky pracovního úrazu dosahujete bez své viny nižšího výdělku (respektive ani po připočtení případného invalidního důchodu se nedostáváte na původní úroveň příjmů).

Prakticky je samozřejmě jednodušší, pokud je pokles příjmu jednoznačně navázán na následky pracovního úrazu.

Pokud jste např. z práce s výdělkem 15 000 Kč převedena zaměstnavatelem na jinou práci, kde dosáhnete pouze mzdy 10 000 Kč, jelikož podle posudku pro následky pracovního úrazu nesmíte dále konat stávající práci, není v zásadě co řešit. Dojde-li však např. k převedení dohodou bez uvedení důvodů převedení, může se situace rázem zkomplikovat, jelikož pro přiznání "renty" může být nutné prokazovat, proč byla dotčená dohoda uzavřena. Obdobně např. v případě, kdy by nedošlo k převedení na jinou práci a Vy jste šla z pracovní neschopnosti rovnou na úřad práce, by nebyl problém s přiznáním renty v případě, kdybyste dostala výpověď z důvodů následků pracovního úrazu (již několikrát zmiňované ustanovení § 52 písm. d) zákoníku práce) či uzavřela dohodu výslovně obsahující tento důvod, ale v ostatních případech by Vám mohli výplatu "renty" odmítnout s tím, že důvody Vaší nezaměstnanosti nesouvisí s Vaším zdravotním stavem a Vy byste musela prokazovat opak.

Pro úplnost dodám, že u uchazeče o zaměstnání se při výplatě renty nevychází z toho, zda a jaký má nárok na podporu, ale z výše této "renty" (neplést s "rentou" sloužící jako doplatek k nemocenské!) pobírané před registrací na úřadu práce (dál se vyplácí ve stejné výši). Pokud uchazeč o zaměstnání v mezidobí mezi ukončením pracovní neschopnosti a registrací na úřadu práce žádnou "rentu" nepobíral, vychází se z minimální mzdy. Toto někdy lidem způsobuje nemalé problémy - i když uchazeč o zaměstnání nemá nárok na podporu, "renta" se mu vyplácí, jako kdyby měl stále předchozí příjem (první varianta kdy zaměstnanec v mezidobí pracoval) či alespoň minimální mzdu!

Z hlediska valorizace "renty" jde o to, že se musí zjistit, kdy došlo ke vzniku škody (zaměstnanec si v důsledku následků pracovního úrazu vydělal méně). Následně se "renta" počítá podle toho, jakého výdělku zaměstnanec dosáhl (respektive mohl dosáhnout, pokud vydělal méně, než kolik od něj bylo možné spravedlivě očekávat) a posledního průměrného výdělku před vznikem škody.

"Renta" se tudíž počítá podle toho, jaký měl zaměstnanec průměrný výdělek v určitý okamžik. To nepředstavuje problém v případě krátkodobé "renty" jakou je náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle ust. § 370 zákoníku práce, ale námi výše řešenou "rentu" určenou k náhradě poklesu příjmů po skončení pracovní neschopnosti (ust. § 371 zákoníku práce) může zaměstnanec pobírat desítky let a v mezičase může dojít k značnému posunu hodnoty peněz a zvýšení úrovní mezd (představte si, že by někomu v současnosti vypláceli "rentu" jako dorovnání do mzdy z roku 1984).

Vláda je proto zákonem zmocněna k tomu, aby druhý typ "renty" (náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle ustanovení § 371) valorizovala podle toho, jak se mění mzdové hladiny. U prvního typu renty (náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle ustanovení § 370) však k takovéto valorizaci nedochází, jelikož z povahy věci nebývá vyplácena tak dlouho, aby v mezičase došlo k zásadnímu posunu výše mezd.

O valorizaci můžeme tudíž uvažovat, pokud Vám v rámci zmiňovaného "nástupu na zkoušku" již vznikl nárok na "rentu" za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Pokud však jak předpokládám, jste tehdy ještě konala původní práci a obratem nastoupila na dovolenou (kde jste nebyla poškozena, jelikož se vycházelo z posledního průměrného výdělku) a posléze jste šla do další pracovní neschopnosti, bude Vám zřejmě tento typ "renty" teprve spočítán a až v následujících letech bude moci proběhnout valorizace.

Nejsem si zcela jist, jestli správně chápu Vámi zmiňované "nevyplácení renty". Zmiňujete, že zaměstnavatel nedoplácí ani tzv. "rentu" - doplatek k nemocenské (přesně řečeno tedy náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle ustanovení § 370). Je-li tomu tak, že po dobu Vámi zmiňovaných nemocenských jste pobírala pouze nemocenskou, ale zaměstnavatel Vám nevyplácel tuto náhradu (což je prakticky vzato právě dorovnání mezi nemocenskou a průměrným výdělkem), máte samozřejmě nárok, aby Vám tyto náhrady doplatil a pokud nebude ochoten k vyplácení přistoupit, můžete ho pro tyto částky žalovat (za zaměstnavatele by tyto náhrady měla v zásadě vyplácet pojišťovna, ale je na zaměstnavateli, aby si u pojišťovny placení vyřídil). Samozřejmě předpokládám, že jde o "normální" pracovní úraz a nejde např. o situaci, kdy zaměstnavatel nebyl schopen zabránit tomu, aby se zaměstnanec nezranil v důsledku své opilosti (jeden z případů, kdy zaměstnavatel může být zbaven odpovědnosti za následky).

Závěrem nemohu nezmínit, že pokud by tomu Váš zdravotní stav odpovídal, je vhodné zvážit podání žádosti o invalidní důchod.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte. V dotazu řešíte poměrně rozsáhlou a složitou problematiku, takže jsme se dost možné nedostali k nějakému významnému aspektu Vaší situace.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.