Mám právo na finanční pomoc?

Dotaz ze dne 4. 8. 2014 20:32.

Otázka

Dobrý den,

chci se zeptat, zda-li mám právo na nějakou podporu, pokud se v součastnosti rozvázím s manželem kvůli dluhům a stěhujeme se do pronájmu. Mám syna 18 let. Výše mého platu 14.000 Kč. Chci se zeptat, zda-li je pomoc možná a v jaké výši

Odpověď

Dobrý den,

v první fázi je třeba pamatovat na to, že do rozvodu budete posuzována společně s manželem, pokud nepožádáte o jeho vyloučení z okruhu společně posuzovaných osob a nedoložíte, že spolu již nevedete společnou domácnost (u státní sociální podpory se požaduje, abyste ji nevedli po dobu minimálně tří měsíců).

Budete-li posuzována samostatně se synem (předpokládám, že studuje a je tudíž považován za tzv. nezaopatřené dítě), vychází Vám životní minimum rodiny na 5 590 Kč. Příjem 14 000 Kč by odpovídal cca 2,5 násobku životního minima. U příjmu se krátce zastavím a dovolím si upozornit, že pokud máte být posuzována společně se synem, znamená to, že do rozhodného příjmu by se měl započítat rovněž příjem syna (výživné vyplácené otcem).

V dotaze nezmiňujete nic, co by naznačovala, že ve Vašem případě řešíte dávky pro osoby zdravotně znevýhodněné, takže se podíváme na "klasické" dávky, stranou ponecháme v první fázi dávky na bydlení, jelikož mají poměrně svébytný režim.

Ze systému státní sociální podpory slouží k podpoře rodin s nízkými příjmy přídavek na dítě. V současnosti je pro jeho přiznání rozhodná hranice 2,4 násobku životního minima rodiny a proto se obávám, že na něj v současnosti nebudete mít nárok (do 30.9.2014 se vychází z příjmů v roce 2012, od 1.10.2014 se bude vycházet z příjmů v roce 2013).

Dalším dávkovým systém je tzv. pomoc v hmotné nouzi, kde nalezneme příspěvek na živobytí, což je modernější a podstatně složitější nástupce dřívějšího dorovnání do životního minima. Pro tuto dávku, stejně jako pro ostatní dávky z tohoto systému, je typické, že se nezkoumají jen čísla, ale celková sociálně-ekonomická situace. Nárok např. může být zamítnut s tím, že jste nevyužila možnosti zlepšit svoji situaci uplatněním práva na výživné vůči manželovi/bývalému manželovi.

Vzhledem k výši příjmu a částce životního minima není pravděpodobné, že byste splnili podmínku na tuto dávku - i když redukujeme příjem, coby příjem z výdělečné činnosti a dále o maximální uznatelnou částku na bydlení, stále budeme nad částkou životního minima, takže o tomto příspěvku by bylo možné uvažovat pouze pokud byste vedle toho ještě měli nárok na navýšení na lékařem předepsané dietní stravování.

Další dávkou (či spíše okruhem dávek) je tzv. mimořádná okamžitá pomoc v hmotné nouzi - jde o dávku určenou pro mimořádné situace, které zákon nemůže vždy předvídat a proto je zde ponechán značný prostor pro úvahu správního orgánu - teoreticky tak lze s nadsázkou říci, že mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta na vše a na nic, podle toho jak úřad situaci vyhodnotí.

Zatímco nic nenasvědčuje tomu, že byste měla získat některou z výše uvedených dávek, je možné, že byste mohla získat některou z dávek na bydlení. Bohužel zde však poněkud narážíme na Vámi použitý termín "pronájem" (za kterým se může skrývat jak nájemní, tak podnájemní vztah) i na skutečnost, že jste neuvedla výši nákladů na bydlení, ani velikost obce.

Obecně jsou dávky na bydlení konstruovány následovně:

Příspěvek na bydlení (dávka ze systému státní sociální podpory) může být poskytnuta vlastníku či nájemci bytu, pakliže 30 % (v Praze 35 %) jeho příjmu nepokryje uznatelné náklady na bydlení. V první řadě tak nestačí např. výše zmiňovaná podnájemní smlouva - je třeba, aby šlo o nájem. Dále je vyžadováno, aby v dotčeném bytě měl žadatel (i společně posuzovaná osoba, pakliže má být společně posuzována) hlášený trvalý pobyt. Naposledy je pak třeba počítat s tím, že náklady na bydlení lze uznat pouze do částek tzv. normativních nákladů, které se vyhlašují podle počtu osob, velikosti obce a typu bydlení (viz https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni).

Druhou dávkou je doplatek na bydlení. Zde se jedná o dávkou pomoci v hmotné nouzi a její základní úloha spočívá v tom, že částka na živobytí by měla jít na jiné náklady, než jsou náklady na bydlení. Pokud by tak někdo po vyplacení příspěvku na bydlení a zaplacení přiměřených nákladů (počítají se jinak než normativní) neměl na ostatní potřeby ani částku živobytí, doplácelo by se mu do ní doplatkem na bydlení. V praxi však má někdy ještě zásadnější význam skutečnost, že tuto dávku může vzhledem k zvláštním okolnostem přiznat úřad i na jiné typy bydlení, než jaké jsou kryté příspěvkem na bydlení. U osob, které nemohou čerpat příspěvek na bydlení tak doplatek na bydlení představuje jedinou dávku, kterou jim může být přispíváno na zajištění bytových potřeb.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.