1. Co znamená pojem „místo trvalého pobytu“?

Dle ust. § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech se místem trvalého pobytu občana rozumí adresa pobytu občana v České Republice, kterou si občan sám zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Každý z nás může mít jen jedno takové místo trvalého pobytu.

Důležité je přitom pravidlo vyslovené v odst. 2 § 10 cit. zákona: „Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k dotyčnému objektu bydlení ani k vlastníkovi dané nemovitosti.“

Jinými slovy, fakt, že jsem např. v určitém bytě přihlášen k trvalému pobytu, ještě sám o sobě neznamená, že mám v dotyčném bytě právo bydlet -- místo trvalého pobytu je pouze jakousi oficiální adresou občana pro komunikaci s orgány veřejné správy. Jde tedy o právní vztah mezi občanem a státem, resp. občanem a orgány veřejné moci, nikoli o právní vztah mezi občanem a vlastníkem nemovitosti, v níž je přihlášen k trvalému pobytu. Trvalý pobyt na území dané obce je např. podmínkou, aby se dotyčný jedinec stal občanem této obce, měl nárok na sociální dávky, byl zapsán do voličských seznamů (a mohl tedy v praxi vykonat své volební právo).

V praxi mnohdy mívají vlastníci nemovitostí, ale i nájemníci mylný dojem, že přihlášení k trvalému pobytu zakládá dané osobě právo dotyčný byt užívat a povinnost vlastníka opatřit dané osobě náhradní byt v případě, kdy by se měl z bytu vystěhovat. Znovu proto opakujeme, že tak tomu rozhodně není.

Dlužno též dodat, že místo trvalého pobytu se nemusí shodovat (a leckdy neshoduje) s místem faktického pobytu občana. Občan není povinen se zdržovat v místě svého trvalého pobytu, ani není povinen si jako „místo trvalého pobytu“ zvolit adresu, na které se skutečně zdržuje. Své bydliště či místo faktického pobytu má naopak právo si svobodně zvolit a nemá ani povinnost ohlašovat úřadu veřejné správy změnu svého bydliště.

2. Jak je to s přihlašováním příbuzných atd. nájemníkem k trvalému pobytu v bytě, který má v nájmu?

Při přihlašování změny místa trvalého pobytu ohlašovna vyžaduje, aby byl náležitě doložen souhlas tzv. oprávněné osoby s ohlášením změny trvalého pobytu. Oprávněnou osobou se přitom dle ust. § 10 odst. 6 cit. zákona rozumí osoba starší 18 let, plně způsobilá k právním úkonům, která je oprávněna užívat objekt bydlení (popř. jeho vymezenou část jako např. byt či obytnou místnost), kam má být dotyčná osoba přihlášena k trvalému pobytu.

Nájemce bytu je po dobu, kdy má byt v nájmu, nepochybně oprávněn tento byt užívat, a proto je právě takovou „oprávněnou osobou“ ve smyslu cit. ustanovení zákona a může tedy k sobě přihlásit k trvalému pobytu např. osobu, s níž hodlá sdílet společnou domácnost, aniž by k tomu potřeboval souhlas pronajímatele. Občan tedy v tomto případě nemusí dokládat souhlas vlastníka nemovitosti, do které se přihlašuje k trvalému pobytu, postačí tu souhlas nájemce bytu (upozorňujeme však v této souvislosti, že nájemce musí mít k podnájmu bytu písemný souhlas pronajímatele, což však s problematikou trvalého pobytu nijak bezprostředně nesouvisí).

3. Pokud svolím k tomu, aby se jiná osoba přihlásila k trvalému pobytu do mého bytu, mohu takovou osobu eventuálně z bytu později „odhlásit“?

Problematiku zrušení údaje o místu trvalého pobytu upravuje ust. § 12 cit. zákona. Tzv. oprávněná osoba, kterou je v našem případě, jak již bylo vyloženo, nájemce bytu, může dle tohoto ustanovení podat ohlašovně návrh na zrušení údaje o místu trvalém pobytu osoby, kterou k sobě do bytu přihlásila. Ohlašovna pak zruší údaj o místu trvalého pobytu takové osoby, jsou- li splněny dvě podmínky:

a. užívací právo přihlášeného občana k dotyčnému objektu bydlení zaniklo,

a zároveň

b. dotyčný občan tento objekt již ani fakticky neužívá (tzn. že se odstěhoval)

Konkrétním příkladem tu může být např. zletilý syn rodičů, který je již výdělečný činný a trvale opustí společnou domácnost rodičů, přesto však má i nadále jako místo trvalého pobytu uvedenou adresu bytu či domu rodičů. Rodiče by ovšem museli doložit ohlašovně, že podmínky pro zrušení údaje trvalého pobytu jejich syna jsou vskutku splněny. Skutečnost, že syn již byt rodičů fakticky neužívá, lze prokázat např. prohlášením sousedů o tom, že syn se v tomto bytě již nezdržuje, popř. prohlášením syna samotného o tomtéž, potvrzením pošty, že dotyčný syn si nechává poštu posílat jinam anebo ji v bytě rodičů nepřebírá atd. Splnění druhé podmínky – tj. zániku synova užívacího práva -- by v tomto případě bylo možno doložit prohlášením rodičů o tom, že již nadále nesouhlasí s tím, aby syn v jejich bytě bydlel, neboť v našem případě se užívací právo syna odvozovalo právě od souhlasu rodičů.

Je třeba dodat, že v řadě případů bude sporné, zda jsou podmínky pro zrušení údaje o trvalém pobytu vskutku splněny a ohlašovna by proto s nejvyšší pravděpodobností navrhovatele odkázala na soudní řízení, kde by nejasné právní vztahy mezi zainteresovanými osobami měly být postaveny na jisto.

Ohlašovna by pak údaj o místě trvalého pobytu přihlášené osoby zrušila poté, co by jí byl předložen oprávněnou osobou pravomocný rozsudek soudu, který přihlášené osobě ukládá povinnost byt vyklidit, popř. pravomocné rozhodnutí soudu, jímž se autoritativně stvrzuje neexistence užívacího práva oné osoby k dané nemovitosti.

Pokud ohlašovna zruší údaj o místě trvalého pobytu, pak platí, že místem trvalého pobytu tohoto občana bude nadále sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. Novou oficiální adresou občana pro evidenční účely a pro komunikaci s úřady tedy bude napříště sídlo ohlašovny, a to až do té doby, dokud si sám nezvolí jiné místo trvalého pobytu.

Zbývá jen dodat, že ohlašovnou je obecní úřad, resp. úřad městské části, konkrétně jeho občansko-správní odbor.

Matěj Šuster

Souhlasím se vším