Bydlení
| Přechod nájmu | 26 Cdo 619/2002 | K přechodu práva nájmu bytu podle ustanovení § 706 odst. 1 obč. zák. dochází přímo ze zákona (ex lege), za splnění podmínek v tomto ustanovení uvedených. Tato změna subjektů nájemního vztahu není podmíněna žádným právním úkonem osob, které do nájemního vztahu namísto stávajícího nájemce vstupují, a nastává bez ohledu na projev vůle (souhlas) pronajímatele. Předpokladem tohoto zvláště upraveného právního nástupnictví na straně nájemce není ani uzavření nájemní smlouvy mezi osobou, na níž právo nájmu přešlo, a pronajímatelem. |
| Vodoměry - povinnost pronajímatele | 26 Cdo 79/2005 | Z žádné právní normy nevyplývá povinnost pronajímatele na žádost nájemce provést instalaci měřidel na dodávku teplé a studené vody. Jelikož takováto povinnost není stanovena ani zákonem, ani nevyplývá z dohody mezi účastníky nájemního vztahu, pak se žádný z účastníků tohoto závazkového vztahu nemůže úspěšně domáhat uložení takovéto povinnosti soudem. |
| Podstatné náležitosti nájemní smlouvy | 26 Cdo 2121/2006 | Z dikce ustanovení § 686 odst. 1 obč. zák. vyplývá, že podstatnými náležitostmi smlouvy o nájmu bytu jsou – mimo jiné – též ujednání o způsobu výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo o jejich výši. Vzhledem k tomu, že podstatnými náležitostmi nájemní smlouvy k bytu jsou obě výše uvedené skutečnosti i s přihlédnutím k tomu, že každá z nich má sama o sobě význam pro práva a povinnosti pronajímatele a nájemce v existujícím nájemním vztahu, musí nájemní smlouva týkající se bytu obsahovat zvlášť stanovení nájemného (resp. způsob jeho výpočtu) a zvlášť stanovení úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (resp. způsob jejího výpočtu), jinak je smlouva o nájmu neplatná. Z hlediska výše požadovaných náležitostí nájemní smlouvy pak občanský zákoník nečiní rozdíl mezi nájmem bytu sjednaným na dobu určitou anebo na dobu neurčitou. |
| Uzavření smlouvy o nájmu pouze jedním z manželů - pronajímatelů | 33 Odo 1046/2003 | Z ustanovení § 701 odst. 1 ObčZ vyplývá, že při vyřizování jiných než běžných věcí, týkajících se společného nájmu bytu (jakou uzavření dohody o skončení nájmu bytu nepochybně je), vyžaduje se k platnosti právních úkonů souhlas všech společných nájemců, a to bez rozlišení, zda jde o společný nájem bytu manžely či nikoliv (ustanovení týkající se výhradně společného nájmu bytu manžely totiž zvláštní úpravu v této věci neobsahují). Je-li však takový právní úkon učiněn jen jedním ze společných nájemců bytu (manželů), je v souladu s ustanovením § 40a větou první ObčZ platný až do případného dovolání se jeho neplatnosti druhým z manželů (relativní neplatnost právního úkonu). |
| Chybná délka výpovědní doby uvedená ve výpovědi | 26 Cdo 136/2009 |
Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi z nájmu bytu lhůtu, kdy má nájem skončit, popřípadě uvede lhůtu kratší, než jakou stanoví (v současnosti) § 710 odst. 2 obč. zák. (dříve § 710 odst. 3 obč. zák. před novelou), jde o výpověď neplatnou. |
| Doručování výpovědi z nájmu (obecně) | 26 Cdo 238/2008 |
I. Výpověď z nájmu bytu je hmotněprávním úkonem, který činí pronajímatel a který je adresován nájemci. II. Účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů v režimu občanského zákoníku předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice. III. Právním pojmem „do sféry dispozice“ se rozumí nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit. |
| Doručování výpovědi z nájmu manželům | 26 Cdo 2357/99 | Výpověď pronajímatele z nájmu bytu jako jednostranný adresovaný hmontněprávní úkon, je účinná doručením nájemci bytu, tj. okamžikem, kdy se dostane do sféry jeho dispozice. Výpověď z nájmu bytu danou a adresovanou oběma manželům - společným nájemcům bytu, tj. okamžikem, kdy se dostane do sféry jeho dispozice. Výpověď z nájmu bytu danou a adresvoanou oběma manželům - společným nájemcům bytu lze mít za řádně doručenou i v případě, převezme-li listinu pouze jeden z nich a druhého z manželů s jejím obsahem seznámí. |
| Splatnost vyúčtování služeb I | 21 Cdo 803/2002 | Vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cena a záloh za dodávku tepla ateplé užitkové vody) může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postřádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plnoucího z vyúčtování. Jestliže pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, nestává se vyúčtovaná částka splatná, a to ani z části. |
| Splatnost vyúčtování služeb II | 26 Cdo 1814/2009 | Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Jestliže pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti nájemce. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části. |
| Zvýšení nájemného po úhradě první splátky vyššího nájemného | I ÚS 1754/08 |
Nelze dovodit, jak tvrdí stěžovatel, že rozhodnutí odvolacího soudu bylo pro něj jakkoliv překvapivé, neboť konkludentní souhlas s vyšším nájemným byl dán již první splátkou žalovaných, učiněnou dne 23. května 2002. Stěžovatel tak musel vědět, že žalovaní se zvýšeným nájemným souhlasí a jde tedy o dohodu. |
| Forma nájemní smlouvy | 26 Cdo 2064/2006 | K absolutní neplatnosti nájemní smlouvy |
| I. Nedostatek písemné formy nájemní smlouvy (smlouvy o nájmu bytu) má za následek absolutní neplatnost tohoto právního úkonu (srov. § 686 odst. 1 obč. zák. a vztah § 40 odst. 1 a § 40a věty třetí obč. zák.). Absolutní neplatnost právního úkonu přitom působí přímo ze zákona (ex lege) a od počátku (ex tunc), takže subjektivní občanská práva a občanskoprávní povinnosti z takového úkonu vůbec nevzniknou (soudní výrok o neplatnosti právního úkonu není třeba). Absolutní neplatnosti se může dovolat ten, kdo jako dotčený má na tom právní zájem. Soud přihlíží k absolutní neplatnosti právního úkonu i bez návrhu, tj. z úřední povinnosti. | ||
|
II. Absolutní neplatnost právního úkonu nemůže být odvrácena za použití § 3 odst. 1 obč. zák. |
||
| Povinnosti pronajímatele, upozornění na vady | 26 Cdo 2008/2003 |
Pronajímatel je povinen zajistit nájemci možnost odběru pitné vody v bytě: okolnosti, pro které došlo k přerušení dodávky pitné vody, nejsou v tomto směru významné. Předchozí upozornění nájemce adresované pronajímateli, jež je, předpokladem nároku nájemce na úhradu jim vynaložených nákladů na odstranění závad v bytě, musí obsahovat nejen upozornění na závadu a přiměřenou lhůtu k jejímu odstranění, ale i upozornění na to, že neodstraní-li pronajímatel závadu, učiní tak nájemce sám a bude po pronajímateli požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. |
| Televizní antény | 26 Cdo 291/2004 | Vlastník domu nebo bytu je povinen umožnist jeho uživatelům příjem televizního vysílání provozovatelů za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality, jakož i umožnist zřízení vnitřního telekomunikačního rozvodu, včetně koncového bodu: dodje-li mezi vlastníkem domu nebo bytu a uživateli tohoto domu nebo bytu ke sporu o rozsahu této povinnosti rozhodne obecný stavební úřad. |
| Společné užívání bytu manžely po rozvodu | 26 Cdo 975/2005 | Užívají-li byt společní nájemci (po rozvodu manželství) je povinností každého z nich podílet se na úhradě nákladů spojených s užíváním bytu co do jedné poloviny, ledaže by to bylo v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1) |
| Vznik společného nájmu bytu uzavřením manželství | 26 Cdo 423/2000 |
Ke vzniku práva společného nájmu bytu manžely podle § 704 odst. 1 ObčZ dochází přímo ze zákona uzavřením manželství. Uvedené ustanovení vylučuje, aby si účastníci občanskoprávních vztahů upravili vzájemná práva a povinnosti odlišně.
|
| Žaloba na vyklizení po zániku nájemního vztahu | 26 Cdo 3524/2009 | Zde lze odkázat rovněž na rozsudek ze dne 25. listopadu 2009, sp. zn. 26 Cdo 78/2008, v němž Nejvyšší soud České republiky mimo jiné uvedl, že pokud nájemce po zániku nájemního vztahu (resp. po právní moci rozsudku, jímž byla zamítnuta žaloba na neplatnost výpovědi) byt nevyklidí, nezbývá pronajímateli než domáhat se jeho vyklizení prostřednictvím žaloby na ochranu svého vlastnického práva podle § 126 odst. 1 obč. zák. |
