Společné jmění manželů

Převod družstevního bytu do osobního vlastníctví (členství v BD svědčí pouze jednomu z manželů I 28 Cdo 1889/2004 Je-li členem bytového družstva jen jeden z manželů jako společných nájemců bytu, pak je družstvo povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu podle zákona o vlastnictví bytů jen s ním, byt takto převedený nebude součástí společného jmění manželů.
 
Převod družstevního bytu do osobního vlastníctví (členství v BD svědčí pouze jednomu z manželů II 26 Cdo 1668/2003 Nezaniklo-li společné členství manželů v bytovém družstvu, pak družstevní byt (jednotku), který podle § 23 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, nabyl do vlastnictví ten z manželů, který sám byl členem družstva, není ve společném jmění manželů. 
 
Vypořádání závazků ze SJM dohodou 21 Cdo 4817/2009 Vypořádání společného jmění manželů se ve smyslu ustanovení § 150 odst. 2 občanského zákoníku dotýká práva věřitele tehdy, kdyby měla vést ke zmenšení majetku dlužníka a kdyby v jejím důsledku věřitel nemohl dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoli - nebýt takové dohody - by se z majetku dlužníka uspokojil. Ochrana práv věřitele spočívá v tom, že dohoda o vypořádání společného jmění je vůči věřitelům relativně bezúčinná; i když v právních vztazích (obecně vzato) dohoda sledované právní následky vyvolala, ve vztahu k dotčeným věřitelům se na ni hledí, jako kdyby právní účinky nenastaly, a věřitel se může domáhat uspokojení své pohledávky bez dalšího ze společného jmění manželů, aniž by bylo významné, jak bylo mezi manželi jejich společné jmění vypořádáno. Judikatura soudů proto již dříve dospěla k závěru, že věřitel pohledávky, která vznikla před uzavřením dohody o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, má právo ji vymoci také z majetku patřícího (původně) do společného jmění a vypořádaného dohodou tak, že jeho výlučným vlastníkem se stává manžel dlužníka
 
Kombinace způsobů vypořádání SJM 22 Cdo 1112/2006 S prohloubením dispozitivního charakteru norem upravujících společné jmění (stejně jako bezpodílové spoluvlastnictví, a to již po novele občanského zákoníku č. 131/1982 Sb.), se prosadil názor, že manželé nemusí pro vypořádání společného majetku zvolit jediný způsob, ale mohou různé způsoby kumulovat; ohledně části majetku uzavřou dohodu, část učiní předmětem řízení o vypořádání a zbytek bude vypořádán na základě zákonné domněnky. Nelze jim proto vnucovat určitý způsob vypořádání; proto podají-li návrh na vypořádání jen části společného jmění, je soud tímto rozsahem vázán (vázán ovšem není navrženým způsobem vypořádání). Soud tak může do vypořádání zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak.
Dodatečné vypořádání SJM 22 Cdo 1068/2008 Závěr o nepřípustnosti dodatečného zahrnutí společné pohledávky do režimu zaniklého BSM po uplynutí zákonné tříleté lhůty v rámci jeho vypořádání soudem, od něhož se Nejvyšší soud nehodlá odchýlit, a který lze vztáhnout i na vypořádání zaniklého SJM, je použitelný i v souzené věci (k tomu dále srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. dubna 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008, uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky – www.nsoud.cz). 
 
Stanovení hodnoty nemovitosti při vypořádání SJM 22 Cdo 4089/2008 Při vypořádání společného jmění manželů je třeba vycházet z obvyklé ceny nemovitosti v daném místě v době rozhodování, avšak z jejího stavu v době zániku společného jmění manželů. Toto pravidlo platí zejména v případě, že jde o věc, kterou užíval na základě dohody ten účastník, kterému je přikazována, nebo ji užívali oba a nedošlo k jejímu nadměrnému, mimořádnému opotřebení či poškození.
 
Stanovení hodnoty členského podílu při jeho vypořádání 22 Cdo 2244/99 Při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (dnes SJM), jehož předmětem je vypořádání hodnoty dříve společných práva a povinností spojených s užíváním družstevního bytu, se vychází z obvyklé ceny těchto práv ku dni zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu.
 
Stavební spoření pro nezl. dítě a SJM KS v Hradci Králové
19 Co 452/2003
Peněžní částky, které manželé vynaložili na stavební spoření ve prospěch svého nezletilého dítěte, nepatří do společného jmění manželů.
 
Dluhy z podnikání vzniklé před r. 1998 22 Cdo 684/2004 Podnik mohl být předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, upraveného občanským zákoníkem ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., avšak jen za předpokladu, že šlo o podnik náležející oběma mnaželům jako podnikatelům. Pokud však byl podnikatelem jen jeden z manželů a šlo o věc sloužící výkonu jen jeho povolání, náležel podnik do odděleného vlastnictví podnikajícího manžela.
Dluh sjednaný jedním z manželů 31 Odo 677/2005 Splnění závazku náležejícího do společného jmění manželů, sjednaného jen jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů právo věřitele domáhat se při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojení závazku povinného manžela postižením společného jmění manželů tím není dotčeno.