Článek z Lidových novin

Dotaz: Přu se svým zaměstnavatelem o výši průměrného výdělku. Já tvrdím, že výsledná částka je nesmyslně nízká, on tvrdí, že mi do výpočtu nemůže započíst celý plat. Logicky je přece nesmysl, aby se průměrný výdělek počítal jen z části výdělku.

Odpověď: Pro výpočet průměrného výdělku je v první řadě nutné určit takzvané rozhodné období, z kterého se bude počítat. Pracujete-li u svého zaměstnavatele již delší dobu, půjde o bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí. Dále je nutné stanovit, kolik dní či hodin zaměstnanec v tomto období skutečně pracoval. To úzce souvisí s tím, že se pro výpočet průměrného výdělku vychází toliko ze mzdy ve smyslu zákona o mzdě. Započítávají se tak peněžitá nebo i nepeněžitá plnění peněžité hodnoty, jsou-li zaměstnavatelem poskytovaná zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Jde tedy jednak o „základní mzdu“, tak o pohyblivé složky mzdy, které se poskytují na základě výše uvedených kritérií. Naopak za mzdu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, ale nikoliv v návaznosti na odvedenou práci ve výše uvedeném smyslu. Jde zejména o náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy ze zaměstnaneckých kapitálových podílů (akcií) nebo dluhopisů, příspěvek na dovolenou, Vánoční příspěvek, příspěvky vyplácené k životnímu jubileu, odměna za pracovní pohotovost atd. Účelem takovéto právní úpravy je, aby průměrný výdělek reálně vypovídal o tom, kolik si zaměstnanec vydělal svou prací. Předchází se tak rozmělnění průměrného výdělku v důsledku pracovní neschopnosti a pobírání nemocenské, či k umělému navýšení v návaznosti na poskytnutí mimořádných vánočních odměn.

Mgr. Ondřej Načeradský 30. 3. 2006