Právní úprava od 1.1.2007 rozlišuje následující dávky pro osoby v hmotné nouzi:

1. Příspěvek na živobytí - nahrazuje dorovnání do životního minima. Nově se však nedorovnává do životního minima, ale do tzv. částky na živobytí. Částka na živobytí může být nižší, ale i vyšší než životní minimum. Částka na živobytí se má vyrovnat životnímu minimu jen tehdy, pokud žadatel o dávku a s ním společně posuzované osoby vyvíjejí maximální úsilí k řešení své tíživé životní situace.

2. Doplatek na bydlení - životní minimum se od 1.1.2007 snížilo, protože již neobsahuje tzv. složku na domácnost. Místo této složky se vyplácí nově zavedený doplatek na bydlení. Tento doplatek je něco zcela jiného než příspěvek na bydlení a neměl by s ním být zaměňován.

3. Mimořádná okamžitá pomoc - upravuje poskytování pomoci v některých zvláštních případech, které nelze řešit příspěvkem na živobytí či doplatkem na bydlení.

Musíme rozlišovat:

1. Životní minimum - právem stanovená minimální hranice příjmů k zajištění výživy a ostatních základních potřeb.

2. Existenční minimum - právem stanovená minimální hranice příjmů umožňující přežití.

3. Částku živobytí - hranice příjmů, do které se dorovnává příspěvkem na živobytí.

 

HMOTNÁ NOUZE

To zda je někdo v hmotné nouzi, můžeme posuzovat jen s ohledem na případné tzv. společně posuzované osoby!

Obecnou podmínkou hmotné nouze je to, že:

• příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (viz. doplatek na bydlení) nedosahuje částky živobytí a společně posuzované osoby si nemohou příjem vlastním přičiněním zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů a je tak ohroženo zabezpečení jejich základních životních podmínek,
  
  nebo
   
• příjem společně posuzovaných osob dosahuje částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení (viz. doplatek na bydlení).

Za osobu v hmotné nouzi se dále považuje:

1. osoba, která nesplňuje obecné podmínky hmotné nouze, ale které s ohledem na nedostatek finančních prostředků hrozí vážná újma na zdraví, 
2. osoba, kterou postihla vážná mimořádná událost (např. povodeň, požár) a tato osoba nemůže vzhledem k svým sociálním a majetkovým poměrům tuto nepříznivou událost překonat vlastními silami, 
3. osoba, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje (zaplacení správního poplatku, úhrada jízdného při ztrátě peněžních prostředků, úhrada noclehu v nezbytných případech), na pořízení nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, základního vybavení domácnosti a na úhradu odůvodněných nákladů vzdělání a zájmové činnosti nezaopatřeného dítěte, 
4. osoba, která nesplňuje obecné podmínky hmotné nouze, ale s ohledem na sociální a majetkové poměry nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, může jít zejména o osoby: 

• propuštěné z vazby či výkonu trestu odnětí svobody, 
• opouštějící zařízení pro léčbu chorobných závislostí, 
• propuštěné ze zařízení ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, 
• bez přístřeší nemající uspokojivě vyřešeny životně důležité potřeby, 
• jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. 

Příslušný úřad může v odůvodněných případech určit, že některá z výše uvedených osob nebude považována za osobu v hmotné nouzi, vzhledem k tomu, že jí její celkové sociální a majetkové poměry zaručují dostatečné zajištění výživy a základních potřeb.

Osobou v hmotné nouzi naopak NENÍ osoba, která: 

1. není v pracovní nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena na úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osob, u kterých se nezkoumá možnost zvýšit si příjem vlastním přičiněním (viz dále),
2. je vedena na úřadě práce v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 12 měsíců, nemá nárok na podporu a odmítla bez vážných důvodů vykonávat veřejně prospěšné práce nebo krátkodobé zaměstnání, či odmítla účast v programu k řešení zaměstnanosti,
3. prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním,
4. je samostatně výdělečně činná nebo spolupracující a příjem nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění,
5. je zákonným zástupcem dítěte, kterému byla uložena sankce pro neplnění povinností spojených s povinnou školní docházkou dítěte a to po dobu 3 měsíců od právní moci rozhodnutí o uložení sankce,
6. po celý kalendářní měsíc byla ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody,
7. je umístěna k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče nebo obdobném zařízení,
8. je po celý kalendářní měsíc umístěna ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nebo obdobném zařízení, kde je jí poskytována sociální péče.

Příslušný úřad může v odůvodněných případech určit, že osobu uvedenou pod písmenem a) až e) bude považovat za osobu v hmotné nouzi.

 

SPOLEČNĚ POSUZOVANÉ OSOBY

Pro posouzení situace žadatelů o dávku je typické, že se nezkoumají pouze poměry jednotlivce, ale i situace jejich nejbližších. Pro celý okruh společně posuzovaných osob se dávka vyplácí vždy pouze jednou!

Společně posuzování jsou:

• manželé, 
• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, 
• rodiče a nezletilé zaopatřené děti a zletilé děti, pokud s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami, 
• ti kdo společně užívají byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby, 
  
  Pro účely doplatku na bydlení se okruh společně posuzovaných osob stanoví odlišně: společně posuzovány jsou osoby, které mají v bytě trvalý pobyt, podle kritéria trvalého pobytu se nepostupuje v případě, kdy je doplatek přiznáván osobě užívající jinou než nájemní či vlastnickou formu bydlení.

Přičemž:

• přednost má skutečné soužití, 
• společné posuzování rodičů a nezaopatřených dětí má přednost, dítě se posuzuje společně s rodičem v jehož je péči, 
• děti v plném zaopatření ústavu (např. dítě v ústavní výchově) se neposuzuje společně s rodiči, 
• osamělý rodič bydlící u svých rodičů se posuzuje i se svým dítětem společně s rodiči, 

• žijí-li v bytě společně rodiče s dětmi a prarodiči, posuzuje se rodina starobního důchodce samostatně, 

• osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za společně posuzovanou v těch kalendářních měsících, které celé strávila ve vazbě či výkonu trestu, 

• osoby které se nepovažují za osoby v hmotné nouzi podle písmen a) až e) (viz výše) se posuzují společně pro účely zjištění nároku na dávku, ale při stanovení dávky se k nim nepřihlíží. 

Příslušný úřad může v případech hodných zvláštního zřetele určit, že na žádost žadatele o dávku vyloučí z okruhu společně posuzovaných osob tu osobu, která prokazatelně neužívá byt společně s žadatelem a ani se s ním nepodílí na úhradě nákladů společných potřeb.

 

ZVÝŠENÍ PŘÍJMU VLASTNÍM PŘIČINĚNÍM

Od osob v hmotné nouzi, které musí stát finančně podporovat, se očekává, že se budou snažit zvýšit si příjem vlastním přičiněním. Osobám, které se nesnaží, je vyměřena nižší částka živobytí či se v krajních případech přestávají považovat za osoby v hmotné nouzi.

Zákon rozlišuje zvýšení příjmu:

• vlastní prací, 
• řádným uplatněním nároků a pohledávek, 
• prodejem nebo jiným využitím majetku. 

 

Zvýšením příjmu vlastní prací se rozumí:

• započetí výdělečné činnosti (nezaměstnaný si najde práci), 
• zvýšení rozsahu a intenzity výdělečné činnosti (zaměstnanec si najde vedlejší pracovní poměr, začne si přivydělávat prací přesčas), 
• vykonávání lépe placené výdělečné činnosti (zaměstnanec si najde jiné, lépe placené místo).

Zvýšení příjmu vlastní prací se nepožaduje u

• osoby starší 65 let,
• poživatele starobního důchodu,
• osoby plně invalidní,
• rodiče celodenně, osobně a řádně pečujícího o alespoň 1 dítě do 4 let věku nebo o dítě starší, které nemůže být z vážných důvodů umístěno v mateřské škole, nebo o dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,
• osoby osobně a řádně pečující o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II až IV anebo o osobu starší 80 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I,
• nezaopatřeného dítěte,
• osoby uznané za dočasně neschopnou práce.

 

Zvýšením příjmu uplatněním nároků a pohledávek se rozumí uplatnění nároku:

• na dávky nemocenského pojištění, 
• na dávky důchodového pojištění (neplatí u tzv. předčasného důchodu), 
• na dávky státní sociální podpory (přídavky na děti, sociální příplatek, příspěvek na bydlení atd.), 
• na výživné a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce (matka tak např. musí zažalovat otce dítěte o výživné), 
• z pracovních nebo obdobných vztahů (např. zažalovat bývalého zaměstnavatele o odstupné), 
• na podporu v nezaměstnanosti, při rekvalifikaci a nároků podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, 
• z jiných pohledávek (např. z dluhu, který má u žadatele třetí osoba). 

Uplatnění nároků a pohledávek se nepožaduje:

• pokud je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku z nich plynoucích, 
• pokud jejich uplatnění není možné po osobě spravedlivě žádat (např. žaloba na výživné, která by se příčila dobrým mravům.) 

 

Zvýšením příjmu prodejem nebo jiným využitím majetku se rozumí:

• prodej nebo jiné využití majetku, který nepatří mezi věci, jejichž prodej nebo jejich jiné využívání se podle zákona nevyžaduje, nebo jde o tzv. věci nepodléhající výkonu rozhodnutí (např. byt užívaný k přiměřenému bydlení, běžné vybavení domácnosti, snubní prsteny atd.).

Prodej nebo jiné využití majetku se nepožaduje:

• pokud je zřejmé, že by jeho prodej nebo jiné využití nebyly úměrné výslednému zisku, 
• pokud jeho prodej není možné po osobě spravedlivě žádat.  

 

EXISTENČNÍ MINIMUM

Existenční minimum je zákonem stanoveno na částku 2 020 Kč měsíčně. Existenční minimum je jednotné a nerozlišují se u něj věkové kategorie, jelikož u nezaopatřených dětí se existenční minimum nepoužívá.

 

ŽIVOTNÍ MINIMUN

Jde-li o jednotlivce, neboli nejsou přítomny žádné společně posuzované osoby, činí životní minimum 3 126 Kč.

Jde-li o skupinu společně posuzovaných osob, musíme počítat životní minimum dohromady.

Společně posuzované osoby si musíme „seřadit“. Nejprve řadíme podle věku osoby, které nejsou v postavení nezaopatřeného dítěte, a po nich pak podle věku nezaopatřené děti. Toto je důležité z toho důvodu, že za osobu, která je na prvním místě (typicky nejstarší dospělý), se započítává zákonem stanovená částka bez ohledu na její věk a zaopatřenost.

Nyní si můžeme spočítat:

za osobu, která je první v pořadí + 2 880 Kč, 
za každou osobu nad 15 let, která není považována za nezaopatřené dítě + 2 600 Kč,
za každé nezaopatřené dítě od 15 do 26 let + 2 250 Kč,
za každé dítě od 6 do 15 let + 1 960 Kč,
za každé dítě do 6 let + 1 600 Kč. 

Příklad:

V bytě žijí manželé (manžel 40 let, manželka 36 let) a jejich tři děti (3letý syn, 7letá dcera a 16tiletá studentka střední školy).

Jako nejstaršího a prvního v pořadí vezmeme manžela a přičteme za něj 2 880 Kč,
za manželku (zaopatřená osoba nad 15 let) přičteme 2 600 Kč,
za 16letou studentku (nezaopatřené dítě) přičteme 2 250 Kč,
za 7letou dceru 1 960 Kč,
za 3letého syna 1 600 Kč.

Po sečtení těchto částek dojdeme k tomu, že životní minimum rodiny činí 11 290 Kč.

 

ČÁSTKA ŽIVOBYTÍ

Při výpočtu částky živobytí vycházíme z životního a existenčního minima, přičemž pro výpočet si musíme v první řadě rozdělit osoby na tři skupiny:

1. za nezaopatřené dítě počítáme částku jeho životního minima, přičemž tuto částku lze navýšit o částku odpovídající potřebě dietního stravování (viz. níže),

2. za osoby, u kterých se neočekává zvýšení příjmu vlastní prací (viz. zvýšení příjmu vlastním přičiněním - např. osoba celodenně řádně pečující o dítě mladší 4 let či osoba plně invalidní ) počítáme existenční minimum zvýšené o polovinu rozdílu mezi jejich životním minimem a existenčním minimem, přičemž i tuto částku lze navýšit z důvodů uvedených níže,

3. u ostatních osob počítáme existenční minimu, přičemž existenční minimum lze, s výjimkou osob, které jsou v evidenci úřadu práce déle než 12 měsíců, navýšit na základě níže uvedených důvodů.

Částku živobytí LZE ZVÝŠIT:

• Osobě spadající pod bod 3 má-li příjem z výdělečné činnosti a prokazatelně se snaží využít možnosti zvýšit si příjem vlastní prací:
  
  • o polovinu rozdílu mezi jejím životním minimem a existenčním minimem.
     
• Osobě spadající pod bod 3 je-li registrovaná na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání:
  
  • o 30 % rozdílu mezi jejím životním minimem a existenčním minimem, a pokud se prokazatelně snaží využít možnost zvýšení příjmu vlastní prací o dalších 20 % rozdílu mezi jejím životním minimem a existenčním minimem,
     
• Osobě spadající pod bod 2 a 3 po první 3 měsíce pobírání příspěvku, či prvních 12 měsíců ve stanovených situacích (např. pobírání podpory v nezaměstnanosti či pobírání dávek nemocenského pojištění) a od 4tého měsíce v těch případech, kdy dotčená osoba nemůže k zvýšení příjmu použít svůj majetek (např. prodat auto), či svůj majetek k zvýšení příjmu řádně využívá:
  
  • o 30 % rozdílu mezi životním minimem a existenčním minimem dotčené osoby.
     
• Osobě spadající pod bod 2 a 3, která nemá nároky ani pohledávky, či všechny své nároky a pohledávky řádně uplatnila:
  
  • o 20 % rozdílu mezi jejím životním minimem a existenčním minimem.
     
• Osobě spadající pod bod 1,2 a 3, jejíž zdravotní stav vyžaduje dietní stravování spojené se zvýšenými náklady:
  
  • o částku stanovenou podle typu diety.
     
• Osobě spadající pod bod 2 a 3, která má prokazatelně zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání (zejména náklady dopravy, telefonu a na poštovné)
  
  • o 300 Kč.
     
• Osobě spadající pod bod 2 a 3, která je déle než rok nepřetržitě vedena úřadem práce v evidenci uchazečů a podle vyjádření úřadu práce vyžaduje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání a tato osoba zároveň déle než rok pobírá příspěvek na živobytí:
  
  • o 600 Kč.

Příklad:

V bytě žijí manželé (manžel 40 let - nezaměstnaný, manželka 36 let – celodenní péče o nejmladší dítě) a jejich tři děti (3letý syn, 7letá dcera a 16tiletá studentka střední školy).

Zjistíme si životní minimum rodiny:

Jako nejstaršího a prvního v pořadí vezmeme manžela a přičteme za něj 2 880 Kč,
za manželku přičteme 2 600 Kč,
za 16letou studentku (nezaopatřené dítě) přičteme 2 250 Kč,
za 7letou dceru 1 960 Kč a za 3letého syna 1 600 Kč.

Po sečtení těchto částek dojdeme k tomu, že životní minimum rodiny činí 11 290 Kč měsíčně.

Varianta I. - rodině nevznikl nárok na žádné zvýšení.

Částku živobytí rodiny vypočteme následujícím způsobem:

• manžel 40 let nezaměstnaný – částka existenčního minima = 2 020 Kč, 
• manželka 36 let, celodenní péče o dítě – osoba, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací = existenční minimum + polovina rozdílu existenčního a životního minima = 2 020 Kč + (2 600 Kč – 2 020 Kč) / 2 = 2 310 Kč, 
• 16letá dcera – nezaopatřené dítě = částka životního minima = 2 250 Kč, 
• 7letá dcera – nezaopatřené dítě = částka životního minima = 1 960 Kč, 
• 3letý syn – nezaopatřené dítě = částka životního minima = 1 600 Kč,

Celkem je částkou živobytí rodiny 10 140 Kč.

Varianta II. - rodina pobírá příspěvek 1. měsíc, rodina nemá žádné pohledávky, otec je veden v evidenci úřadu práce, aktivně si snaží získat přivýdělek, s hledáním práce má zvýšené náklady. Nikdo z rodiny nepotřebuje zvláštní dietní stravování.

Částku živobytí rodiny vypočteme následujícím způsobem:

• manžel 40 let nezaměstnaný – částka existenčního minima = 2 020 Kč, 
• manželka 36 let, celodenní péče o dítě – osoba, u které se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací = existenční minimum + polovina rozdílu existenčního a životního minima = 2 020 Kč + (2 600 Kč – 2 020 Kč) / 2 = 2 310 Kč, 
• 16letá dcera – nezaopatřené dítě = částka životního minima = 2 250 Kč, 
• 7letá dcera – nezaopatřené dítě = částka životního minima = 1 960 Kč, 
• 3letý syn – nezaopatřené dítě = částka životního minima = 1 600 Kč,

Celkem je částkou živobytí rodiny 11 590 Kč.

 

PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ

Nárok má osoba v hmotné nouzi, jestliže její započitatelný příjem, respktive příjem společně posuzovaných osob, nedosahuje částky živobytí.

Nárok na příspěvek nevznikne v kalendářním měsíci, pokud započitatelný příjem žadatele, respektive společně posuzovaných osob, byl v předcházejících 3 kalendářních měsících vyšší než 3násobek jejich životního minima.

Na jednu skupinu společně posuzovaných osob lze příspěvek poskytnout jen jednou, nedohodne-li se skupina na příjemci, určí příjemce příslušný úřad.

Výše příspěvku na živobytí je rozdíl mezi příjmy společně posuzovaných osob a částkou jejich živobytí.

Poskytování příspěvku:

• příspěvek se poskytuje v penězích nebo věcnou formou, 
• věcnou formou se poskytne, pokud je zjevné, že by příjemce nevyužil dávku k účelu, ke kterému je určena, 
• příspěvek se vyplácí v měsíčních lhůtách, je-li zřejmé, že příjemce nedokáže s větší částkou hospodařit, lze příspěvek poskytovat týdne nebo denně.

 

DOPLATEK NA BYDLENÍ

Od 1.1.2007 nahrazuje část životního minima určenou na náklady bydlení.

Základní podmínky:

• uživatel bytu je v postavení nájemce nebo vlastníka, 
• po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení by z příjmu společně posuzovaných osob zbyla částka nižší než jejich částka živobytí, 
• společně posuzované osoby měli v posledních 3 měsících příjem nepřesahující 3násobek jejich životního minima,
• uživatel bytu má zároveň nárok na příspěvek na živobytí, 
• uživatel bytu má zároveň nárok na příspěvek na bydlení, 
• uživatel užívá byt v obci, v níž je hlášen k pobytu,
• uživatel požádal obec o zajištění levnějšího (menšího) bytu.

Výjimky:

• doplatek lze vzhledem k poměrům přiznat osobě, která nemá nárok na příspěvek na živobytí, ale rozhodný příjem nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí, v takovémto případě se nevyžaduje ani splnění podmínky existence nároku na příspěvek na bydlení, 
• doplatek lze v případech zvláštního zřetele hodných poskytovat uživateli jiné než nájemní formy bydlení. 

Odůvodněné náklady:

• nájemné (maximálně však ve výši tzv. cílového "tabulkového" nájemného), 
• služby spojené s užíváním bytu (např. dálkové vytápění, úklid společných prostor, odvoz odpadu atd.), 
• spotřeba energií (maximálně do výše průměrné spotřeby na jednotku dané velikosti), 
• obdoba výše uvedených plateb vyskytující se u družstevní a vlastnické formy bydlení. 

Odůvodněné náklady nejsou náklady na získání a udržení majetku jako jsou splátky úvěru ze stavebního spoření, hypotéky, či odvody do fondu oprav!

Výše doplatku na bydlení:

• výši doplatku získáme tak, že vezmeme odůvodněné náklady na bydlení a odečteme od nich výši příspěvku na bydlení a částku, o kterou příjem společně posuzovaných osob zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí převyšuje částku živobytí společně posuzovaných osob,
  
  neboli: doplatek = odůvodněné náklady - příspěvek na bydlení - příjem nad živobytí. 

Výplata doplatku:

• doplatek se poskytuje v penězích, 
• lze ho i bez souhlasu příjemce vyplácet přímo pronajímateli nebo poskytovateli služeb, 
• vyplácí se zpětně za uplynulý měsíc.

 

MIMOŘÁDNÁ OKAMŽITÁ POMOC

Nárok má:

a) osoba, která nesplňuje obecné podmínky hmotné nouze, ale které s ohledem na nedostatek finančních prostředků hrozí vážná újma na zdraví,

b) osoba, kterou příslušný úřad uznal za osobu v hmotné nouzi, jelikož ji postihla vážná mimořádná událost (např. povodeň, požár) a tato osoba nemůže vzhledem k svým sociálním a majetkovým poměrům tuto nepříznivou událost překonat vlastními silami,

c) osoba, kterou příslušný úřad uznal za osobu v hmotné nouzi, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje (zaplacení správního poplatku, úhrada jízdného při ztrátě peněžních prostředků, úhrada noclehu v nezbytných případech), na pořízení nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, základního vybavení domácnosti a na úhradu odůvodněných nákladů vzdělání a zájmové činnosti nezaopatřeného dítěte.

d) osoba, která nesplňuje obecné podmínky hmotné nouze, ale s ohledem na sociální a majetkové poměry nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, může jít zejména o osoby:

• propuštěné z vazby či výkonu trestu odnětí svobody, 
• opouštějící zařízení pro léčbu chorobných závislostí, 
• propuštěné ze zařízení ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, 
• bez přístřeší nemající uspokojivě vyřešeny životně důležité potřeby, 
• jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

Výše pomoci:

• u osob uvedených pod písmenem a) se pomoc stanoví tak, aby byl osobě, která není nezaopatřeným dítětem, doplněn příjem do výše existenčního minima a osobě, která je nezaopatřeným dítětem, do výše životního minima, 
• u osob uvedených pod písmenem b) se pomoc stanoví dle situace až do 15násobku životního minima jednotlivce, 
• u osob uvedených pod písmenem c) se pomoc stanoví u nezbytných jednorázových výdajů až do výše výdaje a v ostatních případech dle situace s tím, že pomoc v rámci jednoho kalendářního roku nesmí překročit 10násobek životního minima jednotlivce,
• u osob uvedených pod písmenem d) se pomoc stanoví jednorázově ve výši 1 000 Kč, součet dávek takto poskytnutých v rámci jednoho kalendářního roku nesmí překročit 4násobek životního minima jednotlivce. 

Poskytování pomoci:

• pomoc může být poskytnuta v penězích nebo věcnou formou, 
• vyplácí se ihned.

 

ŘÍZENÍ O PŘIZNÁNÍ DÁVKY

K podání žádosti o dávku (na předepsaném tiskopise) je ve většině případů věcně příslušný pověřený obecní úřad. Jen u některých kategorií osob (osoby ohrožené vyloučením ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 z.č.111/2006 Sb.) je věcně příslušný úřad obce s rozšířenou působností.

V Praze jsou věcně příslušné úřady městských částí.

Místně příslušný je úřad:

• podle místa trvalého pobytu,
• ALE v situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci, je příslušný ten úřad, v jehož správním obvodu mimořádná situace nastala. 

V případě, že je dávka přiznána, nevydává se rozhodnutí a doručuje se toliko oznámení o přiznání dávky a její výši. Proti oznámení lze podat ve lhůtě 15 dnů od výplaty první dávky (či zálohy na dávku) námitky. V důsledku podání námitek musí úřad do 30 dnů vydat rozhodnutí o přiznání dávky.

Je-li vydáváno rozhodnutí (nepřiznání dávky, odejmutí dávky, snížení dávky atd.), je se proti němu možné ve lhůtě 15 dnů odvolat, ale odvolání nemá odkladné účinky.

Žadatel o dávku, příjemce i společně posuzované osoby jsou povinni:

• doložit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávky a její výši, 
• na výzvu se osobně dostavit na úřad, 
• na výzvu se podrobit vyšetření zdravotního stavu,

Příjemce dávky je povinen:

• písemně oznámit změny v rozhodných skutečnostech do 8 dnů, 
• na výzvu do 8 dnů doložit rozhodné skutečnosti. 

Nejsou-li tyto povinnosti splněny ani po upozornění úřadu, může být zastavena výplata dávky, dávka může být odejmuta, respektive vůbec nepřiznána. Za porušení povinnosti lze dále uložit pokutu až do výše 10 000 Kč, tato pokuta se neuloží, jestliže je příjemce dávky v důsledku porušení těchto povinností povinen dávku či její část vrátit (dávka byla vyplacena neprávem, či neoprávněně vyšší – příjemce např. neoznámil, že má další započitatelný příjem).