Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory, jejímž účelem je přispět ke krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za příslušné kalendářní čtvrtletí.

Novelou zákona č. 1171995 Sb., o státní sociální podpoře (vydanou pod č. 1122006 Sb.) se od 1. ledna 2007 podstatně změnily jak zákonné podmínky nároku, tak způsob výpočtu výše této dávky.

Podmínky pro vznik nároku na příspěvek na bydlení

Základní podmínkou pro nárok na tuto dávku je, aby oprávněná osoba, jakož i osoby společně s ní posuzované měly trvalý pobyt na území ČR. Podmínku trvalého pobytu může v odůvodněných případech prominout krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy.

Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, pokud

• jeho náklady na bydlení přesahují 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu v rodině a zároveň

• těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nepřevyšuje příslušné normativní náklady na bydlení stanovené zákonem.

Přitom nezávisí na tom, zda jde o byt nájemní, družstevní nebo o vlastnické bydlení. Tuto dávku však nezískají rodiny, které využívají jiné formy bydlení, např. užívají byt na základě podnájemní smlouvy nebo nejsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle § 717 a násl. občanského zákoníku. Nestačila by tu tedy pouhá smlouva o ubytování dle § 754 a násl. občanského zákoníku.

Rozhodný příjem v rodině; společně posuzované osoby

Co se týče rozhodného příjmu v rodině, společně jsou posuzovány všechny osoby, které jsou v předmětném bytě hlášeny k trvalému pobytu. Přitom není podstatné, zda všechny tyto osoby žijí ve společné domácnosti (a uhrazují společně své potřeby). Jejich příjmy se tedy při posuzování nároku na příspěvek na bydlení sčítají.

Náklady na bydlení

U bytů užívaných na základě nájemní smlouvy náklady na bydlení zahrnují jak zaplacené nájemné, tak výdaje na služby poskytované s užíváním bytu (nejsou-li tyto výdaje zahrnuty do nájemného).

U družstevních bytů a bytů ve vlastnictví se vychází z tzv. srovnatelných nákladů na bydlení, jejichž výše za kalendářní měsíc je uvedena v zákoně (viz. § 25 odst. zákona č. 117/1995 Sb.) a je odstupňována podle počtu společně posuzovaných osob. Jejich výše je v zákoně stanovena takto:
 

Při posuzování nároku na příspěvek na bydlení a při určování jeho výše jsou rozhodující průměrné měsíční náklady na bydlení, vynaložené během kalendářního čtvrtletí, které bezprostředně předchází kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje.

Příklad:
Je – li žádán příspěvek na bydlení za leden 2007, bude se zde vycházet z nákladů na bydlení za poslední čtvrtletí roku 2006.

Do nákladů na bydlení za dané kalendářní čtvrtletí se započítávají i částky, které byly v tomto období zaplaceny jako záloha na cenu služeb a doplatky. Naopak přeplatky, které byly v daném kalendářním čtvrtletí vráceny, se od nákladů na bydlení za toto období odečítají. Výše uvedené platí, i když jde o zálohy, doplatky či přeplatky týkající se delšího období, než je kalendářní čtvrtletí, za které se náklady na bydlení zjišťují.

Normativní náklady na bydlení

Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících.

Tyto částky měsíčních normativních nákladů na bydlení jsou platné pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007.

Výše příspěvku na bydlení

Výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc je rovna rozdílu mezi normativními náklady na bydlení a příjmem domácnosti vynásobeným koeficientem 0,30, resp. 0,35 pro Prahu.

Pokud jsou však skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, stanoví se výše příspěvku jako rozdíl meziskutečnými náklady na bydlení a příjmem rodiny vynásobeným koeficientem0,30, resp. 0,35.

K příjmu rodiny, který je nižší než životní minimum rodiny, se nepřihlíží. Minimální rozhodný příjem se proto započítává ve výši životního minima rodiny.

Příklad:

Je-li tedy například rozhodný příjem samostatně žijícího obyvatele Prahy v nájemním bytě roven 6 000 Kč a měsíční náklady na bydlení činí v daném kalendářním čtvrtletí 4 000,- Kč, bude mít nárok na příspěvek na bydlení ve výši 1 239 Kč měsíčně - od částky odpovídající normativním nákladům na bydlení (3 339 Kč) se odečte 2 100 Kč (0,35 x 6 000 Kč (příjem v rodině)).

Pro přiznání příspěvku na bydlení od ledna 2007 podle nové právní úpravy je třeba podat novou žádost na předepsaném tiskopise a doložit všechny rozhodné skutečnosti. Půjde zejména o příjmy v rodině a náklady na bydlení za 4. čtvrtletí roku 2006. El. verze formuláře této žádosti je dostupná on-line: https://forms.mpsv.cz

K prokazování výše příjmu a nákladů na bydlení existují zvláštní formuláře, které jsou rovněž dostupné na www str. MPSV.

Kdy nemá smysl žádat o příspěvek na bydlení – NÁJEMNÍCI?

U nájemníků nemá smysl žádat o příspěvek na bydlení v případě, že měsíční příjem je rovný nebo vyšší částce, jež je uvedena v následující tabulce. Důvod je ten, že při tomto příjmu je 30 % (příp. 35 % v Praze) právě rovno normativním nákladům, a tedy rozdíl by byl nulový.

Pokud je klient nájemcem a má příjmy nižší, než je uvedeno v tabulce, může uplatnit nárok na příspěvek na bydlení u příslušného úřadu práce, resp. v Praze na sociálním odboru příslušné městské části. Příslušnost se řídí místem trvalého pobytu žadatele.