Vypožádání SJM - manžel vydírá exekucí své matky bez vypořádání SJM

Dotaz ze dne 17. 4. 2015 19:26.

Otázka

Dobrý den, potřebuji poradit. Manžel se odstěhoval v září 2012 - nejm. dítěti bylo 6 měsíců (celkem máme 3 děti - nyní 3, skoro 5 a 6,5 roku). Rok jsem s dětmi žila ze 13 tisíc, po roce mi byly přiznány přídavky na děti (blokoval manžel - tvrdil, že bydlí s námi a neoprávněně pobíral slevu na dani na děti). Od 12/2013 přestal hradit hypotéku za dům (nejml.dítěti bylo 1,75 roku - chtěla jsem odklad splátek, abych od jeho nástupu do školky ve 2,5 letech jsem mohla převzít splácení - banka nabízela vstřícné podmínky - manžel odmítl odklad splátek - za měsíc jsme byli v registru dlužníků). V 12/2014 se dům prodal (předtím manžel od 3/2014 opakovaně zablokoval prodej domu - z posledního zabránění prodeji manželem mám i potvrzení z KB - KB již byla v kontaktu s RK, která prodej měla zprostředkovat). Manželova matka jako ručitelka doplatila SFRB (dozvěděla jsem se s pár týdenním zpožděním).V 1/2015 proběhl rozvod. Mám za to, že mezi námi není co vyrovnávat v rámci SJM - dům se prodal za cenu zůstatku hypotéky. Já měla úspory před manželstvím 250 tisíc, manžel 50 tisíc. Jeho rodina při stavbě domu poskytla 300 tisíc a jeho matka doplatila půjčku Státnímu fondu rozvoje bydlení 160 tisíc. Moji rodiče dlouhodobě přispívali na základní potřeby - již v době společného soužití, když manžel odmítal přispívat na děti apod. (z rodič. příspěvku jsem měla platit elektřinu, vodu, pojistky za dům apod. a plně živit 3 malé děti a nás 2 - jídlo, oblečení, plínky, Sunary, léky apod. Hodně finančně vypomohli (občas i sestra, sestřenice a jeden dobrý známý - s tím mám sepsanou smlouvu o půjčce) zejm. v době, kdy jsem se dětmi zůstala v domě sama a měli jsem celkový příjem 13 007,- Kč (což není částka k přežití)...kromě nutných výdajů na zákl. potřeby financovali např. nákup dřeva na topení (15 tisíc za rok...jinak by náklady na elektřinu byly vyšší), pojištění společného domu, vyspravení dosti rozpraskaných omítek v domě a vymalování (bez toho by byl asi problém dům prodat), vypomáhali s údržbou kolem domu (např. koupili sekačku, popelnici apod. když manžel společnou odnesl) základními terénními úpravami (s manželem jsme s dětmi 3 sezony žili na staveništi - odmítal uklidit a vyset trávu)...na straně mojí i jeho rodiny jsou finance dle mého názoru přibližně srovnané (to co jeho rodiče poskytli jednorázově, moji postupně, dlouhodobě v menších částkách). Problém je v tom, že nyní je potřeba uhradit daň po prodeji domu (asi 120 tisíc) - dle mého názoru napůl (jsme v registru dlužníků - pomohli by mi rodiče půjčkou) a nic dále neřešit. Bohužel bývalý manžel vyhrožuje, že jeho matka po mně bude soudně jako ručitelka vymáhat částku zaplacenou na SFRB....bez majetkového vyrovnání (sestra bývalého manžela dělá na exekutorském úřadu). Má na to vůbec nárok bez soudního vyrovnání SJM...mě předem nikdo neinformoval, že za nás doplácí SFRB...a mám za to, že to co poskytla ona jednorázově, moji rodiče poskytovali dlouhodobě (resp. ještě vyšší částku).

1.) Může částku zaplacenou na SFRB (Státní fond rozvoje bydlení) po mně ručitelka - jeho matka - vymáhat bez vyrovnání SJM?...bývalý manžel totiž vyrovnání SJM odmítá a vyhrožuje exekucí... selským rozumem je dluh na straně mojí a manželové rodiny z doby manželství cca stejný (vzhledem k oboustranným dluhům, resp. u mne úspor před manželstvím mám za to, že finance na soudní vyrovnání SJM by byly zbytečně vysoké a nic by to asi nepřineslo (po 3 letech bude výsledek stejný i bez soudu)...navíc 3 děti jsou v mé péči Mně nyní po manželství přibude závazek vůči zaměstnavateli ve výši 190 tisíc Kč, za porušení kvalifikační dohody (měním práci kvůli změně bydliště. Navíc kvůli zvýšení kvalifikace bych více než rok musela dojíždět cca 40 km)...měla jsem příslib odpuštění placení, ale v březnu "odpuštění" ředitel nemocnice podmínil tím, že se s manželem domluvíme na vyrovnání SJM (také zaměstnanec nemocnice - má exekuci na příjem pro neplacení výživného...platil v méně než poloviční částce dle svého uvážení, opakovaně pozdě, vysmíval se, že když zaplatí aspoň něco, nejedná se o trestný čin).

2.) moji rodiče, sestra apod., kdo mi půjčovali, by mohli stejně postupovat vůči bývalému manželovi - ale než do toho tahat soudy, tak mi příjde nejlevnější se s nimi srovnat sama (resp. rodiče vracet nic nechtějí - příspěvky berou jako investici do dětí...ale zveřejní je při event. vyrovnání SJM).

Mám za to, že po sečtení a odečtení úspor a "půjček" od rodiny jsme na tom oba stejně - srovnaní.

Odpověď

Dobrý den,

vypořádání SJM je v principu Vaše soukromá věc - pokud se na vypořádání nedohodnete (což očividně nedohodnete), tak je pouze a jen na Vašem uvážení, zda-li se některý z Vás (soudní vypořádání proběhne na žádost kteréhokoliv z manželů i když druhý z manželů nesouhlasí) obrátí na soud s tím, že se domnívá, že by se mělo společné jmění manželů vypořádat tím či oním způsobem. Nejde jen o vypořádání zřejmě neexistujícího společného majetku, ale o případné spory ohledně vypořádacích podílů na závazcích spadajících do společného jmění manželů či o uplatnění tzv. zápočtů, kdy se může zohlednit to co jeden z manželů vložil do SJM z osobního majetku, či co naopak bylo ze SJM odčerpáno do osobního majetku (nikoliv to co vložili do SJM manželů třetí osoby či bylo vynaloženo na majetek třetích osob - o zápočty jde pouze u pohybu majetku mezi společným jměním a osobním jměním některého z manželů). Jak správně uvádíte, pokud do tří let nedojde k dohodě ani k podání návrhu na vypořádání k soudu, nastává občanským zákoníkem daná fikce vypořádání, kdy lze zjednodušeně říci, že si každý nechá movité věci které má u sebe a ostatní věci i závazky se vypořádávají 50:50.

Podstatné je, že bez ohledu na to zda a jak k vypořádání dojde, věřitelé postupují vůči manželům podle co bylo sjednáno a nikoliv podle toho, jak se manželé případně vypořádali. Pokud tak například závazek ze SFRB zavazoval Vás oba takzvaně "rukou společnou a nerozdílnou", tak i kdyby došlo k vypořádání, podle kterého má tento závazek vyrovnat pouze Váš manžel, stejně by SFRB mohl požadovat úhradu po obou či po kterémkoliv z Vás. Pokud byste mu předložila doklady k vypořádání, nezajímalo by ho to, maximálně by Vám vysvětlit, že mu stejně musíte uhradit 100 % závazku a vypořádání Vás pouze opravňuje k tomu, abyste tyto peníze následně chtěla proplatit po bývalém manželovi (který měl závazek podle vypořádání uhradit).

Tím se dostáváme k tomu, jaké postavení má Vaše bývalá tchýně. V dotčené věci není podstatné, že jde o matku Vašeho bývalého manžela, ale že šlo zřejmě o ručitelku závazku vůči SFRB. Obecně platí, že ručiteli, který platí za dlužníka, vzniká úhradou právo požadovat to co uhradil vůči dlužníkovi. Pokud jste v dotčeném závazku figurovali oba, takže SFRB Vás mohl (bez ohledu na existenci či zánik manželství a vypořádání či nevypořádání SJM) oba žalovat, tak uhrazením přešlo toto právo na ručitele (tchýni). Pro případný úspěch žaloby proti Vám by tudíž stačilo prokázat, že tuto možnost měl původní věřitele a že závazek z titulu ručitelství uhradila a tím na ní přešlo postavení věřitele. Není zde podstatné jestli došlo k vypořádání, podle kterého jste tento závazek platit neměla (či měla platit jen částečně), jelikož to by pouze určilo, jak Vás má za případnou úhradu ručiteli bývalá manžel kompenzovat, ani to, že k vypořádání teprve dojde.

Případné narovnání vztahů vůči třetím osobám je tedy nezávislé na tom, jak se narovnají vztahy mezi manželi. Pokud máte možnost uplatnit nějaká práva vůči manželovi v rámci vypořádání, či mají vůči manželovi možnost nějaká práva uplatnit rodinní příslušníci, můžete tyto argumenty zkusit použít ve vyjednávání s bývalou tchyní, ale je pouze a jen na ní, zda-li sleví ze svých nároků jelikož se bude bát, že by na to její syn obratem doplatil, či bude trvat na svých nárocích bez ohledu na "osobní a rodinný rozměr" dotčené věci. V posledně uvedeném případě byste se vůči ní zřejmě neměla jak právně bránit a toliko byste obratem mohla požadovat po bývalém manželovi částečnou kompenzaci za to, že jste musela 100 % uhradit závazek spadající do společného jmění (a stejně, jen opačně platí tato situace, pokud jsou Vaši příbuzní schopni doložit nějaký nepromlčený nárok vůči SJM či přímo bývalému manželovi).

Na závěr nad rámec Vašeho dotazu se nemohu nezmínit k Vámi uváděné "platební morálce" otce dětí. Nevím do jaké míry se situace vyřešila prostřednictvím zmiňovaných exekučních srážek, nicméně pro případ potřeby je vhodné uvést, že "zaplacení aspoň něčeho" v žádném případě nevylučuje trestní odpovědnost za zanedbání povinné výživy. Jde o přespříliš zjednodušený a v podstatě již překroucený komentář vztahující se k tomu, že pro stanovení trestní odpovědnosti není závazná částka výživného v civilním řízení. Pro trestní odpovědnost je třeba zkoumat, jakou částku povinný fakticky mohl uhradit (popřípadě jakou faktickou pomoc mohl nabídnout/poskytnout) a nikoliv jen částku určenou civilním soudem (která může být zcela neaktuální, vycházející z domněnek dovozujících skutečnosti, které nejsou prokázány na úrovni požadované v trestním řízení atd.). Obecně lze říci, že povinný by měl "hradit alespoň něco", ale to znamená, že pokud povinný nehradí vůbec nic (ani jinak nevypomáhá), tak zpravidla o zanedbání výživy půjde (jsou-li splněny obecné podmínky trestní odpovědnosti a nejsou-li zde jiné zásadní okolnosti měnící situaci - např. povinný neplatí protože je hospitalizován bez příjmu či majetku), ale neznamená to že pokud je placeno alespoň něco, tak o trestný či nejde. Orgány činné v trestním řízení si mají učinit závěr ohledně toho, co bylo oním "něčím" a co povinný v dané konkrétní situaci platit mohl a měl - je-li disproporce dostatečná, není důvod pachatele trestně nestíhat, byť každý měsíc alespoň něco bylo posláno.

V případě potřeby svůj dotaz doplňte nebo upřesněte.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna Společnou cestou.

Souhlasím se vším