Společnou cestou -

Dobrý den,

na Vaši otázku není možné až takto jednoduše odpovědět. Budu-li vycházet z toho, že po dobu dotčených 9 měsíců jste měl nárok na podporu, půjde z hlediska zákona o důchodovém pojištění o tzv. náhradní dobu účasti na důchodovém pojištění (započítat lze v omezeném rozsahu i dobu nezaměstnanosti, za kterou podpora nenáleží). Z pohledu vyměřovacího základu se k tomuto období nepřihlíží, takže jinými slovy Vám toto období nepokazí "průměr", který Vám vychází za zbytek rozhodného období. To ovšem ještě neznamená, že by nezaměstnanost neměla žádné důsledky na výši důchodu.

Starobní důchod se skládá ze dvou složek. Základní složka je v současnosti 2 230 Kč a přiznává se automaticky bez ohledu na to kolik si žadatel o důchod vydělal a kolik let odpracoval (samozřejmě za předpokladu, že odpracoval tolik, aby vůbec na důchod měl nárok). Druhá, tzv. procentní složka (zákon mluví o základní a procentní "výměře") se počítá z výpočtového základu a doby pojištění, přičemž se přiznává minimálně v částce 770 Kč. A právě zde docházíme k rozdílu. Za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na důchod (problematiku práce po vzniku nároku zde pro zjednodušení pominu) náleží žadateli o důchod 1,5 % jeho výpočtového základu. Náhradní doby pojištění se však až na stanovené výjimky započítávají pouze v rozsahu 80 %, takže zmíněných 9 měsíců ve výsledku znamená, že důchod odpovídá tomu, kdybyste z těchto 9 měsíců pracoval 7,2 měsíce a 1,8 nebyl pojištěn. Nejde tedy o žádný dramatický rozdíl, ale je samozřejmě nepříjemné, pokud by člověk přišel o 1,5 % procenta výpočtového základů kvůli tomu, že mu do celého roku pojištění chybí kvůli tomuto krácení několik dní.

S pozdravem,

Ondřej Načeradský, Občanská poradna o.s. Společnou cestou.