Znovuotevření dědického řízení

Dotaz ze dne 9. 4. 2019 13:24.

Otázka

Dobrý den,v roce 2000 mě zemřela babička.Osoba která dědické řízení vyřizovala udala že po zemřelé nejsou žádní zůstavitele a toto dědické řízení bylo uzavřeno.Když jsem se dozvěděla že vše bylo uzavřeno jsem řízení napadla u soudu.Toto dědické řízení bylo znovu otevřeno a vyřízeno se všemi zůstaviteli kde jako jediná jsem vše zdědila.Jenže jsem se po dlouhé době dozvěděla že babička která zemřela v domově měla vkladní knížku na které dle zjištění bylo cca 2 000 000,- Kč.Vkladni knížky v té době byli na jméno tudíž s ní mohl vybírat kdokoliv.Babička již byla dementní a nikoho nás nepoznávala.Mám zato že osoba která tenkrát dědické řízení poprvé vyřizovala a uvedla Notářství v omyl i když věděla že jsou dědicové tuto vkladní knížku vybrala a peníze použila pro svou vlastní potřebu.Nebot ve velmi blízké době po úmrtí si dotyčné paní, syn koupil v daném městě obchod.Je možné i po tolik letech dědické řízení znovu napadnout otevřít?Děkuji za kladnou odpověď.

Odpověď

Dobrý den,

Váš dotaz má dvě roviny. Předně je to trestněprávní rovina: Pokud si dotyčná osoba vybírala pro svoji osobní potřebu cizí peníze jednalo by se o některý trestný čin (dle okolností) jako zpronevěra, krádež, podvod. Pokud tato osoba zapříčinila, že jste nemohla dědit, mohlo by se jednat i o poškozování cizích práv. Promlčecí doba by mohla být až deset let (v případě krádeže značného rozsahu až patnáct let). Počátek lhůty by byl od okamžiku kdy byl trestný čin spáchán.

Druhou je občanskoprávní rovina. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. A zároveň nejpozději do tří let od okamžiku, kdy se poškozená osoba dozvěděla že došlo k bezdůvodnému obohacení a o tom, kdo se na její úkor bezdůvodně obohatil.

Když to shrnu, je zkrátka otázkou, kdy došlo k onomu výběru peněz z vkladní knížky. Od té doby by začala běžet jak promlčecí lhůta pro případné trestní stíhání, tak pro právo na vydání bezdůvodného obohacení. Navíc je podstatné, zda peníze byly vybrány před smrtí (a tím nespadaly do dědictví) nebo až po smrti babičky. Dědictví se totiž nabývá okamžikem smrti zůstavitele.

Co se týká možnosti znovuotevření dědictví, je to možné v případě, že se "objeví" nový majetek. Problém je, že jestli tomu dobře rozumím, tak vlastně nevíte, zda nějaký majetek je, resp. byl ke dni úmrtí babičky na účtě, a zda skutečně tyto peníze vybrala nějaká konkrétní osoba. To by bylo potřeba nejprve zjistit. Toto zjištění by mohlo případně být i výsledkem prověřování skutečností v rámci přípravného řízení po podání trestního oznámení. Na druhou stranu pokud si tím nejste jistá a dodatečně by vyšlo najevo, že daná osoba nic nezpronevěřila, zřejmě by takové trestní oznámení mohlo vážně poškodit Váš vzájemný vztah.

Jako nejschůdnější se mi jeví pokusit se nejprve zjistit v dané spořitelně, zda skutečně vkladní knížka existovala a případně (pokud Vám sdělí informace jako dědičce), kdo a kdy z ní vybíral. Pokud by Vám to odmítali sdělit, jediná možnost by zřejmě byla žádost o znovuotevření dědictví a nebo či zároveň trestní oznámení.

S pozdravem Kosinka

Souhlasím se vším