Témata poradny
- Bydlení
- Finanční a rozpočtová problematika
- Insolvenční řízení a oddlužení
- Majetkoprávní vztahy a náhrada škody
- Občanské soudní řízení, vč. exekucí
- Ochrana spotřebitele
- Pojištění důchodové, nemocenské, zdravotní
- Pracovněprávní vztahy
- Právní systém EU
- Rodinné a partnerské vztahy
- Sociální dávky (dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče)
- Sociální pomoc (služby sociální pomoci)
- Trestní právo apod.
- Veřejná správa
- Zadlužení
Dědění družstevního bytu.
Otázka
Dobrý den, chci Vás požádat o rady. Jsme tři dospělí bratři a naši rodiče bydlí ve svém družstevním bytě. Tento druž. byt, nebo spíše členský podíl v družstvu, nabyli v době manželství. V současné době to s otcem nevypadá moc dobře a proto začali řešit, jak to vlastně je s děděním členského podílu v družstvu (druž. bytu) mezi sebou, tedy v případě smrti jednoho z nich? A také potom následným děděním dětí, tedy nás tří synů. Ještě snad uvedu, že v rodině máme výborné vztahy a píšu Vám na naléhání svých rodičů. 1) Při smrti otce se matka stane výlučným vlastníkem členského podílu (druž. bytu), bez nutnosti vypořádávat (vyplácet) své děti? A jakou roli v této situaci sehraje notář a jeho odměna? Pokud by snad musela vyplácet, jde to nějak obejít? Samozřejmě bychom to po ní nechtěli. 2) Ještě je ve hře i varianta, že by se druž. podíl (byt) přepsal na jednoho ze synů, ještě za života obou rodičů. To by se, v případě smrti jednoho z rodičů a vlastně i při následném úmrtí druhého rodiče, vlastně nic s bytem nedělo a notář by neměl po čem skočit? 3) Samozřejmě takový přepis by asi musel být na syna, který není ženatý. Aby tam při jeho nečekané smrti nehrála v dědění ještě roli jeho manželka a děti. Mám pravdu, pokud uvažuju tak, že syn na kterého by se byt ještě za života rodičů přepsal, by měl být svobodný a ideálně bezdětný? Protože jen takto, by při jeho nečekané smrti, měli po něm tento druž. byt zdědit, právě a pouze zbývající dva bratři? Prostě záměr rodičů je takový, aby těm notářským pijavicím toho zbylo co nejmíň, ideálně nic. Děkuji.
Odpověď
Vážený pane,
máte pravdu, že v případě dědění podle zákona (pokud by zůstavitel neprovedl pořízení pro případ smrti) by členský podíl v bytovém družstvu připadl manželce zůstavitele, nicméně ona by měla povinnost kompenzovat příslušnou část ostatním dědicům. Konkrétně tedy pokud by se dědilo dle zákona, tak v první třídě dědí manželka a děti stejným dílem, tedy 1/2 hodnoty podílu dělená 4 by znamenalo 1/8 pro každého z bratrů (manželce by tedy náležela hodnota 1/2 a 1/8 družstevního podílu). V této výši by měli právo ve formě kompenzace buď z nějaké jiné části dědictví, nebo z vlastních peněz manželky. Vychází se z tržní ceny členského podílu. Od tržní ceny by se rovněž odvíjely notářské poplatky v pozůstalostním řízení. Synové se mohou dědictví vzdát ve prospěch matky a nepožadovat vyplacení. Nicméně notářským poplatkům se však nevyhnete ani v tomto případě. Situaci by nevyřešilo ani sepsání závěti zůstavitelem.
Co se týká možnosti darování ještě za života zůstavitele, tak předně platí, že pokud by zůstavitel zemřel do dvou let od takového darování, potom se tento dar započítává na povinný díl dědice, takže by se toto darování promítlo i do následného dědického řízení, takže obdarovaný by byl o tuto část zkrácen na dědickém podílu.
Pokud by došlo k darování jednomu ze synů, který by předčasně zemřel bez závěti, potom by opravdu dědily v první řadě jeho manželka a děti. Pokud by darem získal družstevní podíl právě ženatý syn, mohl by závětí určit, že jeho manželka nebude družstevní podíl dědit.
Ještě pro upřesnění - doporučujeme podívat se do stanov družstva, jak je řešena problematika družstevního podílu ve vztahu k manželství a k úmrtí.
S pozdravem Jan Petr Kosinka
